Shrňme si fakta. Dne 13. června 2025 zaútočil Izrael na Írán, smetl část vojenského velení a zasáhl vojenské cíle. Írán následně vojensky odpověděl, střely v dalších dnech dokonce opakovaně prošly izraelskou protivzdušnou obranou a zasáhly cíle na území Izraele. 22. června 2025 se k útoku na Írán přidaly Spojené státy americké. Oficiálním důvodem bylo zabránění vývoji jaderné zbraně. Tedy preventivní útok. Je možné, že k tomu klasicky přispěly i vnitrostátní důvody, vláda Benjamina Netanjahua je dlouhodobě vratká, jsou problémy s celosvětovým míněním ohledně zásahů v Gaze. Je zjevné, že teď se o Gaze v médiích psát nebude. Ukrajina půjde také stranou. Na stole je Írán.
Je třeba konstatovat, že Írán ve chvíli napadení ze strany Izraele na nikoho neútočil, nicméně v případě Izraele, který je obklopen nepřátelskými státy a jeho území není velké, tedy nemá z vojenského hlediska dostatečnou operační hloubku, je situace dlouhodobě napjatá. Měli ovšem zvážit poměr rizik a přínosů. Bez Spojených států amerických by se do takové hazardní akce pravděpodobně nepustili. Nebo bez spoléhání se, že USA ke společnému útoku na Írán přesvědčí.
Spojené státy americké pod nynějším vedením prezidenta Donalda Trumpa se netradičně tvářili jako mírotvůrci, minimálně ve směru konfliktu na Ukrajině. Nicméně přestože došlo k diplomatickým jednáním s Íránem, o čemž ale média v České republice příliš nereportovala, tohle úsilí bylo náhle přerušeno útokem Izraele na velení armády a další vojenské cíle v Íránu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV