Pozdě, ale přece? Senátoři sice prezidentu Petru Pavlovi odsouhlasili jmenování Roberta Fremra za člena Ústavního soudu, ale dřív, než ho Pavel stihl fakticky jmenovat, se několik z nich ozvalo, aby to nedělal, protože se objevily další znepokojivé zprávy ze soudcovy minulosti před listopadem 1989.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
Aktivista, signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok napsal včera prezidentu Petru Pavlovi otevřený dopis k tomu, aby přehodnotil svou nominaci a Fremra zatím nejmenoval i přes to, že jej schválil Senát. Prezidentovi se ozvali také senátoři Marek Hilšer s Hanou Marvanovou, kteří mu chtějí doručit podrobné informace k tomu, že Fremr odsuzoval emigranty v nepřítomnosti k propadnutí majetku atd.
Dnes to prezident Pavel opravdu přislíbil při návštěvě Ústavního soudu a uvedl, že si chce informace o Fremrově rozhodování před listopadem 1989 ještě prověřit. Pavel proto nechce Fremrovo jmenování uspěchat, bude jednat se senátory, konzultovat s odborníky. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel. Fremr uvedl, že prezidentův postup respektuje. V úterý tak prezident jmenuje ústavní soudkyní pouze Veroniku Křesťanovou, uprázdněné zůstane jedno místo z patnácti.
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, zda tato kauza změnila jejich pohled na prezidenta Pavla a co o celém případu obecně soudí.
„Neznám ani profesně, ani jinak soudce Fremra. Jeho kvality i minulost nechť posoudí fundovanější. Co mě zaráží, jsou jakési kvóty, v tomto případě na komunisty. S ohledem na to, že ve vládě a ve všech úřadech máme neomarxistické Piráty, mi přípustný limit maximálně dvou komunistů mezi ústavními soudci připadá trochu bizarní,“ míní šéf stínové vlády hnutí ANO a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury plnil soudce Fremr v době vlády KSČ příkazy státního vedení a vymáhal komunistické zákony. „Naprosto stejně či spíše aktivněji a oddaněji sloužil vládnoucí KSČ i současný prezident Pavel. Pohled na prezidenta Pavla mám pořád stejný, ničím mě nepřekvapil,“ soudí Okamura.
„Pohled na prezidenta se nezměnil. Každý může udělat chyby. Jen si myslím, že by na soudce Ústavního soudu měli kandidovat nejlepší soudci, profesoři práva a advokáti. Stín minulosti je vždy bude diskreditovat,“ konstatuje europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa by si přál, abychom měli do Ústavního soudu dostatek kvalitních, moderně uvažujících kandidátů, resp. kandidátek, nezatížených historií minulého režimu. „Toto nekonečné přehrabování v politických kauzách starých mužů budujících kariéry v socialismu už by mělo konečně skončit a otevřít cestu pro novou generaci. Máme schopné lidi, jen je třeba jim dát prostor,“ reagoval Peksa.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
„Je ostuda, pokud prezident republiky, bývalý zpravodajec a komunista, někoho do jedné z nejvyšších soudních funkcí navrhne, později prosadí jeho schválení v Senátu a potom váhá s jeho jmenováním. Svědčí to o absolutním selhání prezidenta a jeho týmu a neprofesionalitě. Říká se tomu také třeba oportunismus v praxi,“ má jasno poslanec SPD Radovan Vích.
Obsáhleji reagovala senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. „Na pana prezidenta názor měnit nemusím, zůstává konstantní, totiž že není zcela svým pánem, a že mnohá jeho rozhodnutí jsou nepochybně ovlivňována zvenčí – lidmi, kteří stojí za jeho zvolením. To bylo totiž výsledkem více dobrého PR a kampaně nikoli nezávislých médií, než kvalit jeho vlastní osobnosti v celém komplexu – včetně komunistické minulosti, inteligence, zkušeností, volebních témat, a tak dále. On asi není zlý člověk, ale bude patrně velmi poslušný a vděčný člověk. Víte – po těch prvních měsících bych navíc řekla, že Petr Pavel na ten Pražský hrad nezapadl, a myslím si, že ani on se tam necítí dobře. Funkce prezidenta mu není vlastní, otázky, které musí řešit, jsou mu zcela cizí, a proto třeba musí mnoho věcí číst, protože mu je připravují jiní. Nejsou to jeho slova, čte texty jiných. Občas pak působí jako slon v porcelánu, jeho projev není přirozený, není si sám sebou jistý. A je to vidět. Podle mne se musí občas chytat za hlavu, kdeže se to ocitl,“ myslí si.
