Další otřes hospodářství jako otázka času: Prý to budou krušné roky

26.07.2012 6:04

Nejen Českou republiku, ale celý svět nečekají žádné radostné vyhlídky. Někteří světoví ekonomové totiž předpovídají katastrofu – globální ekonomický kolaps. A ne někdy v daleké budoucnosti, temná předpověď se týká příštího roku 2013 a podle některých pesimistů začne světový krach hospodářství už na konci letošního roku. Podle ekonomky Markéty Šichtařové to zavání trochu hysterií.

Další otřes hospodářství jako otázka času: Prý to budou krušné roky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze

S hrůzou budícími scénáři však přichází například i ekonom Nouriel Roubini, který získal přezdívku Dr. Zkáza kvůli předpovědi finanční krize v roce 2008. A ve svých temných prognózách pokračuje – tentokrát pro rok 2013. Investoři by se podle něj měli připravit na „naprostou ekonomickou smršť“. A další analytici jsou ještě pesimističtější. „Data vypovídají jednoznačně: 50procentní nezaměstnanost, 90procentní propad akciových trhů a stoprocentní roční inflace… A to vše začne v roce 2012,“ prohlásil ekonom Robert Wiedemer, autor bestselleru „Následný otřes. Zachraňte sebe i svůj zisk před příštím globálním finančním kolapsem“.

Šichtařová: Celý svět katastrofa nepostihne

„Padesátiprocentní nezaměstnanost, devadesátiprocentní propad akciových trhů a stoprocentní roční inflace na celém světě s počátkem už v roce 2012 zavání trochu hysterií,“ odmítá tak černý scénář ekonomka Markéta Šichtařová. V některých zemích k tomu však prý dojde určitě, někde už dokonce došlo, ve Španělsku dosahuje míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi 50 procent už dnes, v Řecku, pokud opustí eurozónu, lze čekat skutečně stoprocentní inflaci, ale půjde podle ní jen o „ostrůvky“, nikoli najednou o celý svět.

Letos podle Markéty Šichtařové určitě další krize nezačne. „Situace bude gradovat, skončí velkým třeskem při případném rozpadu eurozóny, s tím souvisí hluboká recese, která proběhne až po velkých volbách v důležitých evropských zemích, ve Francii už zásadní prezidentské volby proběhly, ale ještě se uskuteční volby v Německu,“ předpovídá pro ParlamentníListy.cz ekonomka. Další dno krize prý nastane až v roce 2014. A potom se skutečně v Evropě dá čekat padesátiprocentní inflace, protože Evropská centrální banka „cpe“ peníze do krachujících ekonomik. „Hluboká recese nastane po dost pravděpodobném rozložení eurozóny,“ dodává. „Třetí dno krize“ se podle Šichtařové dá očekávat, ale je opatrná, pokud jde o „hloubku dna“.

Marek: Ve druhé fázi krize už jsme

Když někteří ekonomové varovali při prvním nárazu ekonomické krize v roce 2008 až 2009, že by mohla mít podobu dvojitého V, když po krizi a následném mírném oživení ekonomiky přijde ještě druhá vlna, nikdo nečekal, že by mohlo nastat trojité V s třetí – možná nejhorší vlnou krize.

Finanční analytik David Marek ParlamentnímListům.cz potvrzuje, že krize se přetavila po mírném vzestupu hospodářství do druhé fáze, která může být výrazně horší. „Kdo se v roce 2008 obával, že krize proběhne v podobě dvojitého V, měl pravdu. To už se děje, nacházíme se ve druhé části ekonomické krize,“ konstatuje Marek. Je těžké podle něj říci, jestli svět čeká další fáze. „Aktuální pro světovou ekonomiku je eurozóna, problémy musí být vyřešeny dřív než v roce 2013. A je těžké předvídat evropskou politiku, je možné si představit rychlé završení aktuálních problémů až po rozpad eurozóny, který by měl dalekosáhlé důsledky pro celý svět,“ dodává analytik. Ale připouští, že míra nejistoty je v současné době enormní. „Od velké hospodářské krize ve 30. letech jde o dosud největší globální ekonomickou krizi. Dělat dlouhodobé ekonomické prognózy je nemožné,“ prohlásil analytik.

Nenechávejte peníze ležet na účtu, spolkne vám je inflace

Mohou se obyčejní lidé na možný příchod krize dopředu připravit, aby se jich její důsledky co nejméně dotkly? Ekonomka Markéta Šichtařová tvrdí, že veřejnost není třeba strašit. „Ať se chovají tak, jakoby měla přijít recese jako teď, protože se dá čekat něco podobného. Nemusí dělat zásoby konzerv, ale pokud mají peníze, je lépe finanční prostředky investovat do bezpečných produktů a zajistit je tak proti inflaci, než je nechat ležet na běžném účtu,“ radí. Ale brát si úvěry, protože inflace je nevýhodná pro věřitele, ale výhodná pro dlužníky, také nedoporučuje. „V krizi lidé mohou přijít o práci a nebudou moci třeba půjčky splácet,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz ekonomka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…