Například konkurenční výhodu pro ty, kdo budou zaměstnávat za pakatel nezaměstnané, nebo může vést k propouštění „dražších“ zaměstnanců, což vyrobí jen další nezaměstnané. To jsou podle něj jen některé z mnoha zkušeností zemí, které se podobnou cestou vydaly.

Co si myslíte o rozhodnutí Ústavního soudu zrušit tzv. veřejnou službu, protože jde o nepřípustnou „nucenou“ práci?

Tento rozměr si netroufám posoudit, nemám dostatek právního rozhledu a vzdělání. Každopádně z pohledu ekonoma rozhodnutí považuji spíše za správné, byť z úplně jiných důvodů, než jaké obsahuje odůvodnění ÚS.

Zákonodárci chtěli, aby lidé, kteří léta pobírají sociální dávky, za to státu něco také odvedli. Stát jim kromě podpory v nezaměstnanosti hradí i sociální a zdravotní pojištění. Považujete to za vykořisťování, jak označuje toto opatření levice?

Vykořisťování je samozřejmě úplně něco jiného. Celý problém má však mnohem hlubší, systémový rozměr. Kdyby si každý zaměstnanec platil skutečné pojištění pro případ nezaměstnanosti, z nějž by poté čerpal příjmy v době, kdy bude skutečně nezaměstnaný, problém, který teď řešíme, by měl řádově menší rozměry. V dnešní situaci jsou vlastně „na podpoře", tj. závislí nikoliv na vlastních prostředcích desítky procent obyvatel země - důchodci, všichni na rodičovské dovolené, fakticky i nemocní, což je určitě špatně. Otázky kolem tzv. veřejné služby jsou pak logickým důsledkem systémově špatného modelu. A hledat zde posun v řešení tím či oním směrem je pouze oddalování skutečného řešení.