Děti nemají na jídlo a padají do bídy, napsali jsme. A toto následovalo

Je to tak, lidé sáhnou do svých kapes a peněženek a přispívají na děti v Africe a v jiných koutech světa. Nechtějí totiž věřit tomu, že i u nás takové žijí. Přesto tomu tak je, mnohé děti například nechodí na obědy do školních jídelen jen proto, že jejich rodiče na to nemají. A zdaleka nemusí jít vždy o rodiče, kteří by holdovali alkoholu či byli pravidelnými návštěvníky heren, stejně jako nejde jen o specifikum určitého etnika. I proto se organizuje sbírka pro děti na jedné ze základních škol v Praze 7. Ukázalo se to v namátkovém průzkumu, který měl za úkol původně mapovat jen stravovací návyky školáků. Vyplynulo z něj však, že řada místních dětí trpí jistou formou podvýživy. A zcela určitě nejde jen o tuto jednu jedinou školu – i když se o tom hlasitě mluví spíše jen v neziskových organizacích, které pracují v terénu.

I proto vznesly ParlamentníListy.cz dotaz směrem k politikům napříč celým politickým spektrem s otázkou, zda o tomto stavu byli v minulosti informováni a také, zda vidí nějaká možná řešení. A jak se dalo zřejmě čekat, větší odezva přišla hlavně z řad opozičních politiků, byť se výjimky z řad koalice také našly.

„Mávnutím kouzelného proutku vylepšit tuto situaci určitě nepůjde, to si musíme přiznat,“ reagoval stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Jak však přiznal, ve svém senátním obvodu (Rakovnicko a Lounsko) se se zoufalou situací některých rodin skutečně měl možnost setkat.

V některých regionech nemají rodiny ani na dopravu dětí do škol

„Některé děti v těchto místech chodí mezi vesnicemi do školy pěšky. Rodinám totiž nezbývá na jízdné, poněvadž je v těchto regionech opravdu nedostatek pracovních příležitostí. I proto delší čas poukazuji na to, že sociální nůžky mezi chudými a bohatými se natolik rozevřely, že to je velmi nebezpečné. Je třeba si přiznat, že ty chudé rodiny už mají problém zaplatit nájem, dopravu a také tedy i zmiňované obědy – chybí jim prostředky na základní lidské věci,“ připustil Chládek pro ParlamentníListy.cz. Podle něj by bylo řešením například to, kdyby jezdily pro školáky zdarma školní autobusy, tak jak to bylo zavedeno v některých oblastech Středočeského kraje. To by mnoha rodinám ulevilo v jejich rozpočtech.

„Poněvadž jde však o záležitost rozsáhlou a bohužel také dlouhodobější, je třeba také zmínit to, že se musí pracovat na tom, aby byly efektivně využívány všechny finanční prostředky určené školám – aby s nimi nebylo plýtváno. Dalším krokem, který by měl vést k nápravě, je to, aby byla navýšena minimální mzda – prostě aby plat odpovídal odvedené práci. Pro mě osobně je velkým vzorem v oblasti školství finský model. Vím, že na jeho uplatnění nemáme v současné době dostatek prostředků, nicméně tam předcházejí situacím, o kterých hovoříme, tím, že jsou dětem plošně, bez výjimky, obědy ve školách hrazené,“ doplnil stínový ministr školství a senátor ČSSD.

Jedni ve „značkovém“, druzí nemají ani na svačinu

I komunistická poslankyně Marta Semelová potvrdila, že sociální situace rodin s dětmi, a nejen jejich, se v posledních letech výrazně zhoršuje. „Zároveň s tím můžeme pozorovat velké rozdíly mezi dětmi už na 1. stupni základní školy. Jedni chodí ve značkovém oblečení, s mobilem v ruce a tučným kapesným, zatímco druzí chodí v oblečení po starších sourozencích či ze 'sekáče' a nemají na pomůcky, školu v přírodě, lyžařské kurzy, obědy ani svačiny. A bohužel, těchto dětí je stále víc, což má vliv i na vztahy mezi nimi. Za tuto krutou realitu je zodpovědná vláda Petra Nečase, která má pro rodiny jen škrty, zdražování a nezaměstnanost,“ uvedla ve své reakci pro ParlamentníListy.cz Semelová, která je také pedagožkou.

Existuje přece fungující systém sociální podpory...?

