Od opékáčků, buřtů až po špekáčky se české uzeniny dají často nabídnout vegetariánům – vzhledem k tomu, kolik v nich je sójové mouky. To je názor Romana Vaňka, zakladatele Pražského kulinářského institutu. Hádka o to, co je ještě špekáček z masa a kdy jde už o „strouhanku“, není úplně ojedinělá. V loňském roce podle inspekcí nevyhovělo parametrům 15 procent potravin.
„Jestliže se něco jmenuje špekáček, musí to splňovat podmínky,“ hájil v Hyde Parku na ČT svůj postup vrchní ředitel státních inspekcí Martin Klanica. Jeho úřad prý především hlídá, zda jsou dodržovány parametry. „My neurčujeme, jestli se na trhu budou prodávat věci, co mají 10, nebo 50, nebo 100 procent, my jsme od toho, bychom hlídali, jestli se to dodržuje,“ dodal spolu s tím, že kvalita produktů je výsledkem poptávky.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky jsou s kvalitou potravin na českém trhu nespokojení i sami obchodníci, nejen nakupující. „Pro mě dělat šunku bez masa je hovadina a svinstvo,“ uváděl jako příklad, jak by se měl chovat čestný výrobce, když by po něm obchodník požadoval zlevnit svůj produkt a tím i snížit jeho kvalitu.
Šunka bez masa? Tak zlé to není
„O šunkách bez masa nemůže být řeč,“ odmítal takové absolutní hodnocení šéf inspekcí Klanica. „Ta situace tak katastrofální není,“ dodal. Podle něj složení potravin určují právní předpisy a jednotlivé součásti jsou pak na etiketě.
„My jako Češi nečteme etikety a odmítáme je číst,“ reagoval však kuchař Vaněk. „To často nejde,“ dodal i moderátor pořadu Dušan Takáč. S etiketami mívají často problém senioři nebo lidé se slabším zrakem. Není ani výjimkou, když je na „zlaté etiketě text žlutým písmem“.
Vaněk kdysi napsal článek, který nazval „Jsme odpadkový koš Evropy“. Za tím si podle svých slov stále stojí. „Já maso bez masa nejím,“ prohlásil. „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci,“ dodal s tím, že nakupující by si stejně jako on měl především přečíst obal a nejít nutně jen po ceně produktu.
Podle jeho zkušeností se nedá často spoléhat ani na značky, které jsou v zahraničí osvědčené. Je výrobek stejné značky v Česku horší kvality než na Západě? „Samozřejmě, zásadně,“ narážel i na srovnávání kečupů v poslední době. Až na „jeden řetězec, kam musíte mít kartičky“ (tedy řetězec Makro) to prý v Česku funguje tak, že zde člověk nakoupí méně kvalitní potraviny než třeba v Německu.
Podle Klanici se dá toto vysvětlit tím, že jednotlivé produkty v různých zemích ovlivňují předpisy a parametry. „Je třeba se zeptat těch, kteří předpisy tvoří, a to je Evropská komise,“ vysvětlil.
Vaněk však nevidí příliš velkou naději v tom, že by si lidé sami stěžovali. „My dokážeme nejvíc napovídat v hospodě,“ popisoval. Běžný Čech prý bude nadávat, ale nepůjde do jiného obchodu, už jen proto, že nakupuje především tam, kam to má z domu nejblíže. „Já si koupím to, na co mám peníze v peněžence – a to, co není pouhým plničem mého břicha,“ dodal šéf Pražského kulinářského institutu.
Čech vydrží všechno. Jak cenu, tak kvalitu
S jeho kritickými názory souhlasí i další odborníci, například zemědělský analytik a publicista Petr Havel. „Co se týče kvality, náš spotřebitel byl v minulosti zvyklý brát všechno a odnaučili jsme se hájit práva spotřebitelů. Je tady asi deset spotřebitelských organizací, ale v podstatě nefungují. Tuzemský spotřebitel vydrží všechno, jak cenu, tak kvalitu," uvedl již dříve pro ParlamentníListy.cz.
Lidé často raději jezdí do zahraničí pro kvalitnější výrobky. Ví to i předseda České agrární komory Jan Veleba nebo odborář Bohumír Dufek. „Zkuste vyvážet eidam do Francie, uvidíte, jakým způsobem se proti vám všichni obrátí. Kdežto k nám dovezou kdejaké svinstvo, které nabízejí na trhu České republiky, a vrcholem je, když vám někdo řekne, že je to nezávadné. Nechceme být smetištěm, kam se vyvážejí věci, které západní Evropa už nekonzumuje. Včetně těch párků, které měly deset procent masa, jinak to byl samý odpad, kůže a peří," upozorňoval dříve Dufek.
Ministerstvo zemědělství zatím situaci příliš neřeší. O tento problém se má prý starat inspekce. Nastínil to ministr Petr Bendl v nedávném rozhovoru v TV Prima. Smál se při dotazu na „marmelády bez jahod a kečupy bez rajčat“.
"Jestli, pane moderátore, máte jakékoli důkazy o tom, co jste teď řekl, ministr zemědělství s tím udělá rychlý proces. Pakliže máte důkazy, že orgány, které mají jednat, nejednají, tak mi to řekněte," řekl tehdy Bendl. Na otázku, jak je možné, že se může prodávat párek pouze s deseti procenty masa, odkázal moderátora právě na inspekci Martina Klanici.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
