Senátoři chtějí zamezit špinavému byznysu nepřizpůsobivých. Takhle to dělá Fico na Slovensku

16.12.2013 17:16

ParlamentníListy.cz již informovaly o iniciativě několika senátorů napříč politickým spektrem, kteří předkládají novely tří zákonů, jež mají řešit problém s nepřizpůsobivými. Něco podobného prosazuje i sociálně-demokratický Smer Roberta Fica na Slovensku. ParlamentníListy.cz zjišťovaly, jakou má změna zákonů šanci na úspěch.

Senátoři chtějí zamezit špinavému byznysu nepřizpůsobivých. Takhle to dělá Fico na Slovensku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jednání Senátu

Ve stručnosti jde o tři normy řešící tři problémy. První věc je novela zákona o odpadech, která má omezit to, že nepřizpůsobiví spoluobčané často kradou kovy a prodávají je do sběrných surovin. Druhou věcí je snaha motivovat nezaměstnané, aby pracovali. A třetí věc je zastropování příspěvků na bydlení, aby majitelé ubytoven nezneužívali špatnou sociální situaci lidí a „nerejžovali“ přemrštěné nájmy, které zaplatí za nepřizpůsobivé či sociálně slabé stát.

Projednávání na 17. schůzi Senátu v 9. funkčním období od 18. prosince

Zařazení novel do legislativního procesu podepsali senátor ODS Jaroslav Zeman, senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava, dále senátor za ČSSD Pavel Lebeda, Marta Bayerová z KSČM, Alena Dernerová ze Severočechů.cz a Miroslav Krejča ze senátorského klubu KDU-ČSL. Zákony by se k projednání měly dostat ve středu, kdy senátoři rozhodnou v prvním čtení, zda zákony pustí do výborů. V konečné instanci pak Senát jako celek může zákony předložit sněmovně ke schválení.

Konkrétně jde o senátní tisk č. 194, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů, dále senátní tisk č. 195, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů, a konečně senátní tisk č. 196 o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Nejde o anticikánismus

„Řekli jsme si, že je nutné už něco udělat. Nejde o žádný anticikánismus. O cikánech není v zákoně ani slovo. Zákon má platit pro každého bez ohledu na etnický původ či barvu pleti. Na Slovensku se snaží situaci řešit sociálně-demokratický premiér Robert Fico, tak věřím, že normy podpoří i naši sociálně-demokratičtí senátoři. Sociální politika má být přece o tom, že pomůžeme těm, kteří chtějí pracovat, ale nemohou sehnat práci, ale ne o tom, že pracující budou živit ty, kteří pracovat nechtějí a sociální systém zneužívají,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor Jaroslav Doubrava.

Návrhy zákonů podepsal i člen senátorského klubu ČSSD Pavel Lebeda, který se pokusí přesvědčit své kolegy z klubu ČSSD, aby normy podpořili. „Vidíme, že neúměrně rostou náklady na příspěvky na bydlení hlavně v ubytovnách. V průběhu jednoho roku se zdvojnásobily náklady na doplatky na bydlení. Už vloni to činilo 1,6 miliardy a narůstá to. V mém městě Kolíně je 31 ubytoven. Je to špinavý byznys, který je nutné zarazit, protože dle nynější zákonné úpravy může být v jednom bytě, ba v jedné místnosti, spousta lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Osoby společně posuzované, to je bezbřehý instrument pro tuto věc,“ řekl ParlamentnímListům.cz Lebeda.

Druhou věcí je znovuzavedení veřejné služby, ale takovým způsobem, aby to nebylo v kontradikci s nálezem Ústavního soudu: „Je nutné motivovat příjemce pomoci v hmotné nouzi, aby se aktivně snažili řešit svou situaci a hledali práci. Je to i prevence sociálních nepokojů. Pokud nespokojení občané, kteří pracují, vidí, že někteří nepracují a jsou na tom lépe, nesmíme se divit, že jsou rozzlobení. Je hloupost označovat rozzlobené lidi, kteří pracují, za extremisty. Je také problém, že vyrůstá již druhá generace dětí, která neviděla nikoho ve svém okolí pracovat. Jde o rodiny notorických příjemců sociálních dávek. Co z nich může vyrůst? Zase jen příjemci sociálních dávek.“

