Absolventi a absolventky magisterských oborů by tak mohli na druhém stupni základních škol a na středních školách učit pod příslibem, že si do tří let doplní požadovanou kvalifikaci, typicky v podobě tzv. pedagogického minima.

České školství se potýká s nedostatkem učitelek a učitelů – už v roce 2019 jich chybělo šest tisíc a očekává se, že v příštích letech toto číslo naroste až na 11 tisíc, navíc se řadíme mezi země s největším podílem začínajících pedagožek a pedagogů, kteří ze školství odcházejí, a bezmála dvě třetiny mladých lidí, kteří se hlásí na pedagogické fakulty, nemají zájem učit.

“Navrhovanou úpravu jako řešení akutního nedostatku proto podporujeme, je však nutno dodat, že jde o pouhé hašení požáru”, říká Matouš Vencálek, expert Zelených na vzdělávání. Úprava se navíc netýká mateřských škol a prvního stupně základních škol, které se potýkají s největším nedostatkem. V současné době je výjimečně možné učitele bez pedagogického vzdělání zaměstnávat, takže navrhovaná úprava do velké míry pouze upřesňuje a legalizuje současný stav. Současně může do školství přilákat odborníky a odbornice z praxe, což je v odborných předmětech nepochybně žádoucí. Nicméně vzhledem k tomu, že takto na výjimku dnes učí zhruba devět tisíc učitelek a učitelů, což je zhruba sedm procent, nelze zřejmě očekávat, že by nová úprava podstav v českém školství zázračně vyřešila.