Vážené poslankyně, vážení poslanci,

dovolte, abych se také, nikoliv však dlouze, vyjádřil k projednávanému bodu, a to s respektem k samotné události i s úctou ke všem, kterých se ta tragická událost jakýmkoliv způsobem dotkla. Mě velmi mrzí průběh projednávání tady na plénu, nicméně mě bohužel nepřekvapuje.

My jsme se pouze posunuli v čase o půl roku nebo o tři čtvrtě roku, kdy tady padaly při projednávání jednotlivých návrhů změn na pořad schůze právě zařazení bodu ke vzniku vyšetřovací komise. Už tehdy tady padala slova o lhaní a zamlčování. A dnes tady padají tato slova z úst pana kolegy Maška znovu, a to i přesto, jaký průběh poté, co většina Sněmovny hlasovala pro vznik vyšetřovací komise, tak jaký průběh pracovního nasazení a jednotlivých zasedání komise byl. 

Ono to tady už zaznělo, my jsme vlastně zasedali pravidelně od září do prosince a celé září, říjen, listopad, jedna komise za druhou tak byla ve velmi spolupracující atmosféře, řekněme, v nějakém i týmovém duchu, ve snaze získat co nejvíce informací, vytěžit i od jednotlivých vyslýchajících (vyslýchaných) co nejvíce informací. Dokonce i na tom, kdo bude pozván, kdo bude vyslýchán, tak na tom byla také jednotná shoda, každý měl možnost rozšířit seznam. Kdo chtěl, tak toho využil.