Franz odhalil u Moravce svůj plán: Porazit knížete, a pak si z něj udělat kancléře

Ve středu večer proběhla další ze série debat prezidentských kandidátů, které v České televizi moderoval Václav Moravec. Ve studiu se setkali Vladimír Franz, Jiří Dienstbier (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Debatovali o prezidentské pravomoci vetovat zákony, řeč přišla na stav české justice i na spolupracovníky, které by si jednotliví kandidáti zvolili, kdyby se skutečně stali hlavou státu.

Schwarzenberg by vetoval výjimečně, Dienstbier by byl vůči vládě tvrdší

"Prezident by veto neměl využívat jako práskání dveřmi za každou cenu. Má dbát především o to, zda je zákon v souladu s Ústavou," prohlásil v úvodu pořadu Franz. Prezident by podle jeho názoru měl více vstupovat do samotné tvorby zákonů a pak by nemusel sahat k vetu. I Dienstbier odmítl "nadužívání" vet. Vzápětí však ukázal, že by se užívání této pravomoci nevyhýbal. Prezident by měl podle jeho názoru vetovat především protiústavní zákony, jako je školné.

"Česká republika se zavázala, že bude poskytovat bezplatné školství a školné na veřejných vysokých školách je porušením tohoto závazku. Stejně tak, pokud Listina základních práv a svobod zaručuje rovný přístup ke zdravotní péči, pak považuji za protiústavní, když zde máme dva standardy zdravotní péče," zdůraznil Dienstbier.

Schwarzenberg poukázal na to, že veto českého prezidenta může být snadno přehlasováno, takže je v podstatě nesmyslné této možnosti využívat. "Pokud bych nějaký zákon považoval za škodný, tak bych se v diskusi s poslaneckými kluby pokoušel o dosažení nějaké změny. To veto je až poslední výkřik," prohlásil kníže. Počet Schwarzenbergových vet by se za pět let dal spočítat na obou rukou, pokud se stane hlavou státu.

Dienstbier obratem kontroval, že by se mohl Schwarzenberg zachovat protiústavně, pokud by veto nevyužil v případě, že považuje zákon za protiústavní. Prezident totiž skládá slib, že bude svůj mandát vykonávat v souladu s Ústavou.

Kdo nese zodpovědnost za amnestii ...

Za zmínku stojí, že Franz ani Schwarzenberg nevěděli, jak dlouhou lhůtu má prezident na uplatnění veta. Oba argumentovali tím, že prezident nemusí vše znát zpaměti. Podívali by se do Ústavy. Dienstbier z hlavy a správně odpověděl, že lhůta na veto činí patnáct dní.

V zápětí měl člen horní komory parlamentu za ČSSD odpovědět na otázku, zda by vetoval např. zákon, který by měl podle představ vlády vést k narovnání křivd, jež se mohli udát v rámci amnestie vyhlášené prezidentem Klausem. Tuto otázku využil Dienstbier k tomu, aby amnestii ostře zkritizoval a nit suchou neponechal ani na vládě premiéra Petra Nečase (ODS).

"Pokud je v ústavě dáno, že je k vykonání určitého úkonu prezidenta třeba spolupodpisu premiéra, pak nese premiér a tím i vláda za tento úkon zodpovědnost," zdůraznil Dienstbier. Prezident za to podle Ústavy zodpovědnost nenese. Náhradu škody lidem poznamenaným amnestií by tedy měla zaplatit asi vláda," uzavřel senátor.

Rovnost občanů před zákonem

Z publika zazněla otázka, zda by jako prezidenti udělali něco pro to, aby zákon platil pro všechny stejně. Tazatelka poznamenala, že pro některé spoluobčany platí poněkud jiné právo než pro občany jiné. Zmínila kupříkladu Romy.