Fico už to řeší, česká sociální demokracie by se měla přidat také

Třetí problém jsou krádeže kovů. „Má to charakter až zločinného spolčení, kdy jedni to kradou a druzí to s vědomím, že je to kradené, vykupují. Fyzicky zdatní příjemci sociálních dávek rozřežou například v Ostravě celý most a dají ho do sběrných surovin. Majitelé  sběrných surovin nepoznají poklop od kanálu, dopravní značku, svodidlo z dálnice, zabezpečení železnice, pietní desku z náhrobku, urny ze hřbitovů?“ zlobí se Lebeda.    

„Provozovatelé se tomu samozřejmě brání. Ale ten, kdo vědomě odkupuje kradené zboží, je podle mě také zločinec. Samozřejmě proti tomu očekávám velký odpor. Ale je potřeba už něco dělat a ukázat občanům, že politici chtějí situaci řešit, jinak se stále budou ztrácet miliardy v příspěvcích na bydlení, další generace sociálně závislých nebude pracovat a kovy se budou krást vesele dál. Já doufám, že to mí kolegové z klubu ČSSD podpoří. Ostatně situaci s nepřizpůsobivými se snaží řešit i Fico. Tam bychom si měli vzít příklad,“ dodal senátor za ČSSD Pavel Lebeda.

„Podporuji to všemi deseti,“ uvedl senátor ČSSD Petr Guziana. „Záleží na konkrétní podobě, ale obecně legislativu řešící problematiku nepřizpůsobivých podporuji,“ reagoval podobně senátor ČSSD Jaroslav Sykáček.  

„Senátoři napříč politickým spektrem jasně vnímají hlasy většiny svých voličů a rozhodli se konečně rázně řešit problémy nepřizpůsobivých na rozdíl od předchozích vlád a poslanců. Nenechají se ani zastrašit různými prapodivnými a nikým nevolenými a hlavně nikomu zodpovědnými organizacemi. O často velmi podivném financování a motivech takových různých organizací a občanských hnutí by se dala vést velmi zajímavá debata,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda senátorského klubu SPOZ+KSČM+Severočeši.cz Vladimír Dryml.

Dvakrát měř, jednou řež

Předseda senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera v principu souhlasí s tím, že je nutné tyto problémy řešit. Myslí si, že by zákony mohly projít do výborů. Podle něj jsou ale některé věci v nich nedomyšlené a bylo by třeba je upravit.

„Já myslím, že to do výborů projde, protože to jsou populární návrhy. Ale je tam spousta legislativních problémů. Pokud jde o ty sběrny, tak to není vůbec jednoduché, že si obec vydá vyhlášku a sběrny v jednom městě budou mít jiné podmínky než v jiném městě. Je to legální podnikání. Souhlasím s tím, že pokud něco nedodržují, tak je třeba jim vzít licenci a zrušit je. Najdeme ti tam dekl od kanálu, zavřeme ti to a nazdar, ale není možné a priori říct, že se to může bezdůvodně zavřít. Já jsem říkal, že by bylo dobré vrátit paragraf 15, kdy obec nové sběrny nemusí chtít. To je něco jiného. Ale problém bude mít s těmi stávajícími, které mají legální povolení. Těm to povolují kraje, kterým je to ukradené,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kubera.

„Tedy v principu je třeba to řešit. Ale jedna věc je hezká myšlenka, druhá věc je dovést to do legislativní čistoty a stavu, aby to fungovalo. Takže nebude to ještě jednoduché. Ale ve výborech s tím půjde něco udělat. Ale nelíbí se mi takový ten mediální humbuk – něco honem schválit a, i když byl úmysl dobrý, je z toho paskvil. Například, když do zákona napíšeme, že může odevzdávat kovy jenom právnická osoba, tak to vypadá na první pohled hezky. Ale já vždycky říkám: Zamysli se poprvé, podruhé a potřetí. A potřetí zjistíš, že je to krávovina, protože šmejdi si vymyslí právnické osoby, od cikána koupí poklop, poklop odevzdá právnická osoba, dostane za něj pět stovek, cikánovi dá 250 korun a 250 korun si nechá. Češi jsou v tomhle strašně kreativní a někdy až kreaturní. Ono to bude složité i s těmi ubytovnami.  Ono je na začátku vždy nadšení, ale pak přijde můj vzorec, že zklamání rovná se očekávání na druhou. Dvakrát měř a jednou řež,“ dodal Kubera.

