Vážená paní ministryně, kolegyně, vážení kolegové, já se zapojím do diskuse o školství, protože do školek, škol jsme téměř všichni chodili a jsme na to odborníci. Já se tady přiznávám z určitého střetu zájmů, protože já jsem do školky po pěti letech volnosti chodil krátce, jen 14 dnů, z toho traumatu jsem se počůrával, a proto mě vzali moudří rodiče pryč ze školky, takže jsem v určitém střetu zájmů.

A jsem v určitém střetu zájmů i z toho pohledu, že jsem 22 let starostou. Máme školky, a troufám si tvrdit, že za 22 let se nenašla maminka, která by neumístila v našem městě, když chtěla, dítě do školky. Ale přiznávám, že neumístila mnohdy – maminka nebo tatínek, ať jsem tedy korektní, dítě do školky té, které zrovna chtěla, ale do některé z těch školek – a k tomu se dostanu – při spádových oblastech.

Ten zákon přináší spoustu dobrých věcí a je možná škoda, že se diskuse smrskla na mateřské školky. A po jednání školského výboru se ještě vrátila zpět k inkluzi. Což mě tedy úplně překvapilo, protože asi všichni jsme dostávali desítky mailů, že tady je školský zákon, abychom něco s tou inkluzí dělali. A já jsem vůbec nevěděl, o čem je řeč, protože ten zákon o tom není. Ale po jednání školského výboru, který se k tomu vrátil, tak ta řeč tedy tady o tom je.

A jak mě všichni lidé u nás, kteří ve školství pracují, upozorňují, že s inkluzí nikdy nebyl problém před inkluzí, protože spousta postižených dětí už je dneska nějakým způsobem v těch školách, tak zrovna tak bude i po inkluzi. A nic se dramaticky nezmění. A možná, že by se nezměnilo, ani kdyby to nebylo. A to je škoda, že se kolem toho taková diskuse objevila. A teď se objevuje diskuse ohledně mateřských škol, kde na 90 % území ČR jsem přesvědčen, že vůbec žádný problém s mateřskými školkami není. Ale je v Praze, Brně, možná nějakých jiných velkých městech. A pod tou optikou se na to možná všichni díváme.

Já se chci tedy zabývat tou jedinou záležitostí, které ze školství rozumím, to jsou mateřské školky, protože 22 let jsem starostou. A pak bych chtěl potom, protože různé výbory přijaly různá usnesení, říct, jak se k tomu postavím já. Protože budeme znovu před tou volbou, když budeme chtít moc změnit, tak možná nezměníme nic. A minule jsme tady vedli diskusi o těch státních svátcích, včera sněmovna smetla úplně všechno. Možná dobře, nic dramatického se nestalo, chleba levnější ani dražší nebude. U veřejných zakázek jsme chtěli málo. Chtěli jsme jenom prodloužit termín, a připustili naši variantu, a je to opravdu těžké rozhodování.