Existují však neziskové společnosti, které se, kromě lidem prospěšných činností, zabývají i politickou činností, aniž by musely získat status politické strany nebo hnutí a být pod přísnou veřejnou kontrolou. Jejich činnost se dá přirovnat k působení sdružení lobbistů.

S takovými se v Poslanecké sněmovně často setkáváme před projednáváním důležitých zákonů, např. hodně se jich točí okolo Istanbulské úmluvy nebo okolo manželství pro všechny, nejen muže a ženy. Tam jsou tlaky neziskových organizací velmi intenzivní. Účastní se různých sněmovních seminářů, píší poslancům, snaží se s nimi setkat apod. SPD jejich působení dlouhodobě kritizuje. Náš mandát nám dali voliči, nikoli neziskové organizace, za nimiž stojí neznámé osoby nebo i známé instituce.  Většinou už z přehledu sponzorů dané neziskovky je zřejmé, jaký světonázor bude prosazovat, ale nemusí to být vždy tak jasné.

Nemám samozřejmě nic proti běžnému sdružování občanů podle jejich zájmů, ale za prvé mi vadí působení takových organizací, jejichž cíle nejsou zřejmé. A za druhé nebývá zřejmé to, kdo je financuje a co tím sleduje. Zvlášť závažným případem jsou neziskové organizace financované ze zahraničí.

Neziskové organizace mohou být silou, jejímž prostřednictvím se cizí mocnosti mohou snažit ovlivňovat dění v České republice. A my vlastně ani nevíme, v jak velkém rozsahu se tak může dít, a kdo přesně za nimi stojí jako koncový dárce. Nebo je lepší říkat mecenáš, filantrop? Problém je ten, že různé fondy financují i více neziskových organizací současně a není to nijak regulováno. Neziskové organizace jsou například vyňaté ze zákona o registru smluv. Není také nijak regulováno financování neziskovek ze zahraničí. Přitom si lze snadno představit, že by jejich prostřednictvím mohl být proveden nějaký hybridní útok ve smyslu ovlivnění názoru většího počtu lidí. A tedy by to mohlo způsobovat např. zasahování do voleb. Zatím byl tento pojem používán proti Rusku, ale ve světě přeci existuje více silných zájmových skupin. A my opravdu nevíme, kdo za jednotlivými neziskovkami ve finále stojí, protože síť jejich financování je často spletitá a vede různě do zahraničí nebo to jsou zařetězené neziskovky v ČR.

USA, Maďarsko, Rusko a Izrael má za tímto účelem vytvořenou speciální legislativu nutící subjekty, které přijímají financování ze zahraničí, registrovat se jako zahraniční agent. Je zřejmé, že jsou to zákony odrazující, tedy aby se to nedělo. Třeba v USA je tento zákon pod názvem zákon o registraci zahraničních agentů (zákon FARA) platný už od roku 1938. Státy jako Izrael, Rusko a Maďarsko přijaly podobnou legislativu v nedávné době.