První otázka k oběma mužům opačného politického spektra zněla: Domníváte se, že skutečně pravicově orientovaní voliči nově vzhlížejí - a to na úkor TOP 09 a ODS - k ANO Andreje Babiše? Neobáváte se toho, že třeba i někteří voliči ČSSD přilnou spíše k tomuto hnutí?
„To není o tom, zda se toho obávám, či neobávám. Je to fakt. A platí to pro všechny vámi jmenované strany. Byť hlavním páně Babišovým rýžovištěm voličstva je snad to pravicové. Nelze nevidět obrovské chyby, kterých se všechny klasické politické strany za posledních dvacet let dopustily. Pochopitelně u soupeřů jsou vždy viditelnější a tím pojmenovatelné daleko snadněji. A že jich bylo!
Psali jsme:
 modified-635168810317702989.jpg&id=14179)
Možná právě u chyb soupeřů překvapím – neraduji se z toho. Naopak. I to je mi líto. Problém je totiž v tom, že za všechny ty chyby platí všichni poctiví a slušní lidé. Jen hrstka na nich vydělala. Kdyby se nedělaly, žilo by se nám daleko lépe. Ať vládne ten nebo ten. Netvrdím, že my oranžoví jsme bezchybní. Tak naivní nejsem, ani žádná pouhá ‚podržtaška‘ či ‚kejval‘. Přestože nejen pro politickou kariéru jsou to vhodné vlastnosti. Ostatně moje umístění na kandidátce je možná malým důkazem, že neklamu,“ konstatoval hned na úvod svého komentáře Jiří Koskuba.
Dále přiznal, že byl vychován poněkud konzervativně. A že k tomu, mimo jiné, patří zásada, že vlastní špinavé prádlo se nepere na veřejnosti.
„Na druhé straně si nenamlouvejme, že na světě existuje mnoho míst, kde vás za kritiku vedenou do vlastních řad zrovinka pochválí. Jak v politice, tak ve firmách. Asi i těch pana Babiše. Pro tuto zažranou ‚tradici‘ svědčí i přísloví: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Stejně jako pořekadlo: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo nic nezkazí, bývá pochválen. Kdo je pochválen, bývá povýšen. Kdo je povýšen, nic nedělá. Kdo nic nedělá…“ pokračoval dále Koskuba.
Další komentáře Jiřího Koskuby a Jaroslava Kubery čtěte ZDE.
Dodal, že ale i když to zní jako legrace, tak to legrace není. Takhle to prostě funguje a nejen v politice. „Podle toho to i vypadá. Konkrétní výsledky nic moc. Proto se volby co volby slibuje změna. Hlavně před nimi. Ale skutek utek. A tak jdeme od krize ke krizi. Na daních a poplatcích platíme více a více. Stát má však pořád málo a méně. Chce další prachy. Mnozí zklamaní voliči tím ztrácejí důvěru a hledají změnu. Možná až naivně. Nehodlám za to nikoho kritizovat, chápu je. Ale co z toho? Kdysi to začalo raketovým zvolením pana CK Fischera senátorem v těžce přemodralé Praze. Jaký byl efekt, je známo. Pak přišla Unie svobody, zelení, veverčáci. Parlamentní žoldáky-dezertéry zvané LIDEM z pochopitelných důvodů taktně vynechávám. Stejně jako ‚knížecí‘ projekt pana Kalouska po jeho poněkud nuceném odchodu od KDU-ČSL. S hrstkou starostů na křídle,“ řekl exposlanec ČSSD ParlamentnímListům.cz.
Jeden poslanec je pouhým půl procentem sněmovny
Podle něj tedy nikoli sliby či počet získaných mandátů, ale opravdový efekt pro tuhle zem by měl být cílem. „Čekáme nějak proklatě dlouho. Ne, nemám patent na rozum. Jenom jsem měl možnost strávit tři roky v Parlamentu. Byla to škola, to mi věřte. Netvrdím, že vlídná a na úrovni. Ale byla. Zvenku to ‚naozaj‘ vypadalo jinak. Jedinec může jenom těžko něco změnit. Je pouhým 0,5 procentem sněmovny. Nenastane-li patová situace 100:100 a dá se koupit. S ohledem na bojové zkušenosti si také dovoluji tvrdit, že stát nejde řídit jako firmu. I když by to tak být mělo. Dravá a neprůhledná devadesátá léta, kdy mnohé dnes úspěšné firmy vznikaly, se snad opakovat už nemohou. Stát-firma by asi také musel i všem ‚neproduktivním‘ a ‚neperspektivním‘ dát padáka. Kdo všechno k nim však bude vlastně patřit? Pak už by to asi ani nebyl stát. A vůbec ne demokracie. Vnímám nebezpečí, že by jej mnozí rádi prodali. Což se po částech dávno děje. Možná někdo i koupit ten zbyteček chce. Ale jak s ním jednou naloží, až se mu přestane vyplácet?“ položil nejen sobě otázku Koskuba.
