Vystoupení poslance Ondřeje Lišky jako spoluautora návrhu ve druhém čtení poslaneckého návrhu zákona o lobbingu dne 14. dubna 2010.

Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já vím, že máme relativně málo času, ale přesto bych si dovolil pozastavit se nad dvěma věcmi, které jako spolupředkladatel tohoto návrhu zákona chci načíst do druhého čtení a stručně odůvodnit. Týká se dvou věcí, které považuji za nutné zlepšit.

Za prvé předloha, návrh zákona, má jeden nedostatek. Tím je fragmentace kompetencí a rozložení mezi příliš mnoho subjektů. Ten původní návrh zákona deleguje kompetence s dozorem výkonu lobbingu na velký okruh subjektů a dochází tím k fragmentaci, která může zásadně ohrozit smysl a účel předkládaného zákona. Pro dokreslení tohoto nedostatku předloženého návrhu je nejlepší popsat, jakým způsobem návrh zákona kompetence rozděluje a jaké nedostatky z toho plynou.

a) Ministerstvo vnitra by mělo vést seznam lobbistů, avšak nemělo by k dispozici kompletní seznam lobbistických kontaktů. Ten by měl být podle návrhu rozdělen mezi Ministerstvo vnitra, mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny a mandátový a imunitní výbor Senátu. Ve výsledku tak nebude existovat seznam lobbistů spolu s celkovým přehledem všech jejich lobbistických kontaktů.

b) Přestože k přestupkům bude docházet při plnění povinností vůči Ministerstvu vnitra a mandátním a imunitním výborům, tyto nebudou přestupky řešit, ale budou je předávat obecním úřadům s rozšířenou působností podle místa bydliště lobbisty, tedy úřadům, které nebudou bezprostředně v interakci s lobbisty a nebudou mít praktické zkušenosti s danou problematikou. Navíc to bude vyžadovat předvolávání pracovníků jednotlivých orgánů, aby tito svědčili a podobně v té či oné konkrétní věci.