Společností, které v poslední době pomáhají dětem a rodinám, ze kterých pocházejí, platit školní obědy, je víc (např. Women for Women, Světýlko...). Co vás osobně přivedlo k tomu, abyste se začala v takových iniciativách také angažovat?
I já osobně znám případy většinou neúplných rodin a samoživitelek, někdy i s více dětmi, ve kterých prostě na zaplacení obědů nezbývají peníze. I když si někdo řekne, že jde u jednoho obědu o částku zhruba 18 korun…
Psali jsme:
Ne každý však takovému stavu stále chce uvěřit. A říká si: Ti lidé mají jiné priority, peníze dávají jinam než na děti, anebo neumějí hospodařit. Kdy vám osobně došlo, že je skutečně možné, že i u nás v České republice, mají někteří lidé hlad?
Ono se stačí podívat, když se vyhlašují nějaké potravinové sbírky, na to, kolik jídla se při nich vybere a následně rozdá. To přece samo o sobě vypovídá o tom, kolik u nás žije potřebných lidí, kteří by zřejmě bez toho, aniž by jim byla organizovaná nějaká pomoc, hladověli. Navíc – i statistická čísla ukazují procentuální poměr chudých lidí v naší populaci někde kolem 8,6 procenta. To je hodně, když si vezmeme, že v ČR žije přes 10 milionů obyvatel – holým přepočtem by to odpovídalo více jak osmi stům tisícům chudých lidí. Ti potřebují pomoc. Navíc jsem někde četla, že u nás žije pod hranicí chudoby tím pádem přes 136 tisíc dětí mladších 17 let. To je opravdu alarmující.
Takže jste se rozhodla spolu s nadačním fondem pomáhat… V tomto případě, dětem žijícím v páté pražské městské části. Máte představu, kolik jich asi tak je, které pomoc budou potřebovat?
Konkrétní číslo vám neřeknu. Ovšem domníváme se, že půjde i v Praze 5 zhruba až o deset procent dětí. Poměr chudoby se asi nebude nijak zvlášť odlišovat od toho, co uvádějí statistické údaje. V každém případě spolupracujeme se sociálním odborem páté městské části a s řediteli mateřských a základních škol, kteří nám dávají tipy na děti, které pomoc v podobě zaplaceného jídla potřebují.
Psali jsme:
Znamená to, že někdo prověřuje, zda se jedná skutečně o oprávněné žadatele a ne někoho, kdo jen využije případné situace, aniž by to nezbytně potřeboval nebo mohl zvládnout vlastními silami? Přece jen není tajemstvím, že se vždy najdou lidé, kteří se pokoušejí lidově řečeno ‚přiživit‘…
Ano. Náš nadační fond by na to prostředky a možnosti neměl. Ovšem předpokládáme, že ředitelé škol situaci v rodinách svých žáků mají možnost znát – stejně jako považuji za důvěryhodné, pokud nám specifikují potřebné dítě na sociálním odboru.
Neplánujete třeba nějakou užší provázanost i s dalšími organizacemi, které se rozhodly tento problém řešit? Například s Women for Women, nebo brněnským Světýlkem?
Pokud vím, tak tyto společnosti pomáhají dětem celorepublikově, my se lišíme v tom, že jsme zaměřeni pouze na Prahu 5. Spolupráci bychom se asi přesto nebránili, poněvadž důležitý je ten cíl – a ten máme společný.
Nebojíte se tedy toho, že dochází k jakési konkurenci, která může myšlence spíš škodit než prospívat?
Ne, to je nesmysl.
Psali jsme:
Neuvažujete třeba v této souvislosti například i o tom, že byste svoji pomoc postupně rozšířili? Sociální pracovníci z terénu totiž poukazují na to, že dětem mnohdy chybí nejen jídlo, ale i prostředky na jízdné do školy nebo na pomůcky či jakoukoli další činnost – na výlety nebo návštěvu divadla s třídou a podobně…
V tuto chvíli zatím ne. S obědy jsme začali v listopadu, uvidíme, jak se tomu bude dařit. Samozřejmě, pokud se povede, abychom měli dostatek prostředků, určitě se nebudeme bránit rozšiřování pomoci. Už jen proto, že je jasné, že takovéto děti si můžou nést následky toho, že jsou v důsledku bídy vytrhnuté z kolektivu, třeba i celý život. Vzhledem k tomu, že o přidělení i případné délce pomoci je v našem případě vždy rozhodováno individuálně, byla bych ráda, pokud by se mohla uplatňovat i v těchto oblastech. Ale nechci v tuto chvíli nijak předjímat.
Psali jsme:
Díky projektu budou děti obědvat? Jak na to?
Pravidelný oběd ve školní jídelně by tak měly získat desítky dětí právě díky projektu Nadačního fondu Prahy 5 nazvanému Pragae Quinta Regione, který se spojil i se společností Tesco. Rodiče, kteří nemají finanční prostředky, aby zaplatili svým ratolestem pravidelné obědy, mohou proto už v těchto dnech žádat o potřebné peníze. (Musí jít o rodiče dětí do patnácti let, které mají v Praze 5 své trvalé bydliště a navštěvují tam školu nebo školku). Nadační fond přijímá žádosti o peníze od rodičů dítěte nebo jeho zákonného zástupce. Tyto žádosti mohou být psané volnou formou, doručené by měly být na adresu nadačního fondu. Více též webových stránkách: www.nadacepraha5.cz.
Kdo je Olga Menzelová?
Olga Menzelová předsedá nadaci Pragae Quinta Regione. Manželka režiséra Jiřího Menzela byla v minulosti novinářkou (Olga Menzelová-Kelymanová), nyní pracuje jako fundraiser, tedy ten, kdo získává finanční prostředky na obecně prospěšnou činnost.
Podílela se mimo jiné například na expozici Wintonovy vlaky na počest Sira Nicholase Wintona, britského makléře, který v roce 1939 zachránil přes šest set československých dětí před koncentračními tábory. Vystudovala sportovní gymnázium, Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze a nedávno i katedru produkce na DAMU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