Podle knížete prezident mnoho pravomocí v tomto směru nemá, ale může apelovat na to, aby právo platilo pro všechny stejně. Dienstbier oponoval, že prezident může udělat i něco víc, může např. sám dodržovat Ústavu. V této souvislosti připomněl, že česká Ústava nezná stav, kdy prezident odmítne vetovat zákon, ale odmítne ho i podepsat. Něco takového podle Ústavy není možné a Václav Klaus to přesto činí. Franz by apeloval na představitele justice.

Pře o tajné služby

Ve vztahu k justici Schwarzenberg dodal, že prezident jmenuje soudce a to je cesta, jak ovlivnit fungování justice. Kníže by vedl diskusi s kandidáty. Dienstbier ocenil fakt, že státní zástupci v poslední době účinněji bojují s korupcí. "Prezident také může úkolovat tajné služby. A pokud bych byl prezidentem, tak bych se okamžitě ptal, jak je možné, že se s poznatky tajných služeb nepracuje důkladněji," uvedl. Toto stanovisko se však nijak nezamlouvalo Karlu Schwarzenbergovi.

"Měl bych nedobrý dojem, pokud by tajné služby sledovaly občany. Byl bych velmi nešťastný, kdyby tajné služby převzaly úkoly policie, kterou lze demokraticky kontrolovat," zaútočil Schwarznberg. Senátor Dienstbier sice uznal, že prim ve vyšetřování má hrát policie, ale rozsah korupce je v Česku takový, že tajné služby mají povinnost předávat všechny poznatky policii.

Podle Franze je zásadní udržovat oddělení tří složek moci. Soudci mohou mít velkou samostatnost, ale soudci by si zároveň měli být vědmi své stavovské cti a jako čekatelé by se měli důkladně připravovat., uvedl Franz. Jde o to, aby ti lidé, kteří to mají na starosti, konali, zdůraznil Franz.

Jakými lidmi byste se obklopovali?

Kandidáti na hlavu státu se vypořádali také s otázkou, v co věří a jakými lidmi by se v úřadě obklopovali. "Věřím ve svobodu člověka. Zároveň ale věřím, že člověk musí sám na sobě pracovat a rozšiřovat svůj toleranční horizont. Vážím si i lidí. Držím se zásady nikdy nedělej nic zlého jiným lidem," uvedl Franz. Šéfem jeho prezidentské kanceláře by měl být osobně čestný člověk, který nemá být spojen s žádnou lobbistickou skupinou. "Kdyby nevyšla prezidentská volba tady panu Schwarzenbergovi, tak by mě zajímal jeho postoj," uzavřel své vyjádření Franz.

Schwarzenberg odvětil, že by osazenstvo prezidentské kanceláře obsadil kvalitními úředníky, které dnes již v Česku máme. Konkrétní jméno však také neřekl, stejně jako Franz. A Schwarzenbergova osobní filosofie? "Já jsem katolický křesťan. Po dlouhá desetiletí jsem bojoval za lidská práva a s pomocí boží to budu dělat i jako prezident," uvedl.

Dienstbier se vztáhl k humanistické tradici T. G. Masaryka. "Svoboda a důstojnost, to jsou hodnoty, které jsou důležité i pro mě. Za První republiky bylo v rámci rovnosti občanů zakázáno i užívání šlechtických titulů," poznamenal se smíchem Dienstbier. Konkrétní jméno šéfa své kanceláře nechtěl prozradit, ale jako poradce si umí představit např. sociologa Jana Kellera nebo bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou.

Odchod z EU by se nelíbil žádnému z kandidátů

A co odchod z EU? Jak by se kandidáti na prezidenta zachovali v případě, že by si většina občanů přála vystoupit z tohoto uskupení?

"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj," poznamenal Franz. Pokud by mezi občany převládl názor, že by bylo lepší vystoupit z EU, tak on by se prezidentského mandátu nevzdal a stavěl by se proti tomuto proudu. Stejně se k této otázce stavěl Dienstbier, který se opět odkázal k Masarykovi. Uvedl, že již první prezident našeho státu věděl, že jako izolovaná republika bude naše republika příliš slabá a uvažoval o integraci evropských států. Proti vystoupení z EU by do posledního dechu bojoval i Schwarzenberg. "Toto je jeden z příkladů, kde bych použil prezidentské veto," řekl.