Poctivý podnikatel nemusí mít obavy

„Já sám jako starosta Albrechtic musím problémy s nepřizpůsobivými řešit. Když jsem se o těchto návrzích bavil s dalšími starosty, měl jsem jejich podporu. Pokud jde o ty kovy, tak já jsem také podnikatel a také musím splňovat řadu norem. A jako starosta také vím, že nemám důvod, proč bych se vozil po poctivém podnikateli, který obci přináší peníze i pracovní místa. Ti provozovatelé sběren surovin, kteří neodebírají kradený materiál, rozhodně mít obavy nemusí,“ řekl redakci senátor ODS Jaroslav Zeman.  

Iniciativu senátorů podporuje senátor za ODS Zdeněk Schwarz: „S těmi novelami souhlasím a jsem v té skupině. Těchto problémů je už příliš a občané chtějí konečně řešení. Toto je jedna z cest.“

„Obecně mohu říci, že jistě podpořím taková opatření, která zlepší vymahatelnost práva a zamezí zneužívání sociálního systému,“ uvedl senátor ODS Milan Pešák.

„Budeme jednat na výborech. A potom na klubu. Uvidíme,“ sdělil předseda Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar.

Fico zavádí veřejně prospěšné práce

Nárůstu extremismu může podle slovenského premiéra Roberta Fica ze sociálně demokratického Smeru vláda čelit i tím, že zvládne řešit takzvanou romskou otázku. Reagoval na dotaz ČTK, co zamezí ve středoevropském prostoru nárůstu popularity lidí, jako je slovenský nacionalista Marian Kotleba, který se stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje.

„Myslím si, že Slovensko dlouhodobě čelí problému, jemuž říkáme romský problém. Je na vládách, jak se k tomuto problému postaví,“ uvedl Fico.

V souvislosti s Romy někteří kritici hovoří o zneužívání dávek. Fico uvedl, že slovenský parlament schválil návrh zákona, podle něhož každá osoba, která je odkázaná na sociální dávku (60 eur neboli asi 1600 korun měsíčně), musí vykázat veřejně prospěšnou práci, jinak je vymazána z evidence.

Slovenský systém sociálních dávek by uvítal i premiér v demisi Jiří Rusnok v Česku, podobný návrh v minulosti v Česku zarazil Ústavní soud. Podle Rusnoka je třeba se k systému, kdy dávky jsou podmíněny pracovní či vzdělávací aktivitou, vrátit, ale tak, aby to vyhovovalo i Ústavnímu soudu.  

ČSSD má veřejné práce v programu

S veřejně prospěšnými pracemi v Česku souhlasí i řada zástupců neziskových organizací. Ve svém volebním programu je pro nezaměstnané měla ČSSD. „Dlouhodobě nezaměstnaným budou nabízeny veřejně prospěšné práce s uplatněním principu ´odměna za aktivitu´,“ píše se v programu ČSSD.

ANO zase počítalo s tím, že by lidé museli chodit na veřejně prospěšné práce, aby dávky získali. V ČR fungovala do loňska povinná neplacená veřejná služba pro nezaměstnané, Ústavní soud ji ale zrušil. Ministerstvo práce už dřív plánovalo, že by se jako náhrada mohly zavést veřejně prospěšné práce na zkrácený úvazek. Lidé by dostávali odměnu z peněz na aktivní politiku zaměstnanosti.

Posílení pravomoci obcí

Když se vrátíme opět ke třem senátorským předlohám, tak pokud jde o boj s krádežemi kovů, tak obce by dle návrhu novely zákona měly mít pravomoc určit, kde sběrny budou, jakou budou mít dobu provozu (často se totiž ukradený materiál vozí do provozoven v noci) a v případě, že se zjistí, že majitelé sběren přijímají kradený materiál, o němž je to zřejmé, může obec provozovnu zavřít.

Druhým úkolem je snaha zamezit zneužívání sociálních dávek a snaha motivovat lidi, aby pracovali. Jedná se konkrétně o novelu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a to s cílem upravit institut veřejné služby. 