Psali jsme:
A rychle dodal, že se nehodlá posmívat soupeřům ve volebním klání, jejich představám, nereálným slibům. Bylo by to příliš laciné a nemlží prý jenom oni.
Koskuba utnul naděje voličů tápajících v předvolebním jarmarku
„Přesto, nebo právě proto, žádnou zásadní změnu při výrazném úspěchu dalších nových politických subjektů nečekám. Omlouvám se tak nadějím voličů tápajících v předvolebním jarmarku. Nehledejte v tom však, prosím, žádné sobectví ani partajní zaslepenost. Jenom posledních 20 let ukázalo, že příliš pestrobarevná sněmovna není ideálním řešením. Naopak. Je jen ještě větším, ušmudlaným a užvaněným až uřvaným tržištěm. Proto za její produkty prostý ‚zákazník‘ platí čím dál více. Přestože jejich kvalita výrazně klesá. Ty opravdové velké kšefty se přitom o to snáze dělají pak někde v pozadí,“ poznamenal Koskuba.
Je tedy podle něj prý škoda, že nesoutěží jen dvě strany, skupiny. Jako je tomu v USA a bývalo ve Velké Británii. Je to totiž více čitelné, zavazující a snáze se vystavuje na konci volebního období účet. „Koalice jsou v našich podmínkách na nic. Nezbytností shody v koalici se maskují vlastní omyly. Potřebné ústupky jsou živnou půdou pro různé zájmové skupiny a následné lumpárny. Stále se spíše jen z tradice mluví o dělení na pravici a levici. Jsou-li lidé zklamaní sedmi lety vlády tzv. pravice, nebylo by nejlepší, aby zase pro změnu vládla ta takzvaná levice, ale v jednobarevné vládě? Zvláště, slibuje-li na oranžových billboardech dobře fungující stát. To je, sakra, závažný slib! Co takhle umožnit ukázat, jak jej naplní? To není, prosím, žádná agitace. Jde totiž o úkol, který nikomu nelze závidět. Pro skutečné naplnění předvolebních slibů očividně nejde sestavovat vládu na základě nějakých politických dohod, kompromisů. Což se tady děje opakovaně. Ať vládne ten, nebo ten. Možná právě v tomhle je to jádro pudla,“ uzavřel první téma komentáře sociálnědemokratický exposlanec.
Kubera: Ti podnikatelé, co se ozývají se svými "novými" sympatiemi, mají asi hodně práce...
Podle senátora Jaroslava Kubery, je možné očekávat v těchto volbách zřejmě cokoli. Připustil i to, že skutečně slýchá hlasy lidí, kteří dříve byli skalními fanoušky ODS či jiné pravicové strany a nestačí se prý divit.
"Když ty podnikatele slyším, ke komu se přiklánějí, nevěřím svým uším, že jsou schopni se nechat ošálit takovými nekonkrétními sliby či věcmi, které nejsou v praxi akceptovatelné. Napadá mě pak jediné - asi se více věnují svému podnikání než tomu, aby si zjišťovali informace a zabývali se programy politických stran," řekl poměrně stručně Kubera.
Jaroslav Kubera
Politoložka apeluje na strany – přesvědčte voliče, aby přišli k urnám. A Kubera kýve
Profesorka politologie Vladimíra Dvořáková upozorňuje na to, že v této fázi voleb by se mělo vedení stran, více než na vyhledávání špíny jedné na druhou, věnovat intenzívní kampani na to, aby lidé k volbám opravdu přišli a dali jim hlas...Jelikož ne všichni voliči jsou tak pevně ukotveni jako třeba voliči KSČM, neobáváte se toho, že lidé využijí prodlouženého víkendu raději k jiným radovánkám než k účasti ve volbách?
