Posun je obrovský. I v samotném Norsku se nyní veřejně propírají pochybení místní sociálky. Už jsem psal dříve o tom, jak byla Natashe a Erikovi vrácena zpět dvojčata, která jim byla předtím odebrána na základě velmi pochybného posudku. Nejednalo se zdaleka o ojedinělý případ.

Začínají se postupně ozývat i další lidé a ze všeho nejdůležitější je, že o případech informují hlavní média v hlavních vysílacích časech. Dříve bylo mlčení a mlžení kolem norské sociálky obhajováno ochranou a nejlepším zájmem dítěte. Případů a skutečností svědčících proti norskému systému je už ale tolik, že problémy spojené s Barnevernetem není možné dále ignorovat. Zveřejňováním čím dál více případů se i celkově zvyšuje odvaha rodičů ozvat se a promluvit o svých problémech s Barnevernetem před médii. Ta už se také nebojí informovat, protože příběhy jsou až natolik jednoznačné a „omyly“ barnevernetu natolik průkazné, že se argumentu „známe verzi jen jedné strany“ mohou hned všichni začít smát.

Norská média přináší neustále nové případy

Z nedávno zveřejněných případů bych zde rád zmínil např. případ Tonje Jakobsen, která utekla z Norska do Švédska, kde porodila své dítě. K útěku jí dohnal strach z Barnevernetu, který měl na základě lživého posudku v úmyslu vzít dítě matce hned po porodu a dát ho cizím pěstounům. Tonje měla být dle zmíněného posudku mentálně postižená a neschopná se o své dítě postarat. Švédská sociálka ji ale popsala jako dobrou a bezproblémovou matku. Díky advokátce se Tonje podařilo dosvědčit další děsivé praktiky Barnevernetu a příběh měl šťastný konec. Dítě jí bylo ponecháno.

Norská televizní stanice TV2 pak v souvislosti s touto kauzou na konci března odvysílala další reportáže o lidech, kteří přišli o své děti kvůli chybným či dokonce lživým posudkům. Většina rodičů však neměla takové štěstí jako Tonje, protože z Norska neodešli a o děti tak přišli.

Z dostupných údajů vyplývá, že je v Norsku každý rok odebráno na 200 dětí rodičům s poruchami učení či lehkou mentální retardací. Také kvůli nesprávné diagnóze matky jako mentálně retardované. Jak ukazuje případ rodičů zmíněné Natashy nebo Tonje, dělo se tak i za situace, kdy posudek uváděl nepřesné informace a matka byla prokazatelně schopná se o dítě dobře starat.