Nejen to, ministerstvo v té době dokonce připravilo návrh řešení v souladu s loterijním zákonem. Den před poradou, po které měl vejít v platnost, ho náměstek Zídek stáhl z programu a začal příběh, který může pro stát skončit stovkami žalob.
Ministerstvo financí prokazatelně vědělo o problémech, které mohou nastat při povolování videoloterijních terminálů v rozporu se stanoviskem obcí už v roce 2008. Materiál Odboru 34, který má povolování automatů na starost, ale Kalouskův náměstek Zídek nepředložil. Údajně kvůli zamítavému postoji ministerských právníků. Problém se částečně vyřešil až koncem roku 2011 tak zvanou Farského novelou, dávající obcím tolik žádanou pravomoc do rozhodovacího procesu zasáhnout. Pokud by se i přes to obrátily obce na soud kvůli škodám, které jim postupem MF ČR vznikly, návrh řešení z roku 2008 může jako důkazní materiál poslouží dokonale. Ministerstvo v něm totiž samo přiznává, že jednalo protiprávně.
Píše se 5. srpen 2008 a resort bude takto konat ještě další téměř čtyři roky. Že postupoval v rozporu s právem, mu v roce 2011 hned třikrát doloží Ústavní soud na podnět samotných obcí.
Fakta. V českém právním řádu dosud existoval markantní rozdíl mezi klasickým mechanickým výherním automatem (VHP) a tzv. interaktivním videoloterijním terminálem (IVT nebo též VLT). Zatímco na VHP se pohlíží jako na klasický hazard, který nemá co dělat v okolí škol či nemocnic, na IVT se dosud uplatňoval speciální režim. Neplatil pro ně jak zákaz umisťování na místech zakázaných obecními vyhláškami pro VHP, tak ani limit sázek. Zatímco ve specializovaném kasinu můžete do klasické bedny vhodit maximálně 5 korun a například v restauracích koruny dvě, IVT umožňovaly vsadit pětsetkrát vyšší sázky. Výsledný efekt? Miliardové zvýhodnění pro provozovatele IVT. A jak konstatuje zmíněný citlivý materiál z ministerstva, protiprávní.
Musíme ctít zákon, říká Vltavského návrh řešení
Proč návrh řešení, jehož autorem byl tehdejší ředitel odboru č. 34 Ondřej Vltavský, vlastně vznikl? Nejpozději v roce 2008 lidé z resortu financí vědí, že je něco špatně. "Při povolování IVT v minulosti nebyl důsledně použit § 50 odst. 3 zákona, tj. v povolení nebylo beze zbytku přiměřeně použito ustanovení části prvé až čtvrté zákona. Svým vzhledem a způsobem hry jsou IVT ze všech her uvedených v § 2 zákona nejvíce podobny sázkovým hrám povolovaným podle ustanovení § 2, písm. e) zákona, tj. výherním hracím přístrojům (dále „VHP“). To znamená, že při povolovacím řízení IVT se mělo přiměřeně vycházet z povolovacího řízení zejména u VHP, " konstatuje materiál ředitele ministerského odboru č. 34, majícího povolování na starost. Jinými slovy materiál říká, že hrozí kolize se zákonem. Kolize, která se za čtyři roky ukáže v plném světle díky ústavním soudcům. Jak vnímáte hrací automaty?
Anketa
Den před projednáním šel návrh do koše…
Ministerstvo ale na základě doporučení právníků shazuje návrh ředitele Vltavského ze stolu. "Bylo to zajímavé, mělo to projít poradou 5. srpna 2008 a pak být uvedeno v platnost. Nadále bychom posuzovali žádosti provozovatelů o umístění IVT v místech, kde to zakazují obecní vyhlášky, stejně jako VHT. Tedy nepovolovali podle litery zákona. Jenže v pondělí jsem přišel do práce a zjistil, že to na poradu nejde. Od té doby se postupovalo tak, že z tisícovky žádostí se pro forma neschválilo padesát a obce nemohly dělat nic," řekl ParlamentnímListům.cz bývalý ředitel Vltavský. Tvrdí, že materiály prý předal zástupcům tisku i police, nikdo o ně ale neprojevil zájem.