„Pro mne je to velmi znepokojující zpráva,“ reagovala na dotaz poslankyně a původním povoláním lékařka Jitka Chalánková (TOP 09) a dodala: “Týkala se však jen jednoho pražského obvodu a tak bych musela znát konkrétní situaci konkrétních rodin. Pokud jde o systém – existuje přece funkční systém podpory v hmotné nouzi, pro děti pak samozřejmě též dávky státní sociální podpory. Tyto situace by pak také měla umět řešit sociální práce.“

Ovšem jak připustila, jinou kapitolou je problém mezd a zaměstnanosti a výroby. „Za sebe mohu však říci, že pomoc rodinám s bydlením či hmotnou nouzí v konkrétních případech řeším,“ uzavřela odpověď pro ParlamentníListy.cz Chalánková.

Podle Bárty je řešení v hledání způsobu zlevnění potravin

Podle předsedy Věcí veřejných Víta Bárty lze hledat řešení i poněkud „z jiného soudku“, přesto velmi příbuznému dané problematice. Heslo spočívá ve spojení slov zlevnění potravin.

„Existuje řešení jak v ČR zlevnit potraviny a přitom to státní kasu nemusí stát ani korunu. Když je Prazdroj v Německu levnější než v Česku i po odečtení rozdílu všech daní o 12 procent, nesmí být chráněn před tlakem obchodních řetězců. Naopak, ty řetězce musí zvýhodnit na ploše prodejny při prodeji malé a střední výrobce proti velkým cenovým a nekvalitním diktátorům trhu jako je Babiš s koninou,“ domnívá se Bárta.

Koncepční řešení existuje, ale…

Původně učitelka a poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD) se domnívá, že co se koncepčního řešení celého problému týká, samozřejmě existuje. Ale nachází se mimo oblast školství.

„Pochopitelně, existují a existovaly takové projekty jako 'mléko do škol', ale ty jsou pouze onou pověstnou třešničkou na dortu. Ne řešením, které by garantovalo všem dětem alespoň důstojné životní podmínky. Zdůrazňuji životní podmínky, protože když rodiče nemají na obědy ve školní jídelně, nemají ani na dětské oblečení či školní pomůcky. Nemluvě o takových dříve běžných věcech jako plavecký či lyžařský kurz,“ připomněla Bohdalová pro ParlamentníListy.cz.

Řešením podle ní není ale ani případná sponzorská podpora školních jídelen. „Jistě, i u nás je řada firem a podnikatelů, pro které není „společenská odpovědnost“ prázdný pojem a potřebným skutečně pomáhají. Bohužel, přirovnala bych to k hašení velkého požáru vodou z PET láhve.

Skutečně koncepčním řešením tak je funkční a rostoucí ekonomika, umožňující rodičům těchto dětí spravedlivou odměnu za práci. A umožňující také postarat se o to minimum dětí, jejichž rodiče pracovat nechtějí. Ale to je otázka pro národohospodáře a ekonomy,“ shrnula Vlasta Bohdalová.

Napravit to nebude lehké

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, také původním povoláním pedagožka, na narůstání skupin dětí, které se dostávají do chudoby, upozorňuje již delší čas. Je si však také vědoma toho, že to jeden jediný zázračný krok napravit nemůže.

„Je to důsledek špatné vlády, jejíž výsledkem je snižování reálné hodnoty minimální mzdy a kupní síly širokých vrstev obyvatelstva. Když současně s tím vláda zlikvidovala nebo omezila podporu rodin s dětmi, pak to znamená, že do chudoby se dostávají nejen děti bezdomovců nebo nezaměstnaných a tím se Česko zařazuje někde vedle úrovně rozvojových zemí. Napravit to nebude lehké. Musí vzniknout celá kolekce propojených opatření podpory rodin s dětmi,“ uvedla Gajdůšková ve své reakci pro ParlamentníListy.cz.

Vybráno z rozsáhlé diskuze u předcházajícího článku:

