Článek v Lidových novinách někteří příznivci norského systému včetně ministryně Marksové prezentovali jako „objektivní“ stanovisko z Norska. Přitom má k objektivitě a vyváženosti na hony daleko. Na jedné straně se nás sice snaží přesvědčit, že s Barnevernetem je vše v pořádku, ale zároveň dodávají, že i když problémy s Barnevernetem jsou, tak česká sociálka je má taktéž. Argument á la „všichni děláte něco špatně.“

Pro začátek bych rád řekl, že hlavní problém jejich argumentace spočívá v tom, že vybírají jen fakta, která se jim hodí do krámu a je zde očividná snaha je interpretovat za každou cenu tak, aby odpovídala jejich vidění světa. Prostě v Barnevernetu jsou všichni spasitelé a vy hloupí Češi, odkud jsme my intelektuálně zdatnější utekli, jste úplně mimo.

Lži o statistikách

Riziko odebrání v Norsku sice nemusí být veliké, problém však spočívá v jedné věci, která je dána průměrně lepší životní úrovní v obou zemích. Čísla nám totiž nemusí říci úplně vše. Průměrně příznivější životní podmínky v Norsku znamenají též menší riziko problémů v rodině. A méně problémů v rodině by logicky mělo znamenat i menší riziko odebrání. Jak ale správně připomíná v jednom svých článků v Norsku žijící český novinář Andrej Ruščák, tak „v Norsku není (na rozdíl od Česka) romská menšina v otřesných sociálních podmínkách, která čítá cca 3 % populace, a nenajdeme zde regiony typu  českého pohraničí, které jsou sociální patologií vyloženě samy o sobě.“

Článek hovoří velmi zavádějícím způsobem o 0,8 % norských ODEBRANÝCH a 0,9 % českých dětí v náhradní péči a vydává obě kategorie za totožné, přestože nejsou. Proč se v článku ztratila informace, že „české“ číslo zahrnuje i odložené děti u kterých je souhlas s odebráním jejích rodičů? Aby ta statistika byla poctivá, musela by srovnávat, kolik dětí je v ČR a v Norsku odebráno PROTI VŮLI jejich rodičů.  Avšak to dotyčné „zapomněly“ zmínit.

Snůška zavádějících informací

Pojďme ale dále. Mají-li něco potvrzeno od „široké komunity,“ že je vše v pořádku, je to sice pěkné, ale to zdaleka neznamená, že tomu tak opravdu je. Taktéž citují v případě Bodnariových „advokáta norské policie“ v článku, kde se tvrdí, že rodičům má údajně hrozit šest let. Ve skutečnosti jim hrozí šest měsíců. Obvinění neznamená, že se inkriminovaného jednání dopustili a validita informací článku mi přijde velmi sporná. Už proto, že zmíněný článek je dosti strohý. I Michalákovým údajně hrozil pobyt ve vězení, ale jen do doby, než policie obvinění proti nim vyvrátila.