V sobotu bylo krásné slunečné počasí a tak jsme se synem vyrazili na Dny vědy a techniky Západočeské univerzity. Ve volném čase se, kromě toho, že jako politolog zápasím s různými vědeckými texty, věnuji fyzickou a praktickou námahu naší rodinné chalupě. Nazval bych se, dost možná, již začínajícím hospodářem. A jako takovému mi nezbývá, než tu a tam vzít do ruky nářadí.

Až do soboty jsem si myslel, že mě v tomto směru nedokáže nic překvapit. Chyba lávky. Hned u prvního stánku naší univerzity jsem vyfasoval pravý a nefalšovaný banán a taky hřebík. Nejdřív jsem si myslel, že jsem se přeslechl a organizátoři si mě dobírají. Možná tam mohla být i skrytá kamera, kdo ví.  Když však přede mnou přistálo prkénko s pár již zatlučenými hřebíky, bylo mi jasné, že pokus udělat musím. A světe div se. Banán se mi v ruce s prvním vydatným úderem neprohnul ani nerozmáčkl a hřebík neprojel exotickým ovocem skrz na skrz, jak by každý čekal. Banán fungoval přesně jako kladívko. Celý vtip byl v tom, že ho před tím zmrazili tekutým dusíkem na -196 stupňů Celsia.

Kromě této dovednosti jsem se toho odpoledne dozvěděl ještě spoustu dalších věcí. Mimo jiné například to, že na ZČU umí vyrobit monitorovací vzducholoď, která je řízena bezdrátově z pozemní základny. Je skvělé, že univerzita pořádá dny Vědy a techniky už poosmé. Popularizaci vědy mezi dětmi totiž považuji za skvělou věc a naoko nezáživné obory se tak stávají atraktivnější. A na to můžeme být, jako potomci Škody či Křižíka, náležitě pyšní.  O tom, jaká bude naše budoucnost, se rozhoduje v našich školách už dnes. V TOP 09 prosazujeme lepší finanční ohodnocení doktorandů, které je vázané na výsledky jejich práce.