-635062804354305653.JPG&id=12227)
Několik let se s ní krajský úřad soudil poté, co byla donucena k odchodu pod vlivem šikanózních praktik někdejšího šéfa hejtmanské kanceláře Aleše Konopáska, zmiňovaného v médiích jako bývalého příslušníka StB pod krycím jménem Kaprál.
Kaprála letos v dubnu propustili, ona v podobné době definitivně vyhrála oba soudní spory a na kraj by se mohla vrátit. Jak žena, která by nejlépe mohla v aktuální době pomoci v krizovém řízení, vidí dění v kraji, prozradila v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz
Venuše Kindlová byla tajemnicí Bezpečnostní rady Ústeckého kraje, respektive tajemnicí Krizového štábu kraje, a bezpečnostní ředitelkou kraje a vedoucí oddělení krizového řízení Ústeckého kraje. Poté, co vyhrála oba soudní případy s krajem ohledně neoprávněného odebrání odměn a vyhazovu, by mohla opět svou odbornost uplatnit.
Mohla byste srovnat úroveň krizové situace a průběhu povodní, které jste jako zaměstnankyně krajského úřadu zažila a řídila, s tím, jak je krizové řízení podle vás řešeno dnes?
V roce 2002 probíhaly povodně poněkud živelněji. Pro nově vzniklé kraje to byl takzvaně „křest vodou“, ale přesto mohu soudit, že i když jsem na krizovém oddělení byla tehdy naprosto sama - zatímco na jiných krajích působilo v této oblasti 6 až 8 pracovníků-, tak celý krizový štáb tyto povodně zvládl se ctí. A to i navzdory tomu, že šlo o povodně v rozsahu, který dosud nebyl překonán. Vždyť jen počet zatopených obcí byl před jedenácti lety minimálně dvojnásobný.
Jste ráda, že letos u povodní nejste nebo naopak je vám líto, že nemůžete dát ruku k dílu, přispět svými zkušenostmi? Kdyby vám teď z krajského úřadu zavolali, šla byste okamžitě pomoci s krizovým stavem kraje?
Vzhledem k tomu, že mám za sebou více než desetiletou zkušenost v krizovém řízení, že mám v tomto směru odborné vzdělání a že jsem měla tuto práci prostě ráda, tak mi pochopitelně je líto, že se ve svém oboru nemohu uplatnit. Na druhou stranu, kraj se se mnou už čtyři roky soudí. Obě žaloby, které jsem na úřad podala, jsem vyhrála. V prvním případě rozsudek v můj prospěch potvrdil i Nejvyšší soud v dovolacím řízení. Nyní, kdy po rozhodnutí krajského soudu nemá další rozsudek odkladný účinek, a má výpověď je tudíž neplatná, se mi nikdo z kraje neozval, aby se mnou situaci řešil. Nevidím tedy žádný důvod krajskému úřadu nabízet nějakou pomoc.
Lidé hledají viníky - jednou je to ministr zemědělství Bendl, jindy politická opozice radnic, v minulosti byla i petice proti Povodí Ohře, tedy vodohospodářům, někde lidé v malých obcích láteří na starostku, která ani nezavolala hasiče…
Prvotní příčinou povodní je pochopitelně počasí. Chyby, ke kterým dochází během řešení krize způsobené povodněmi, jsou většinou věcí jednotlivých lidí. A žádný krizový štáb neovlivní selhání jednotlivce. A naopak v některých jiných případech lidé hledají viníka tam, kde žádný není. Dnes se například často setkáváme s obviňováním meteorologů, že dostatečně nevarovali či špatně předpovídali vzestup řek. Pokud ale s meteorology mluvíte, zjistíte, že vše je mnohem složitější. Povodně silně zasahují do životů lidí, vyvolávají silné emoce a frustrace a ty je zkrátka potřeba někam napřít. Jednou jsou to vodohospodáři, jindy meteorologové, jindy premiér. Myslím, že o tom „kdo za co může“ by se mělo mluvit až po zvážení všech okolností a s chladnou hlavou.
Mělo by se některým lidem, například z Hřenska, poradit a finančně pomoci s tím, aby se z této oblasti navždy vystěhovali? Nevyřešilo by to velkou část záchranných akcí a majetkových ztrát v době povodní?
Řešení by to určitě bylo, ale to bychom museli vystěhovat polovinu republiky. Rozvodnit se a pustošit může i malý potůček, který teče v každé vesnici. Navíc jsem proti takovémuto zasahování státu do života lidí. Je na zodpovědnosti každého člověka, kde se rozhodne bydlet. Pokud někdo vědomě bydlí v záplavové oblasti, měl by s tím zkrátka počítat a chovat se podle toho. Tak jako to dělali naši předkové. Domy v oblastech častých povodní měly velká vrata, která se v době záplav prostě otevřela dokořán, stejně jako okna, aby voda mohla protékat a dům nepoškodila. Koneckonců letos jsme viděli, že obyvatelé Hřenska k něčemu podobnému dospěli také. Zajistili své domy a z obce odešli. Pokud se jim takový styl života nelíbí, nezbude než se odstěhovat jinam. Za život v nádherném místě v pískovcových soutěskách se prostě takto krutě platí. Mějme na paměti, že povodně tu byly, jsou a budou.
