Na co jste se mohli spolehnout, že stát to za vaše daně a odvody zajistí, to postupně přestává fungovat. Rozeberme si tentokrát příklad zdravotnictví a důchodů. Český občan celý produktivní život pracuje, vychovává děti, stará se o další rodinné příslušníky a odvádí daně a další odvody, na důchod a na zdravotní pojištění. Tedy většina to takto řádně činí. A když má za to dostat protiplnění – důchod, najednou na to není.

Obrání o důchody

Už teď se důchody tak „zvyšují“, až se nenápadně snižují, jednak inflací, zásadní změnou mimořádné valorizace důchodů, provedenou vládou Petra Fialy, a ještě k tomu praktickým znemožněním dosažení předčasného důchodu pro většinu českých občanů. Tomu se říká úprava parametrů. Ale ve skutečnosti je to obrání pracujících o to, co jim bylo celou dobu slibováno, že na to dosáhnou.

Tento týden je na programu schůze Sněmovny druhé čtení návrhu tzv. vládní důchodové reformy. Nejedná se o reformu důchodového systému, ale zase o soubor parametrických změn, kterými chce vláda Petra Fialy od roku 2026 snížit zasloužené a odpracované důchody jejich budoucím příjemcům a zvyšovat věk odchodu do důchodu nad 65 let věku bez horního omezení. Toto opatření se má týkat všech občanů, narozených v roce 1971 a mladších.

Hnutí SPD předkládá k vládní důchodové reformě desítku vlastních pozměňovacích návrhů. Především jde o návrh na zrušení mechanismu zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let věku a návrh na zachování současného způsobu výpočtu starobního důchodu, což by zabránilo budoucímu snižování důchodů. Dále navrhujeme zachovat v rámci důchodů výchovné pro rodiče, kteří řádně vychovali děti, zrušit krácení předčasných důchodů lidem, kteří odpracovali 45 let, a zrušit zákaz valorizace zásluhové složky předčasných důchodů, prosazený Fialovou vládou.

Hájíme zájmy a práva důchodců proti současné asociální vládě. Hnutí SPD jako jediná parlamentní strana odmítá jakékoli zvyšování věku do důchodu nad 65 let věku a brání i dalšímu poškozování současných a budoucích důchodců.

Propad zdravotnictví

České zdravotnictví trvale zaostává a není dostatečně připraveno na případné epidemie. Vyplývá to z aktuální zprávy mezinárodního Indexu připravenosti zdravotnictví. Tato studie vychází z 38 ukazatelů, jako jsou například výdaje jednotlivých zemí na zdravotní prevenci, dostupnost zdravotní péče, kvalita infrastruktury zdravotnictví, nemocnost, úmrtnost a objem investic do zdravotnictví.