Příliš dlouho se v Evropě spoléhalo na to, že za nás USA vyřeší naši obranu. Takový přístup se ale stal naprosto neudržitelným a volání po změně zaznívá nyní z více stran. Ve správný čas přišla pár dní před americkými volbami na veřejnost zpráva bývalého finského prezidenta jménem Sauli Niinistö o civilní a vojenské připravenosti Evropy (ZDE). Vyžádala si ji předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Probuzení z pasivity

Celkové vyznění zprávy by se dalo shrnout následovně: Evropská unie musí dát jasný signál Spojeným státům, že je připravena zaplatit svou cestu za vojenskou a civilní připravenost, jak prohlásil finský exprezident k nové zprávě na konci října. Podle této zprávy je také naléhavě zapotřebí, aby EU projevila mnohem aktivnější přístup. V souvislosti se svojí zprávou na dvě důležité věci: „Hrozby se nezastaví na našich hranicích, ale přecházejí mezi propojenými sektory naší ekonomiky.“

A k tomu dodal další důležitou věc: „Pokud neuděláme vše, co můžeme pro naši vlastní bezpečnost, nemůžeme očekávat, že to za nás udělají ostatní.“ Válka na Ukrajině také v plné nahotě ukázala značné mezery ve vojenských a obranných schopnostech Evropy. Podle odhadů Komise bude v příštím desetiletí potřeba asi 50 miliard eur, aby zůstala Evropa konkurenceschopná s globálními hráči, jako jsou USA a Čína.