„Je tady otázka, zda vůbec můžeme projednávat rozpočet,“ zmínil hned po odstartování dnešní schůze poslanců komunista Vladimír Koníček. „Tento zákon, tento tisk č. 857 lze projednávat až po uplynutí deseti dnů, a tato lhůta uplyne až v sobotu po 16. 00 hodině. Nikde jsem nenašel omezení, že se jednací řád sněmovny nevztahuje na rozpočet,“ upozornil dále Koníček.
Jenže podle předsedkyně dolní parlamentní komory Miroslavy Němcové (ODS) byl i Koníček informován legislativou o tom, že jednací řád má zvláštní část třináctou, která se vztahuje k projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. "Podle této části, tedy podle části třinácté od § 101 a dále postupujeme," řekla. "Navíc dodávám, že byl schválen harmonogram projednávání státního rozpočtu a ten schválila Poslanecká sněmovna," dodala.
Poté nechala hlasovat o programu jediného bodu schůze, který byl schválen. Paramenty rozpočtu se pak jal představit sám ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) Podle něj je sestaven rozpočet podle účetní metodiky EU, metodiky ESA 95.
„Uzavře-li vláda nějaký závazek, byť dlouhodobě splácený, a suma je konečná, tak je to vnímáno jako jednorázová operace. Ale objeví se to v onom roce, kdy ten závazek vznikl, přestože k platbě nedojide,“ upozornil směrem k poslancům Kalousek.
Aby bylo jasné o čem hovoří, okamžitě zmínil zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, kdy má být církvím kromě vydaného majetku vyplacena na dřevo i suma ve výši 59 miliard korun. (Podle návrhu by stát měl tuto částku vyplatit církvím během třiceti let. Asi 56 procent majetku by jim měl vrátit v naturálních restitucích). Kalousek ale opětovně s pokrčením ramen upozornil, že takto je to dané metodikou EU, i když v roce 2012 nevyplatíme církvím ani korunu, přesto v tomto roce vznikl závazek a tak se tedy „cashově“ promítne i do rozpočtu sestaveném v roce 2012.
"Tyto výdaje se neobjeví v účetní metodice v těch letech, kdy budou spláceny po dobu třiceti let, ale objeví se jako jednorázová účetní operace v roce 2012, byť - pro někoho možná paradoxně - v roce 2012 zatím nezaplatíme ani korunu. Ale v tomto roce ten mandatorní závazek vznikl. Jinými slovy, oněch 59 miliard splácených po dobu třiceti let se nikoli cashově, nikoli ve výši dluhu, ale v účetní metodice promítne v roce 2012," řekl Kalousek. Proto bude dle něj deficit asi pět procent místo očekávaných 3,5 procenta hrubého domácího produktu.
Takto musí účtovat všechny země EU...
„Je to projednáno s Evropskou komisí. Nehrozí žádné konkrétní důsledky, není to skutečná platba, ale účetní metodika, podle níž jsou povinny účtovat všechny země EU," uzavřel pak ministr financí, podle něhož prý EK chápe, že nepůjde o strukturální problém, ale jen o účetní dopad. Ani ratingové agentury prý nevnímají věc jako odklon vlády od její fiskální strategie. Poté se ministr poslancům jal vysvětlovat to, proč ekonomika neroste.
Kromě jiného také informoval, že vláda se vzhledem k aktuální ekonomické situaci rozhodla k mírnému rozvolnění fiskální konsolidace v následujících letech. "Nicméně vůle držet deficit bezpečně pod třemi procenty je nezměněna," ujistil.
Současný vládní návrh státního rozpočtu je v pořadí už třetím, který ministerstvo financí kabinetu předložilo. Původní rozpočet totiž ministr financí Kalousek stáhl, protože nebylo jisté, jestli poslanci schválí daňový balíček. Resort proto sestavil nový návrh, který byl nižší o 41 miliard korun, a obsahoval mnohem drastičtější škrty. Změny v daních nakonec sněmovnou prošly, původní rozpočet přesto není použitelný.
„Mezitím se totiž objevila předpověď dalšího vývoje české ekonomiky, z níž vyplynulo, že rozpočtové příjmy budou příští rok nižší - klesne jak výběr daní, tak odvody na sociální zabezpečení," upozornil v této souvislosti dnes směrem k poslancům Kalousek. Podle něj schodek rozpočtu zůstane 100 miliard korun.
Za snížení příjmů a výdajů oproti původní verzi o čtyři miliardy může podle něj horší ekonomická prognóza. Jak ale byla nastaveno již v tom původním rozpočtu, tak i nyní méně peněz půjde na vědu a výzkum nebo platy učitelů.
Nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun
Církve by od státu měly podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou muset ale prokázat, že na něj mají nárok. Částku 59 miliard korun církve dostanou za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků. Půjde zhruba o dvě miliardy korun ročně. K této sumě se bude připočítávat inflace. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Vládní koalice předlohu prosadila navzdory odporu opozice a senátnímu vetu. K navrženému řešení restitucí se kriticky vyjádřil také prezident Václav Klaus. Zákon nechal bez podpisu, bude tedy účinný. Opozice chystá k předloze ústavní stížnost.
{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="254720,254637,254914,254639,254420,254397,254327,254316,254295"
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
