Zdechovský (KDU-ČSL): Proč české matky z Norska šíří lži o Barnevernetu?

26.02.2016 12:59 | Zprávy
autor: PV

Rád bych reagoval na článek „Když k vám přijde Barnevernet“, který vyšel v sobotních Lidových novinách. Ve zmíněném článku autorky pranýřují jednostrannost kritiků Barnevernetu, a jmenují mezi nimi výslovně i mě.

Zdechovský (KDU-ČSL): Proč české matky z Norska šíří lži o Barnevernetu?
Foto: red
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský

Článek v Lidových novinách někteří příznivci norského systému včetně ministryně Marksové prezentovali jako „objektivní“ stanovisko z Norska. Přitom má k objektivitě a vyváženosti na hony daleko. Na jedné straně se nás sice snaží přesvědčit, že s Barnevernetem je vše v pořádku, ale zároveň dodávají, že i když problémy s Barnevernetem jsou, tak česká sociálka je má taktéž. Argument á la „všichni děláte něco špatně.“

Pro začátek bych rád řekl, že hlavní problém jejich argumentace spočívá v tom, že vybírají jen fakta, která se jim hodí do krámu a je zde očividná snaha je interpretovat za každou cenu tak, aby odpovídala jejich vidění světa. Prostě v Barnevernetu jsou všichni spasitelé a vy hloupí Češi, odkud jsme my intelektuálně zdatnější utekli, jste úplně mimo.

Lži o statistikách

Riziko odebrání v Norsku sice nemusí být veliké, problém však spočívá v jedné věci, která je dána průměrně lepší životní úrovní v obou zemích. Čísla nám totiž nemusí říci úplně vše. Průměrně příznivější životní podmínky v Norsku znamenají též menší riziko problémů v rodině. A méně problémů v rodině by logicky mělo znamenat i menší riziko odebrání. Jak ale správně připomíná v jednom svých článků v Norsku žijící český novinář Andrej Ruščák, tak „v Norsku není (na rozdíl od Česka) romská menšina v otřesných sociálních podmínkách, která čítá cca 3 % populace, a nenajdeme zde regiony typu  českého pohraničí, které jsou sociální patologií vyloženě samy o sobě.“

Článek hovoří velmi zavádějícím způsobem o 0,8 % norských ODEBRANÝCH a 0,9 % českých dětí v náhradní péči a vydává obě kategorie za totožné, přestože nejsou. Proč se v článku ztratila informace, že „české“ číslo zahrnuje i odložené děti u kterých je souhlas s odebráním jejích rodičů? Aby ta statistika byla poctivá, musela by srovnávat, kolik dětí je v ČR a v Norsku odebráno PROTI VŮLI jejich rodičů.  Avšak to dotyčné „zapomněly“ zmínit.

Snůška zavádějících informací

Pojďme ale dále. Mají-li něco potvrzeno od „široké komunity,“ že je vše v pořádku, je to sice pěkné, ale to zdaleka neznamená, že tomu tak opravdu je. Taktéž citují v případě Bodnariových „advokáta norské policie“ v článku, kde se tvrdí, že rodičům má údajně hrozit šest let. Ve skutečnosti jim hrozí šest měsíců. Obvinění neznamená, že se inkriminovaného jednání dopustili a validita informací článku mi přijde velmi sporná. Už proto, že zmíněný článek je dosti strohý. I Michalákovým údajně hrozil pobyt ve vězení, ale jen do doby, než policie obvinění proti nim vyvrátila.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Právo se ptát

Podle vás je úkolem novinářů se kriticky ptám a politik by měl reagovat. Nic proti tomu. Ale myslíte, že stejné právo nemáme i my? A proč třeba vy neodpovídáte na to, co se vás zde občané ptají? Nemyslíte, že právě občanům byste se měli jako politici zpovídat především?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Tak ještě nějaká výzva ze střechy a další pytel

10:21 Mašek (ANO): Tak ještě nějaká výzva ze střechy a další pytel

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k argumentaci předsedy STAN Rakušana k zákonu na kont…