Vstup Chorvatska do EU jen s lisabonskou výjimkou, upozornil Nečas

22.06.2011 11:48

Smlouvu o přijetí Chorvatska do Evropské unie bude český parlament schvalovat společně s vyjednanou českou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Uvedl to premiér Petr Nečas na brífinku po dnešním jednání vlády, kde ministři o této věci diskutovali.

Vstup Chorvatska do EU jen s lisabonskou výjimkou, upozornil Nečas

Zatím se v Bruselu počítá s tím, že příslušné smlouvy s Chorvatskem budou podepsány v době polského předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku a 28. členem unie se Chorvatsko stane od 1. července 2013.

„Všichni budeme respektovat rozhodnutí Evropské rady, která přistoupila na výjimku o Chorvatsku. Hlasování tak bude probíhat podle článku 10 o přístupových smlouvách a výjimce," podotkl dnes k tomu premiér.

Český prezident Václav Klaus dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvu o fungování sedmadvacítky. Klaus v březnu současně uvedl, že prosazování výjimky by nemělo ovlivnit vstup této přímořské země do unie. Česká výjimka s chorvatským vstupem do EU prý nesouvisí.

Vláda přitom riskuje odmítnutí v Senátu. ČSSD totiž již varovala, že pokud vláda bude prosazovat smluvní zakotvení výjimky z Listiny základních práv EU, tak se smlouva vzhledem k levicovému Senátu nepodaří přijmout. To by pak mohlo Chorvatsku zkomplikovat cestu do EU. Jakékoli ztěžování chorvatského přístupu přitom odmítá česká diplomacie.

O plánech vlády se rozhovořil premiér i na dnešním jednání výboru pro EU. I tam podle agentury ČTK zmínil, že do sněmovny a Senátu chce dát k ratifikaci přístupovou smlouvu i s výjimkou, a to podle ústavy. "To znamená jako jeden smluvní dokument s tím, že by to mělo být jedno hlasování, tedy současně s přístupovou smlouvou Chorvatska i hlasování o této výjimce," řekl pro ČTK Nečas.

Výjimka politiky rozdělila

Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) se už nechala slyšet, že výjimka je pro ni nepřijatelná. Míní, že kvůli ní by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí EU.

Klaus výjimku prosazoval jako ochranu před údajnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR, přestože s tím podle mnohých právníků lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani listina nijak nesouvisejí.

Čtěte také:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: olb

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Věřit Rakušanovi Vrbětice? Politiky ani policie nepřesvědčila

20:00 Věřit Rakušanovi Vrbětice? Politiky ani policie nepřesvědčila

Konec vyšetřování vrbětického výbuchu, ke kterému došlo před deseti lety. Stojí za tím Rusko, ale ni…