...prý kvůli ministerským právníkům...
Důvod, proč se ministerstvo postavilo k materiálu zády, pak vysvětluje sám náměstek Tomáš Zídek, který ve funkci působí dodnes. "Opatření, která byla Odborem státního dozoru MF připravena a realizována a měla řešit účast obcí ve věci povolování videoterminálů, bylo několik a všechna byla připravena na základě přímého příkazu náměstka ministra T. Zídka. Poprvé tento úkol dostal právě pan ředitel Vltavský. Navrhl, aby videoterminály byly povolovány ve stejném režimu jako VHP. Tento návrh řešení ovšem nebyl schválen právními experty MF ČR, kteří navrhli řešení s souladu se zákonem, a to postup, kdy ministerstvo obesílalo všechny obce, na jejichž území platila vyhláška regulující automaty, aby se vyjádřily ke každé došlé žádosti na povolení videoterminálů a doložily, že v daném místě dochází k narušování veřejného pořádku a ministerstvo pak takovou žádost zamítalo. Tento způsob řešení platil asi půl roku, ale ukázalo se, že obce ve většině případů buď nekomunikují, nebo nedokáží doložit narušování veřejného pořádku a nakonec toto řešení vyústilo v nahromadění asi 800 nevyřízených žádostí a hrozily soudní žaloby na MF ČR," reagoval pro ParlamentníListy.cz tiskový odbor MF ČR. S tím, že resort dělal vše proto, aby chybu napravil, což je prý možné doložit písemně mnoha dokumenty.
Znamená připomínka legislativců zásadní nesouhlas?
Jenže dokumenty, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici, hovoří jinak. "Materiál Postup při povolování interaktivních videoloterních terminálů (IVT) byl v rámci vnitřního připomínkového řízení rozeslán všem odborům a SO Ministerstva financí. Vyjádření k předmětnému materiálu zaslaly tyto odbory a SO: odbor 12, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 29, 30, 33, 35, 36, 37, 38, 39, 42, 43, 45, 46, 47, 48, 49, 55, 56, 57, 58, 59 a SO 902, 906, 907 a 908. Z výše uvedeného přehledu 21 odborů a všechna SO neměla k materiálu připomínky. Připomínky ve formě doporučení uplatnily odbory: 15, 22, 26, 29, 30, 35, 48, 56 a 58. Doporučení byla akceptována, pouze v případě odboru 26 bylo ve vypořádání konstatováno, že připomínkovaná problematika bude „řešena“ přímo v jednotlivých povoleních k provozování IVT. Materiál je poradě vedení předkládán bez rozporu," říká připomínková zpráva.
K VĚCI:
Zaměřme se na dva údaje. Za prvé, materiál je předkládán bez rozporu. Za druhé, i odbor s číslem 29 přes připomínky nevyjadřuje zásadní nesouhlas, o kterém Zídek hovoří v souvislosti s právníky ministerstva. Jde samozřejmě o odbor legislativní, posuzující mimo jiné soulad předkládaných opatření resortu se zákonem. Znamená tedy tato "připomínka legislativců" zásadní nesouhlas? Podle ředitele Vltavského v žádném případě. "Připomínky byly, to ano, ale nešlo o žádné zásadní věci, všechno se vyřešilo a dokument měl vstoupit v platnost, na tom trvám," tvrdí Vltavský.
Miliardy výdělku navíc, možná protiprávně
Důsledek zdánlivě bezvýznamného "smetení ze stolu" je obrovský. Vzhledem k tomu, že nebyly ze strany Kalouskova ministerstva stanoveny limity pro výši sázek, získávali, a dosud díky stále platným rozhodnutím získávají provozovatelé IVT několikanásobně vyšší zisky, než jim povoluje zákon o loteriích. A ten se dle výroku Ústavního soudu v případě Chrastava vztahuje i na IVT, které jsou tak pro potřeby zákona považované za běžné VHP. Sázky na IVT také přivedly na mizinu řadu dříve movitých lidí, přičemž podle informací ParlamentníchListů.cz jsou tyto případy zdokumentovány a zřejmě i připraveny k použití lidmi, kteří proti postupu MFČR protestují dlouhodobě.
