Senát schválil až tři roky vězení za kupčení s hlasy voličů

07.10.2011 10:06

Za kupčení s hlasy voličů pravděpodobně bude hrozit vězení v délce od půl roku do tří let. Schválil to dnes téměř jednomyslně Senát v rámci novely trestního zákoníku, která má zpřísnit o dva roky na deset let vězení trest za úplatkářství nebo za pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Novelu nyní dostane k posouzení prezident.

Senát schválil až tři roky vězení za kupčení s hlasy voličů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senát

Podnětem pro doplnění trestního kodexu byly případy při posledních komunálních volbách, zejména v Krupce na Teplicku, kde se od loňského podzimu prokázalo takovéto jednání už dvakrát. Z téhož důvodu byly zpochybněny i nedávné třetí volby v obci, která je bez zastupitelstva už téměř rok.
    

Nově by podle kodexu mělo vězení hrozit tomu, kdo by jinému poskytl majetkový prospěch za to, že bude volit nebo hlasovat v referendu v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle.

"Volební právo je potřeba chránit. Proto jsme se rozhodli navrhnout změnu v trestním zákoníku, která kupčení s hlasy výslovně postihne podobně, jako je to běžné i v jiných státech, například v USA, Velké Británii, Rakousku, Německu či Švýcarsku," vysvětlil nedávno ministr Jiří Pospíšil, proč dospěl k novele zákoníku. Ostatnbě sám novelu zákona senátorům představil.

Vládní předloha počítá s tím, že až deset let vězení místo současných osmi bude zřejmě hrozit za přijímání úplatků nebo za pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Novela také zvyšuje trestní sazbu za zneužití pravomoci úřední osoby ze tří na pět let vězení. Maximální sazba v případě škody či prospěchu velkého rozsahu zůstává na 12 letech vězení. Až tři roky vězení mají nově hrozit úředníkům za pletichy v insolvenčním řízení.

Počítá také s širším využíváním domácího vězení

Předloha se navíc týká i domácího vězení a nošení náramků. Trest domácího vězení je novým alternativním trestem, který s účinností od 1.1. 2010 zavedl nový trestní zákoník a který rozšiřuje škálu alternativních trestů, které je možné ukládat dospělým za spáchané přečiny a stejně tak i mladistvým za spáchaná provinění.

Soudy by podle navrhovaných pravidel mohly rozhodnout o uložení zabezpečovací detence širší skupině pachatelů zločinů. Norma upravuje i přeměnu ústavního ochranného léčení na zabezpečovací detenci, a to těm pachatelům, kteří narušují léčbu nebo se jí odmítají podrobit a jejichž pobyt na svobodě je pro společnost nebezpečný.

Z 23 tisíc odsouzených nebo vazebně stíhaných má asi třetina strávit ve vězení nejvýše rok, do domácího vězení by mohlo být propuštěno kolem sedm tisíc lidí. 
    

Čtěte také:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: olb

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To je psycho, tohle... Němcová odešla z místnosti. Ostatní hlasovali pro

14:30 To je psycho, tohle... Němcová odešla z místnosti. Ostatní hlasovali pro

Členové ústavněprávního výboru Senátu dali zelenou petici 15 tisíc zemědělců. Ti chtějí zrušit Fialo…