Psali jsme:
"Skoro nikdy s paní profesorkou nemůžu souhlasit, ale tentokrát musím přiznat, že beze zbytku stoprocentně ano," reagoval nejprve senátor ODS Jaroslav Kubera.
"Ty volby jsou tentokrát opravdu velmi rychlým sprintem - ne nějakým maratónem či během na dlouhou trať, takže pokud chce někdo podrazit nohy svému soupeři, musí počítat s tím, že zpomalí i sám sebe. Přitom snahu pošpinit protivníka považuji za akt zoufalství, i když vím, že dodržet ta předsevzetí, o kterých politoložka Dvořáková hovoří, je v praxi velmi těžké. Bývá to takový řetěz - jeden vytáhne špínu na druhého, ten se mu to zase snaží oplatit a už to jede. Já se snažím o to, abych třeba vůbec ani názvy či jména mých soupeřů nevyslovoval a tím pádem jim nedělal reklamu. Možná je to málo, ale považuji to za správné," uvedl dál senátor pro ParlamentníListy.cz. A není to poprvé, kdy ve svém komentáři konstatuje, že i kdyby tyhle kvapem se blížící volby opravdu nijak dobře nedopadly, není třeba propadat depresi. Budou se totiž prý opakovat zřejmě možná klidně příští rok v květnu.
"Prezident si totiž dle mého ještě neužil dostatek toho, co chce, takže vůbec není vyloučeno, že opět nějakým způsobem padne vláda Bohumila Sobotky, nedá se vyloučit, že bude odstraněn nějakým způsobem ze hry i Hašek a přišel by tak na řadu znovu Rusnok. Ta historie se prostě může opakovat, i když netvrdím, že to tak musí být. Rusnok by pak znovu nedostal důvěru, odevzdal by demisi a opět se může stát, že přijdou další volby. Jak jsem již řekl, můj odhad je, že by se tak mohlo stát v tom květnu příštího roku. Byť voliči by byli asi hodně naštvaní a účast kvůli tomu kdoví jaká," obává se Kubera.
Koskuba - když docházejí nápady, na řadě je senzace
„Paní profesorka, které si vážím, má bohužel pravdu. Když docházejí nebo dokonce neexistují konkrétní nápady, je na řadě senzace. Byť je to špína. Lze tím zamaskovat vlastní jalovost. Navíc to bývá mediálně vděčné. Celá naše společnost, nemaje mimo jiné dostatek vzorů, jaksi zhrubla. Bulvárních novin se prodá daleko více než těch několika málo ještě seriózních. O nějaké jejich nestrannosti raději nehovořím,“ řekl na úvod druhého tématu Koskuba.
A dodal, že termín voleb samotný byl vskutku ušit hodně horkou jehlou a k tomu zřejmě ještě rukou značně roztřesenou.
„Ten, koho to napadlo, je zjevně dlouhou dobu odtržený od reality života lidu prostého. Nepodceňujme však voliče dopředu. Třeba překvapí a přijdou. Měli by. Je to totiž jenom v jejich rukách. Nějakou tu vládu a sněmovnu prostě mít musíme. A mít tak jako tak budeme. I kdyby jich k urnám (volebním) přišla jen desetina. Češi mají ve zvyku pořád nadávat. Jsem taky Čech. Ale není fér, aby pak zase nejvíce nadávali ti, co se na vše opět vykašlali. Ne, není to ideální termín. Mnohé stranické sekretariáty proto chtějí veřejnosti volby usnadnit. Asi vědí proč. Třeba vyzývat ke kroužkování máme v řadě stran vysloveně zakázané. Ta možnost tu však je, volič by měl své kandidáty znát. Ze života, ne jen z keců a slibů. Takže šťastnou a moudrou ruku! Prodloužený víkend na chatě či chalupě bude odměnou za to páteční rozhodnutí. No a jaké budou následky? To uvidíme. Vždycky může být hůře. Buďme raději optimisty. Na definitivní rozhodnutí je ještě dva týdny čas,“ vyzývá Jiří Koskuba.
Psali jsme:
A na úplný závěr se ptá: „Víte co je zvláštní? Jak obrovské věčné problémy máme s řízením té naší 10ti miliónové zemičky. Přitom ve světě jsou města, kde radnice musí zvládat daleko větší počet obyvatel. Že bychom dělali z komára velblouda?“
autor: Alena Hechtová
