Zálom (Svobodní): Chceme czexit, ale především chceme svobodu

06.05.2019 9:56 | Zprávy

V těchto dnech uplynulo již patnáct let od vstupu naší republiky do Evropské unie. Mnozí toto výročí budou oslavovat. Pro jiné je spíše smutným milníkem, od něhož se odvíjí postupné, stále citelnější oklešťování naší svobody. Patřím rozhodně do té druhé množiny.

Zálom (Svobodní): Chceme czexit, ale především chceme svobodu
Foto: Archiv LZ
Popisek: Luboš Zálom, lídr koalice Svobodných a Soukromníků, Středočeský kraj

Myšlenka vystoupení  České republiky z Evropské unie již dávno není vlastní jen úzké, politicky vyhraněné skupině lidí. Zatímco před vstupem i několik let po něm se dařilo vcelku obratně maskovat skutečnou povahu evropského integračního procesu, jeho fundamentální ideologická východiska, i nevyhnutelné praktické projevy, nejpozději po vynuceném podepsání Lisabonské smlouvy, která paradigma evropské integrace postavila do mnohem jasnějšího světla, začalo stále více lidí chápat, že okamžik našeho vstupu do EU nepatří rozhodně mezi ty nejsvětlejší a nejslavnější sny našich dějin.

Mnozí z těch, kteří tehdy před patnácti lety hlasovali pro vstup (mezi nimi jsem byl tehdy i já) poznali, že naletěli na propagandu, která nás měla dostat do EU za každou cenu. Poměrně vágně formulované a prezentované ekonomické aspekty evropského projektu, tedy zejména volný pohyb osob, služeb a kapitálu, fungovaly jako zářivými barvami vykreslený reklamní leták. Realita, která se skrývá za reklamními slogany, však mnohdy bývá jiná, méně barevná a méně jásavá.

Tak například pojem volného trhu měl spíše jen zamaskovat jiný, reálnější pojem, který je nedílnou součástí evropského projektu: společný či vnitřní trh, jehož náplní je sjednocení, glajchšaltace, unifikace, svázání výroby nekonečnou řadou nesmyslných a zhoubných regulací – které v součtu znamenají zaostávání Evropy za zbytkem průmyslově a technologicky rozvinutého nebo prudce se rozvíjejícího světa. Pojem volného pohybu osob pak maskoval past v podobě cesty k omezení integrity a imigrační politiky jednotlivých členských zemí, což se naplno projevilo před několika lety při migrační krizi. Zářivá myšlenka společné evropské měny, které jsme naštěstí zatím ušetřeni, jakási snaha o napodobení velikosti a významu amerického dolaru, se ukázala jako smrtelná past pro země, které do ní neopatrně spadly, a učinila z mnohých z nich jakýsi ekonomický protektorát Evropské centrální banky, bez reálné možnosti se z tohoto pořízeného postavení vymanit. Je nutné pokračovat dále?

Minimálně dvě události odkryly principy Evropské unie zcela dokonale tak, že její zastánci, a je jich samozřejmě stále víc než dost, musejí vynaložit obrovské úsilí, aby celou myšlenkovou konstrukci udrželi pohromadě a přesvědčili sami sebe i své okolí, že EU je největším dobrodiním, kterého se nám dostalo. První událostí je evropské „řešení“ ekonomické krize, nesmyslná podpora nefungujících nebo špatně fungujících odvětví, kvantitativní uvolňování, snaha o sjednocení ekonomických pravidel na úrovni národních států. Druhou je již dříve zmíněná migrační krize, která, kromě prakticky politických aspektů v sobě nese velmi důležitý aspekt morální: představitelé Evropské unie zcela nepokrytě zastávají altruistickou, sebeobětující morálku a aplikují ji na celou Evropu. Občané členských států se musejí obětovat, musejí se sklonit před údajnými nároky migrantů na západní blahobyt a styl života. Mají morální povinnost pomáhat, a Evropská unie tuto povinnost jasně reflektuje.

Při té příležitosti si nelze nevzpomenout na političku Zuzanu Roithovou, která se v rámci propagandistické kampaně na podporu schválení Lisabonské smlouvy dušovala, že nová smlouva mimo jiné zabezpečí bezproblémové zvládnutí migračních toků směrem do Evropy. A stejně tak nesmíme zapomínat na odporný, bezskrupulózní tlak fanatických zastánců Lisabonské smlouvy (např. naši Zelení, tehdy Bursík a Jacquesová, nebo delegace z Bruselu vedená ekofašistou Cohn-Benditem), kteří se snažili popírat právo našeho tehdejšího prezidenta Václava Klause smlouvu zpochybňovat a jejímu podepsání vzdorovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Petr Hladík byl položen dotaz

elektromobilita

Proč zrovna neziskovky?V rozpočtu je tolik peněz,že znovu bude státní rozpočet podporovat neziskovky. Ano,ať podporuje,ale jenom ty charitativní apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

David (SPD): Hlasování se očekává do značné míry symbolické

18:05 David (SPD): Hlasování se očekává do značné míry symbolické

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k hlasování o návrhu vyslovení nedůvěry Ursule von de…