Není třeba dodat, že Ministerstvo financí je tím úřadem, který podle nich dostatečně nekonal, ač sám své kroky v inkriminovaném materiálu ředitele Vltavského označil za protiprávní. I kdyby totiž byl jeho způsob řešení v podobě opatření ředitele odboru v rozporu s právem (což v době schvalování podle legislativního odboru 29 zřejmě tak úplně nebyl), došlo k legislativní změně pravidel na základě tzv. Farského novely až od ledna 2012, přičemž tato má tříletý odkladný účinek, během nějž protiprávní povolení IVT v rozporu s obecními vyhláškami dále platí. Přepočítáno na miliardy jde samozřejmě o skvělý byznys. V roce 2008 činil zisk loterijních společností 8,2 miliardy korun. O rok později už 12,3 a konečně v roce 2010 dokonce 15,6 miliardy. Nárůst není způsoben stoupající oblibou gamblerství mezi Čechy, ale právě stoupajícím počtem povolovaných IVT.
Porušili jste dohodu. Tak se s vámi zkusíme dohodnout
Náměstek Zídek ale na obhajobu resortu připomíná údajnou bezmocnost ministerstva vůči loterijním společnostem. "Řešení spočívalo v tom, že jsme nepovolovali videoterminály na vyhláškou regulovaných místech a zároveň jsme nežádali obec o doložení narušení veřejného pořádku. Ve většině případů si pak ale loterijní společnosti v rámci povolovacího řízení podaly žádost o rozklad a rozkladová komise MF ČR doporučila videoterminál povolit," vzpomíná na období před rokem 2010. Ministerstvo se pak, v roce 2010, mělo pokusit o dohodu s provozovateli IVT, že nebudou žádat povolení tam, kde automaty zakazují vyhlášky obcí. Ta však prý opět padla. Ministerstvo tak prý přivítalo verdikt ÚS v kauze Chrastava. Pozornému čtenáři nyní doporučujeme návrat k pasáži, kde Vltavského materiál popisuje dohodu s provozovateli IVT a její neslavný výsledek, jenže o tři roky dříve, v roce 2007.
Rozhodnutí ústavních soudců samozřejmě nelze dopředu předjímat a nedokážou to ani ministerští úředníci, ale nutno připomenout, že v roce 2011 konstatovali přesně to, co navrhoval v roce 2008 ředitel Vltavský. Tedy IVT rovná se VLT a postupuje se dle stejného zákona o loteriích. Druhým logickým krokem by pak bylo řešení podobné tomu, když Ministerstvo vnitra objeví nebezpečnou, ale dosud povolenou drogu. Taková droga se zařadí na seznam zakázaných látek stejně jako by se v novele loterijního zákona zařadily IVT mezi hazardní zařízení podléhající stejnému režimu jako VHP. Tedy přesně to, co si myslí Ústavní soud. Ten přitom ve svých nálezech, dávajících za pravdu místním samosprávám, konstatoval, že je zde zřejmé záměrné porušení zákona ze strany resortu.
Brousí si obce zuby na Kalouskův resort?
Jenže k tomu v inkriminovaném období nedošlo, ač kolem nutné novelizace loterijního zákona padla na politické scéně řada slov. Ve vzduchu tak v důsledku visí hrozba žalob na stát ze strany obcí, kterým díky údajné nečinnosti MFČR vznikly podstatné škody. V úvahu přichází podle právních expertů, které ParlamentníListy.cz oslovily, jak komunální ústavní stížnosti podávané k Ústavnímu soudu s cílem okamžitého zrušení povolení IVT tam, kde to zakazuje obecní vyhláška, nebo žaloby ke správním soudům pro nečinnost ministerstva.
ParlamentníListy.cz oslovily právníka, který dostal k dispozici zmíněný Vltavského návrh řešení z roku 2008. K možné odpovědnosti konkrétních osob na MFČR uvedl, že celá záležitost má významné trestně právní aspekty. "Z dokumentů dle mého právního názoru vyplývá, že na ministerstvu dochází po řadu let k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby. Zvýhodnění provozovatelů IVT, které je důsledkem této činnosti, představuje částky v řádu miliard," uvedl odborník, který si s ohledem na citlivou povahu kauzy nepřál být jmenován.
