Je ale potřeba zdůraznit, že obrana státu je v souladu se zákonem o zajišťování obrany ČR, souhrn opatření k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. 

Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků členství v mezinárodních organizacích tak nesmí brát prvotní odpovědnost za naší vlastní obranu. ČR musí samostatně udržovat a rozvíjet svoji individuální schopnost odolat ozbrojenému útoku.

Aktualizace vojenských strategických dokumentů je více než žádoucí. Tyto dokumenty a jejich cíle se totiž dlouhodobě neplní, a protože akviziční proces dlouhodobě stagnuje, není tak zajištěn ani stabilní rozvoj schopností armády a ta tím technicky a technologicky stárne. Armáda není schopna v současné době plnohodnotně zajistit obranu území našeho státu. Takže v první řadě by mělo dojít k aktualizaci strategických bezpečnostních a obranných dokumentů, a ty by měly být východiskem pro revizi a novou definici úkolů pro armádu. Následně v tomto duchu bude nutné přepracovat Koncepci výstavby AČR a zasadit ji do reálného finančního plánu průběžného provádění akvizic. Tak tomu ale v současné době není.

Vláda zvažuje zásadní navyšování rozpočtu Ministerstva obrany bez toho, aby bylo dopředu jasné, pro jaký cíl výstavby ta, která akvizice bude.  Důvod je jasný – válečný konflikt na Ukrajině. Ministerstvo obrany přiznalo, že zatím poslalo na Ukrajinu výzbroj a munici v celkové výši 3,5 miliardy korun. Podle zahraničních serverů se z hlavních druhů výzbroje jedná o více než 50 ks bojových vozidel pěchoty BVP, 20 ks 152 mm děl DANA, 20 ks raketometů RM-70 (Grad) a 12 ks tanků T-72M1. Ta technika někde v současné době chybí. Navíc vláda bude schvalovat tento týden další výdaje na vojenský materiál pro Ukrajinu ve výši dalších 700 miliónů korun.

Vládní koalice „SPOLU“ (ODS, KDU-ČSL a TOP09) navíc volá po urychlení navyšování rozpočtu Ministerstva obrany, kdy by chtěli dosáhnout pomyslné mantry ve výši 2 % HDP nikoliv v roce 2025, ale již v roce 2024. To by v konečném důsledku znamenalo nárůst o 100 miliard korun! Při skutečnosti, že 50% rozpočtu jsou mandatorní výdaje, 30% provozní, neboli kvazi mandatorní a pouze 20% jde na investice, to považuji s ohledem na stávající a budoucí inflaci a potravinovou a energetickou krizi za zcela nereálné!