Fotogalerie: - Povodně 2013
Co se týče letošníchpovodní, máte pocit, že z hlediska toho, co může udělat člověk, dopadly či jak dopadnou, jak nejlépe to šlo ovlivnit?
Každé povodně jsou velmi specifické a těžko můžeme dopředu odhadnout, jak se budou vyvíjet a jak velké škody napáchají. Je jasné, že po každé události tak velkého rozsahu se vždycky najde spousta věcí, která šla udělat jinak, lépe snad i rychleji, ale to vůbec neznamená, že někdo nutně musel něco zameškat nebo opomenout. Navíc opravdu těžko mohu soudit, když neznám podrobnosti o práci nynějšího krizového štábu.
Oproti roku například 2002 byla připravenost nyní lepší, co se týče materiálového vybavení, do kterého plynuly stamiliony?
K otázce materiálního zabezpečení se nebudu vyjadřovat, protože opravdu nevím, kam šly které peníze, co se za ně koupilo a podobně. Ke srovnání povodní bych si dovolila jednu osobní doušku. Je smutné, že po jedenácti letech nemá Krajský úřad Ústeckého kraje nejen kvalifikované krizové odborníky, ale ani oddělení krizového řízení! A to přesto, že jsme kraj, kde je nejen zvýšené riziko povodní, ale i jiné druhy ohrožení. Jako například sesuvy půdy, nebezpečné chemické provozy, továrny s ohrožujícími zdroji, dálnici s tunely, ve kterých může dojít k tragickým nehodám s velmi vážnými následky, horské oblasti, kde jsou časté sněhové kalamity a tak dál a tak dál.
Někteří lidé si prý stěžují, že se protipovodňové zábrany začaly stavět pozdě nebo že vůbec nevěděli, co a jak řešit, a to i starostové?
Co se týká protipovodňových zábran, tak jsem v médiích zaznamenala pouze problémy týkající se Prahy. Tady nemám právo soudit, zda jejich rozhodnutí zahájit výstavbu bylo či nebylo včasné. Ale podle informací z médií mám pocit, že včasnější postavení zábran by nepřineslo takové problémy.
Jsou obyčejní lidé dostatečně informováni, dostanou se v krizové situaci dost rychle k jasným informacím, jak se chovat?
Co se informování týče, dnešní média, která jsou mimochodem také součástí integrovaného záchranného systému, jsou schopna přinášet informace prakticky nepřetržitě a jak všichni vidíme, i to tak dělají. Osobně se domnívám, že každý občan – zvlášť ten, který bydlí v blízkosti vody, by se měl sám zajímat o to, zda je v ohrožení. Například právě v médiích. Pro obyvatele našeho kraje mohl být významným informačním zdrojem Krizový portál Ústeckého kraje, u jehož zrodu jsem stála. Mělo jít o informační systém pro širokou veřejnost. Bohužel jsem neměla možnost to, co jsem plánovala, uvést plně v život. A právě v těchto dnech jsem se na krajském webu doslova pídila po tomto portálu. Když jsem ho objevila, byla jsem velice zklamaná tím, co jsem našla, respektive nenašla!
Až popovodňová situace skončí, co by mělo jako prevence následovat? Neměla by být zavedena i nějaká průběžná povodňová cvičení?
Povodňová cvičení pro jednotlivé občany bych asi nezaváděla. Ani si neumím představit, jak by probíhaly nácviky. Balení evakuačních zavazadel, stěhování nábytku do vyšších pater a následné opuštění bytu? Protipovodňová cvičení probíhají mezi složkami integrovaného záchranného systému, což je dostačující a na vodních tocích působí povodňové hlídky.
Různí se i rady ze zemědělské oblasti, že některá krajina by měla být využívána jinak či zalesněna, protože pak se bude chovat jinak i záplavová voda. Takové nápady se na krajské úrovni třeba neřešily?
Co se týká zásahů do krajiny, souhlasím s odborníky, kteří je nedoporučují. Každý takový zásah může mít neočekávané následky. Sama si velice dobře pamatuji, jak se řeka Ohře, jejíž tok byl před mnoha lety upraven, v době povodní za Brozanami doslova valila původním korytem takzvané „staré řeky“, která tvořila po zásahu slepé rameno. Starousedlíci prohlašovali, že je to přesně ta cesta, kudy kdysi řeka tekla.
Myslíte, že při příštích povodních už svou odbornost uplatníte?
Na to opravdu neumím odpovědět. To je věc, která nezávisí pouze na mně.
-
TÉMA: Povodně
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
