Česká zručnost a podnikavost po staletí vládla Evropě, budila úctu i závist. Světoznámé značky Škoda, Baťa, ČKD, Jawa, Tatra, Avia, … dobývaly svět. Vyváželi jsme cukrovary, pivovary, cementárny, elektrárny, rafinérie, svět požadoval český porcelán, sklo i zbraně. Český průmysl to byly železárny, ocelárny, zbrojovky, automobilky, sklárny, … Říkalo se o nás, že jsme kovárnou Evropy. A my jsme na to byli hrdi!   

Politické změny po roce 1989 přinesly změnu ekonomické orientace. Český export na tradiční východní trhy se rozpadl, či byl zeslaben, v poslední době dokonce pod sankcemi EU a USA. Nová orientace na náročný západní trh, přinesl negativní změny v průmyslové oblasti. Tradiční ekonomika se postupně rozpadla,  pod buldozery nebo za kopečky zmizely tradiční české značky. Kolem měst vyrostly na orné půdě obří montovny či velkosklady, místo řemeslníků, zde našli práci pracovníci u pasů a skladníci. Po dálnicích se valí kamiony z celého světa. Stali jsme se velkoskladem Evropy. Nadnárodní společnosti diktují podmínky, likvidují poslední zbytky domácí konkurence.  Mzdy českých zaměstnanců, jsou hluboko pod průměrnou mzdou v EU. Mizí tradiční řemesla. Řemeslo už nemá to zlaté dno.