Institut veřejné služby byl v naší zemi zaveden od roku 2009 a následně fungoval až do listopadu roku 2012, kdy byl fakticky paralyzován nálezem Ústavního soudu ČR, který zrušil povinnost vykonávat veřejnou službu, a to z důvodu, že veřejná služba nebyla vykonávána dobrovolně (při jejím odmítnutí byl totiž nezaměstnaný vyřazen z evidence úřadu práce) a Ústavní soud rovněž vnímal veřejnou službu v rozsahu 20 hodin týdně jako nepřiměřené břemeno. 

Veřejná služba tak, aby ji zase nepotopil Ústavní soud

Návrh novely zákona o hmotné nouzi, předložený skupinou poslanců, se pokouší vrátit institutu veřejné služby jeho původní smysl při zohlednění výtek plynoucích z nálezu Ústavního soudu. 

Veřejná služba má být nadále dobrovolná a dotčeným osobám bude zachováno hmotné zabezpečení. Současně je ale jasné, že nezaměstnaní, kteří chtějí pracovat, musejí být za svoji snahu motivováni finančním bonusem. Tímto bonusem bude postupné navyšování částky na živobytí.

Náklady na příspěvky na bydlení enormně rostou

Třetí normou předkládanou senátory je novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která má zastropovat státní příspěvek na bydlení, a to ve smyslu upřesnění ustanovení o společně posuzovaných osobách pro účely poskytování sociální dávky doplatek na bydlení. 

Současná praxe je totiž taková, že se nebere v úvahu skutečnost, že někteří žadatelé o doplatek na bydlení žijí ve společném bytě nebo obytné místnosti v ubytovně, a tak je ze státního rozpočtu vypláceno hned několik dávek na jeden byt či obytnou místnost. 

To umožňuje majitelům ubytoven pro sociálně slabé, aby si za jednu obytnou místnost, často jen se společným sociálním zařízením, účtovali nehorázně vysoké nájemné, které mnohonásobně převyšuje nájemné v místě obvyklé. Majitelé těchto ubytoven tak na úkor státu vydělávají miliony korun.

Důkazem je nárůst objemu prostředků státního rozpočtu za poslední roky. Počet příjemců vzrostl od roku 2007 z 27 tisíc na 41 a půl tisíce příjemců v roce 2012 a objem příspěvku na bydlení se za stejné období více než ztrojnásobil z 524 milionů na více než jeden a půl miliardy korun. 

Zastropování příspěvku na bydlení

Právě díky tomu se majitelům ubytoven bohatě vyplácí soustředit sociálně slabé a často bohužel i nepřizpůsobivé a problémové obyvatele do jedné lokality, a to bez ohledu na důsledky pro slušné lidi bydlící v okolí takových ubytoven. 

Úprava, kterou nyní navrhují senátoři, říká v podstatě to, že pokud je více žadatelů o příspěvek na bydlení hlášeno k trvalému pobytu v jednom bytě či v jedné obytné místnosti, budou mít nárok pouze na jeden doplatek na bydlení, a to maximálně ve výši nájmu v místě obvyklém. 

Oprášené předlohy Řápkové

Během roku 2013 tehdejší poslankyně za ODS Ivana Řápková připravila a předložila Poslanecké sněmovně ke schválení několik zákonů, včetně dvou novel zákona o hmotné nouzi. Novely se týkají vyplácení doplatku na bydlení a obnovení institutu veřejné služby. Obě novely získaly podporu vlády a byly podporovány napříč Poslaneckou sněmovnou, vzhledem k rozpuštění sněmovny však již nestačily být projednány a takzvaně „spadly pod stůl“. 

Skupina několika senátorů se proto rozhodla využít práva senátorů předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů a podat původní předlohy Ivany Řápkové v rámci vlastní zákonodárné iniciativy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To je psycho, tohle... Němcová odešla z místnosti. Ostatní hlasovali pro

14:30 To je psycho, tohle... Němcová odešla z místnosti. Ostatní hlasovali pro

Členové ústavněprávního výboru Senátu dali zelenou petici 15 tisíc zemědělců. Ti chtějí zrušit Fialo…