„Proč to říkám – plně to dopadá i na jmenování ústavních soudců. Nikdy to nebylo takové politikum, nikdy kolem toho nebylo tolik vášní. Je to proto, že pan prezident není ten, kdo tomu velí, protože se v daném tématu, jako v mnoha jiných, ztrácí. A tak se angažují lidé kolem něho. Nevím, jak to bývalo dříve, ale tlak na senátory byl obrovský – hovořila jsem o tom minule přímo v Senátu. Mnoho lidí mi chtělo říkat, jak mám o budoucích ústavních soudcích hlasovat, všechny jsem kategoricky odmítla. Umím se rozhodnout sama, a nejen proto, že právo je můj obor přes dvacet let, a práci mnoha z navržených znám. Aktuální dění kolem jmenování soudců zkrátka není dobré, protože mu schází silný, věci znalý prezident. Ti lidé v zákulisí ucítili šanci rozhodovat za něj, a plně se toho chopili. Proto tolik slov – opravdové právní osobnosti tolik slov snad ani nepotřebují. Stačí jméno, a pár vět. O tom, že situace není vůbec zdravá, svědčí například i výrok o nějaké dohodě, že na Ústavním soudu budou jen dva soudci s komunistickou minulostí. S kým dohoda? Se senátory? Podobné ‚dohody‘ jsou absolutně nemyslitelné a nerealizovatelné. Hlasování senátorů je totiž tajné.“
Senátorka podle svých slov doufá v jediné. „Že žádný z jmenovaných soudců nezahodí svou životní šanci být ústavním soudcem nezávislým, objektivním, a tím obecně a všemi respektovaným a uznávaným. Má to každý z nich plně ve svých rukou. Tedy doufám v to, že nic z toho, co se děje, nesměřuje k politickému ovládnutí Ústavního soudu. To bych považovala za hřebíček do rakve právního státu. A pokud chcete názor přímo na pana soudce Fremra, pak soudcem jmenován být nemá. Nicméně mne překvapilo, že proti jeho jmenování vystupovali na půdě Senátu velmi emotivně i ti, kteří naopak kladně hodnotili zvolení Petra Pavla prezidentem. Otázky charakteru vůči období před rokem 1989 nelze uplatňovat selektivně podle politického kalkulu, že tohle se nyní žádá slyšet,“ dodává Zwyrtek Hamplová.
„Utvrdilo mě to pouze v tom, že liberální scéna a Senát jsou vzorově pokrytečtí. Ukazuje se, že s antikomunismem bojují tak, že podporují exčlena KSČ, toho času prezidenta, zvolí za ústavního soudce, exčlena KSČ, který soudil nepřátele režimu, a do čela Ústavního soudu je ustanoven kandidát KSČ. Ten boj proti antikomunismu dovedli do dokonalosti. V neposlední řadě to také ukazuje na nepotřebnost Senátu, který nedokáže plnit ani úkoly, o kterých mluví jako o svém největším poslání – to jest kontrola prezidenta republiky,“ reagovala šéfka KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna si ke komentáři kauzy půjčil citaci z filmu Černí baroni. „Komunistický rozvědčík, bude posuzovat míru morálního selhání, komunistického soudce. ‚A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom absurdný?‘,“ napsal Foldyna.
„O Petru Pavlovi jsem si nikdy nic dobrého nemyslel, takže ani trapas se soudcem Fremrem na tom nic nemění. A když, tak pouze k horšímu. Obecně si myslím, že lidé, kteří se ušpinili za minulého režimu, a dnes mohou téměř vše, by měli mít tolik soudnosti, že se nebudou cpát do nejvyšších ústavních funkcí. To platí o Fremrovi i Pavlovi. Nemají-li tu soudnost, jsou jen a jen pro ostudu,“ řekl nám první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
D