Jeden z diváků se ptal také na členství Česka v bankovní unii. Bude možné případně zabránit tomu, aby zahraniční banky odčerpávaly peníze ze svých českých dcer? Schwarzenberg k tomu poznamenal, že proti tomuto jevu může bojovat Česká národní banka a on by ji v tom jako prezident podporoval.

Podobně to viděl Dienstbier, který však v této souvislosti připomněl, že dnes je to pouze prezident, který jmenuje Bankovní radu ČNB. Tuto pravomoc považuje za příliš silnou a v souladu s návrhem ČSSD by si uměl představit, že prezident bude napříště Bankovní radu ČNB jmenovat v součinnosti se Senátem - pokud se podaří toto ustanovení prosadit do Ústavy. Franz na prvním místě zdůraznil, že odbornost členů rady má přednost před jejich ideologickým zabarvením.

Mají se Češi bát ruského vlivu? A nebo na východ více vyvážet své výrobky?

Ve studiu také zazněla otázka, zda Česku neškodí ruské obchodní zájmy, které prosazuje např. prostřednictvím různých lobbistických skupin. Je třeba se Ruska bát nebo je na místě dodávat tam více českého zboží? Podle Franze by měl prezident dbát na otevřenost naší země vůči celému světu. "Musíme si být vědomi toho, že Rusko je země, která deklarovala svou cestu k demokracii. My bychom měli Rusku přát, aby jeho cesta k demokracii byla co nejméně klikatá," prohlásil prezidentský kandidát. Následně se ale poněkud zadrhl a neuměl podat konkrétnější odpověď. "V této otázce bych se obrátil na svého kancléře Karla Schwarzenberga," smetl tuto otázku se smíchem Franz.

Schwarznberg vyjádřil jisté obavy z toho, že v Rusku si stále ještě lidé pamatují, jak velkou část světa jejich země ovládala. "Konkrétně prezident nemá přímé pravomoci s tímto něco dělat. On může pozorovat vývoj vzájemných vztahů našich zemí a v případě pocitu ohrožení na to může upozornit," řekl

Dienstbier zřejmě podal odpověď nejjasnější. "Pokud se budeme naplno účastnit evropské integrace, pak je to nejlepší způsob obrany. Pokud bychom zůstali sami, tak nás velmoci nebudou brát vážně," poznamenal kandidát ČSSD na Hrad.

Všichni tři kandidáti se během debaty také shodli na tom, že je třeba český export diverzifikovat do více oblastí a ne jen do EU, kam, směřuje většina naší produkce.

Franz by otázku přijetí eura možná nechal "vyhnít"

V záběru diskuse padl dotaz na zavedení evropské společné měny v naší vlasti. Nebylo by lepší, kdyby Česko euro nikdy nepřijalo? Podle Franze musí naše země napřed splnit kritéria pro splnění eura, ale on sám by nebyl nijak nadšený z placení cizích dluhů. V konečném důsledku by tuto otázku nechal Franz možná i tzv. vyhnít tím, že by dlouze čekal na splnění nezbytných kritérií k přijetí společné měny.

Dienstbier byl pro přijetí eura v okamžiku, kdy to pro Česko bude výhodné. Z dlouhodobého hlediska je však přijetí eura výhodné, protože sám Dienstbier už prý slyšel o investicích, které nakonec neskončily v Česku především proto, že zde nemáme euro. Investoři zamířili raději na Slovensko.

Schwarzenberg vyjádřil názor, že jednou bychom euro přijmout určitě měli, neboť jsme se k tomu zavázali při vstupu do EU a nebylo by dobré, kdyby se o naší zemi říkalo, že zde nedržíme slovo. Rozhodně však nejde o otázku aktuální. Přijetí eura v tuto dobu podle knížete rozhodně není na místě.