Ještě, než začnu psát dál, připomenu, že už do voleb na jaře roku 2014, jsem šel s jasnou představou o postoji lidovců k migraci, kdy budeme jasně rozlišovat skutečné uprchlíky a ekonomické migranty a prosadil jsem to i do lidoveckého volebního programu, což dokazuje např. článek na iDNES.cz z 10. 4. 2014 (ZDE). Tehdy jsem si řekl, že pokud budu zvolen, přímo se budu věnovat problematice bezpečnosti a migrace.

Po svém zvolení jsem proto začal pracovat ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), kde se tato témata objevují nejvíce. Nechtěl jsem o věcech jen mluvit od stolu, proto jsem objížděl různá uprchlická zařízení v Evropě, ale i třeba v Libanonu, Jordánsku, Turecku, v afrických státech, a také v Kanadě. K dnešnímu dni jich mám na kontě už přes 70. Při těchto misích mluvím s policisty, pracovníky Frontexu a dalších agentur, s neziskovkami i běženci.

Mám s problematikou jednoduše přímou osobní zkušenost, a tak o migraci dlouhodobě mluvím otevřeně, protože věřím, že jedině jasná, faktická a konkrétní diskuze může přinést konstruktivní řešení. Hraní na city, zamlčování některých skutečností nebo na druhou stranu jejich zveličování či přílišné strašení až šíření lží, nás totiž nikam neposouvají a jen polarizují společnost, zvláště před volbami.

Riziková místa návrhu na přijetí nezletilých bez doprovodu

Jak jsem psal třeba v blogu Proč nejezdíme zachraňovat migranty i do Indického oceánu? (ZDE), tzv. nezletilí bez doprovodu představují v celé Evropě obrovský problém, protože velké procento běženců se za ně jen vydává, aby snáze získali azyl a další výhody, například možnost sloučení s rodinou, která se najednou objeví. V záchytných táborech se tyto podvody nedají spolehlivě prokázat, protože běženci si třeba vezmou pas mladšího sourozence nebo žádné doklady nemají a rovnou řeknou například údaje o dítěti, které zahynulo nebo je v táborech mimo EU.