Zelení: Umožnění výuky nepedagogům je správný krok, řešení nedostatku učitelů ale vyžaduje další změny

07.01.2021 11:21

Velké vášně budí v poslední době návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který by mimo jiné umožnil učit i absolventům jiných než pedagogických vysokých škol.

Zelení: Umožnění výuky nepedagogům je správný krok, řešení nedostatku učitelů ale vyžaduje další změny
Foto: Zelení
Popisek: Zelení

Absolventi a absolventky magisterských oborů by tak mohli na druhém stupni základních škol a na středních školách učit pod příslibem, že si do tří let doplní požadovanou kvalifikaci, typicky v podobě tzv. pedagogického minima.

České školství se potýká s nedostatkem učitelek a učitelů – už v roce 2019 jich chybělo šest tisíc a očekává se, že v příštích letech toto číslo naroste až na 11 tisíc, navíc se řadíme mezi země s největším podílem začínajících pedagožek a pedagogů, kteří ze školství odcházejí, a bezmála dvě třetiny mladých lidí, kteří se hlásí na pedagogické fakulty, nemají zájem učit.

“Navrhovanou úpravu jako řešení akutního nedostatku proto podporujeme, je však nutno dodat, že jde o pouhé hašení požáru”, říká Matouš Vencálek, expert Zelených na vzdělávání. Úprava se navíc netýká mateřských škol a prvního stupně základních škol, které se potýkají s největším nedostatkem. V současné době je výjimečně možné učitele bez pedagogického vzdělání zaměstnávat, takže navrhovaná úprava do velké míry pouze upřesňuje a legalizuje současný stav. Současně může do školství přilákat odborníky a odbornice z praxe, což je v odborných předmětech nepochybně žádoucí. Nicméně vzhledem k tomu, že takto na výjimku dnes učí zhruba devět tisíc učitelek a učitelů, což je zhruba sedm procent, nelze zřejmě očekávat, že by nová úprava podstav v českém školství zázračně vyřešila.

Jak nové učitele a učitelky přilákat?

“K přilákání nových učitelek a učitelů je zapotřebí řada změn, na což jsme upozorňovali již krátce poté, co byl vládní návrh novely před rokem a půl představen. Zároveň dlouhodobě prosazujeme, aby potřebná průprava (didaktická, psychologická atd.) pro učitelské povolání byla dostupná všem studentům a studentkám vysokých škol například formou ročního kurzu,” říká Magdalena Davis, spolupředsedkyně Zelených.

Odchody ze školství a nezájem o učitelské povolání jsou způsobené mnoha faktory – nejčastěji bývají jako důvod uváděny nízké finanční ohodnocení a možnosti lepšího uplatnění mimo školství, ale také malý prostor pro kreativitu nebo nízká podpora začínajících učitelek a učitelů. Zároveň je důležité si uvědomit, že mladí lidé – tzv. generace Y a Z – mají od zaměstnání jiná očekávání než generace jejich rodičů: chtějí především smysluplnou práci, kvalitní pracovní prostředí, možnosti kariérního i osobního růstu a vyváženost osobního a profesního života. Není proto divu, že mnohdy rigidní prostředí českého školství mladé lidi neláká a průměrný věk učitelek a učitelů setrvale stoupá.

“Neexistuje zázračný recept, jak lusknutím prstu nové a kvalitní učitele a učitelky do škol přilákat. Můžeme však zavést řadu změn, které učitelské povolání zatraktivní. Jednou z nich jsou samozřejmě platy, které musí odpovídat důležitosti tohoto povolání, ale také zohlednit dlouhé hodiny, které vyučující tráví přípravami a dalšími povinnostmi mimo vyučování. S tím souvisí také nutnost snižování administrativní zátěže jak učitelek a učitelů, tak ředitelek a ředitelů, říká Matouš Vencálek.

Výdaje na vzdělávání v ČR stále zaostávají za průměrem v zemích OECD. Klíčové je proto investovat do vzdělávání jako celku tak, aby školy mohly zkvalitňovat své pracovní prostředí, zavádět moderní technologie do výuky, najímat dostatek sil, snižovat poměr žáků na učitele a poskytovat benefity svým zaměstnankyním a zaměstnancům. S největším nedostatkem kvalitních pedagogických sil se potýkají především odlehlejší regiony, proto je vhodné motivovat a lákat nastupující učitele a učitelky náborovými příspěvky či dalšími výhodami (např. ubytování).

Pokládáme také za zásadní učitelkám a učitelům a ředitelkám a ředitelům rozvázat ruce – jedním z významných rozdílů mezi naším a tak často skloňovaným finským vzdělávacím systémem je důvěra a z ní plynoucí volnost, kterou tamní vyučující i ředitelky a ředitelé mají. Současně mají dostatek prostoru pro sdílení svých zkušeností a vzájemný rozvoj – to je něco, co v českém prostředí chybí, stejně jako mentoring začínajících učitelek a učitelů nebo nárokové tvůrčí volno.

“K učitelkám a učitelům zkrátka musíme začít přistupovat jinak, podporovat je, poskytovat jim prostor k seberozvoji i seberealizaci. Pak bude učitelské povolání opět žádané,” dodává Magdalena Davis.

Návrhy Zelených pro lepší život učitelek a učitelů a tím k lepšímu vzdělávání:

  • plat musí odpovídat významnosti a náročnosti tohoto povolání
  • snížit administrativní zátěž jak učitelek a učitelů, tak ředitelek a ředitelů
  • investovat do vzdělávání jako celku tak, aby školy mohly zkvalitňovat své pracovní prostředí, zavádět moderní technologie do výuky a zefektivnit své fungování
  • najímat dostatek pracovních sil a snižovat poměr žáků na učitele
  • poskytovat učitelům benefity jako náborové příspěvky či poskytnutí ubytování (obzvláště v odlehlejších regionech)
  • dát učitelům a učitelkám důvěru a volnost pro jejich práci
  • umožnit učitelům a učitelkám vzájemný rozvoj a sdílení svých zkušeností
  • zavést mentoring začínajících vyučujících a nárokové tvůrčí volno

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Majerová Zahradníková (Trikolóra): Odmítáme ručení za dluhy států v eurozóně

19:33 Majerová Zahradníková (Trikolóra): Odmítáme ručení za dluhy států v eurozóně

Komentář na facebookovém profilu k euru.