jožin, 17.4.2013 10:43:52

Mám synovce, který pracuje a má téměř průměrnou mzdu. Má 3 děti a manželku v domácnosti - školka není,práce není a podporu by nedostala, protože si přece žijí v přepychu. Škola v přírodě je vyjde na 1 dítě 3 000 Kč za týden (nelžu, skutečně tolik - škola to má dojednané s nějakými penzióny za tuto sumu - těžko se bouřit, když všichni rodiče mlčí a platí!- ozvete se a jste socka!). Těžko můžete dítěti říci, že se spolužáky nepojede. Takže to máte zatím 2x 3 000 Kč. S hrůzou čekají na další školní aktivity - výlety do ciziny, lyžařské pobyty apod. - podotýkám, že děti chodí do obyčejné ZŠ - žádné soukromé. Když synovec poplatí nájem, inkasa, nějaké kapesné na svačiny sobě (dětem dělá matka doma), jízdné, částku na jídlo a 1 dítěti zájmový kroužek, tak skutečně zůstává minimum. Děti zatím na obědy nechodí, když je matka doma. I tak stěží dávají malou částku bokem, kdyby se něco pokazilo. Marodit si nemůže synovec dovolit, většinu nemocí přechází. A nedovede si představit, že by dělal za minimální mzdu, s kterou musí vyjít spousta našich lidí. Těžko se žije v Česku - dobře jen našim politikům a kmotrům.

Jitka, 17.4.2013 7:10:08

V době zlodějného kapitalismu není, bohužel, nic divného na tom, že je obrovská rozdílnost všeho. Na jedné straně blahobyt a ústřice podávané na stříbře a na druhé straně obrovská chudoba, lidé, důchodci i děti (některé) nemají na to nejzákladnější na jídlo. Ten, kdo cinkal klíči by si to měl v příštích volbách uvědomit, koho tady chce mít. Já jsem pro spravedlivou společnost. Podívejte se na vypaseného Nečase, Kalouska, kteří pomalu nedopnou knoflik. Jak se ten Nečas spravil od dob, co je u koryta. Toto je vše k zamyšlení: my jsme v ZŠ měli nejen teplé obědy, ale i svačiny (jogurty, pacholíky, mléko atd.). Také jsme měli vyžití, jak kulturní, tak sportovní. Sportovní kroužky, hry, učitelé s námi chodili cvičit ve svém volnu, to už dneska ani náhodou nebude, že. Tak i ty děti podle toho vypadají, některé jsou tlusté, protože sedí u PC a nic nemusejí dělat. My jsme přišly ze školy a musely jsme pomáhat rodičům, třeba i skládat uhlí, tak proto jsme nebyly otylé. Celá společnost je nemocná. Jediní,kdo mají pravdu je dr.Cajhamlová a Havlíček. Vše je o příjmu a výdeji. Taky nesmíme zapomenout, že nebyly žádné KFC a mekáče. Byla určitě lepší doba, všichni měli všechno. Bylo také pár boháčů, ale nebylo to tak markantní. Jo, jo, prokletý kapitalismus.....

blanka, 16.4.2013 19:28:27

Pracuji ve školství a mám tu zkušenost, že rodiče na dítě dostávají různé dávky a příspěvky, ale místo aby jim zaplatili obědy ve škole a dali svačinu, tak peníze rozfofrují za cigára nebo propijí v hospodě. Přídavky na děti by se měly poukazovat na dítě přímo do šk. jídelny na obědy nebo by jim z nich třeba sociální péče měla hradit to nejdůležitější do školy- pomůcky, oblečení, svačiny apod. Spoustě rodičům by příspěvek neměl být dán do ruky, ale přímo na potřeby dětí, samozřejmě při důsledném výučtování.

Lenka, 16.4.2013 18:28:49

Pracuji v terénu. Matky samoživitelky nezvládají situaci. Nemají na nájem, děti nemohou chodit do školky či školní jídelny. Chybí peníze na školní potřeby, oblečení, nábytek pro děti, peníze na volnočasové a vzdělávací aktivity, kulturu aj. V rodinách se vyskytuje vyšší množství poruch učení u dětí, které ve stresovém a sociálně narušeném prostředí žijí. Tyto rodiny jsou nuceny žít v azylových domech, či na ubytovnách. Tyto jsou podporovány státem. 3000,-Kč na měsíc a osobu. Ale podporu na zaplacení bytu, život v přirozeném prostředí vidí náš stát jako zbytečné. Vyrůstají u nás nová ghetta, která jsou součástí patologických jevů. A to si daňoví poplatníci dobrovolně platí. Násilnosti,krádeže,drogy,gamblerství....Je to načasovaná puma. Páni politici,co děláte? Nezaspali jste?

Anonym, 16.4.2013 16:13:28

Jsem z malé vsi na Plzeňsku, spousta dětí na obědy nechodí, chodí do školy 4 km pěšky, oblékají je sousedé, co jiné děti neodnosí-proč? Protože na to rodiče nemají. Přitom rodiče nejsou žádní flákači. Pokud nemaj práci,snaží se ostatním ve vsi pomáhat s prací, tu za vejce, ovoce ze zahrady atd. Jinak se každý snaží si sám vypěstovat.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.