Hazard vydělal osmkrát více, než podle loterijního zákona směl
Jeho teze prý vychází především z rozdílu mezi částkami sázenými v klasických VHP a centrálně řízených IVT. U mechanických přístrojů činí maximální výše sázky v průměru 3,50 Kč, přičemž se vychází z dvou limitů - 5 Kč v kasinu a 2 Kč mimo něj, například v restauraci. U IVT ale ministerstvo povolilo vsadit rovnou tisícovku. Průměrná výše pak byla 25 Kč. "Takže místo 36 miliard korun v letech 2008 až 2010 měly loterijní společnosti inkasovat pouze osminu této částky. Nemluvě o tom, že člověk s průměrným platem jej na takovém přístroji prohraje asi tak za hodinu," uvedl dále právní expert.
Mnohé naznačuje i schůzka starostů obcí ve středu v Brně. Návrhy na podání ústavních i správních žalob na MFČR tam podle poslance Josefa Novotného z Věcí Veřejných jasně padly.
Odpůrci hazardu spolupracující s obcemi ale mají k razantním právním krokům vůči MFČR údajně dobré důvody. Prvním je případ dvacetitisícového Bohumína. Obce jak známo mají pravomoc neobnovit jednoroční povolení k provozování klasických VHP. Toho využila i bohumínská radnice, která město vyčistila od hazardu, tedy klasických automatů, jejichž počet snížila ze 140 na pouhých třicet. Během několika týdnů však Ministerstvo financí povolilo na těch samých místech přes dvě stovky IVT. Město podalo na MFČR dvaačtyřicet žalob.
Druhým ukázkovým příkladem je Martin S. Bývalý úspěšný podnikatel, který propadl gamblerství, dokázal sám sebe dovést k osobnímu krachu a svůj příběh málem ukončil na Nuselském mostě v Praze. Ve své knize ´Já, hráč - Příběh opravdového gamblera´ uvádí podstatnou skutečnost. Kdyby prý automaty v ČR umožňovaly pouze dvou či pětikorunové sázky na jednu hru, hazard by jej nikdy nezaujal. K IVT jej totiž přitáhla právě možnost vsadit a vyhrát závratné částky, což jej jako velice movitého člověka samozřejmě bavilo. V té souvislosti je důležitou skutečností, že osoby léčené v ČR s diagnózou F.63, tedy herní závislost, uvádějí jako jednoznačný zdroj svých problémů mnohem častěji než VHP právě IVT se sázkovými limity o tisíce procent vyššími než stanoví zákon pro výherní hrací přístroje. Martin S. dokázal na elektronické ruletě prosázet během dvou let neuvěřitelných 8 milionů korun.
Psali jsme:
Kompletní vyjádření náměstka Zídka pro ParlamentníListy.cz:
Dobrý den, na Váš dotaz musím sdělit, že informace pana Maška je poněkud nesprávná, zjednodušená a zavádějící...
Opatření, která byla Odborem státního dozoru MF připravena a realizována a měla řešit účast obcí ve věci povolování videotermninálů, bylo několik a všechna byla připravena na základě přímého příkazu náměstka ministra T. Zídka. Poprvé tento úkol dostal právě pan ředitel Vltavský. Navrhl, aby videoterminály byly povolovány ve stejném režimu jako VHP. Tento návrh řešení ovšem nebyl schválen právními experty MF ČR, kteří navrhli řešení s souladu se zákonem, a to postup, kdy ministerstvo obesílalo všechny obce na jejichž území platila vyhláška regulující automaty, aby se vyjádřily ke každé došlé žádosti na povolení videoterminálů a doložily, že v daném místě dochází k narušování veřejného pořádku a ministerstvo pak takovou žádost zamítalo. Tento způsob řešení platil asi půl roku, ale ukázalo se, že obce ve většině případů buď nekomunikují, nebo nedokáží doložit narušování veřejného pořádku a nakonec toto řešení vyústilo v nahromadění asi 800 nevyřízených žádostí a hrozily soudní žaloby na MF ČR. Tehdejší ředitelka Odboru státního dozoru paní Vrlová, tehdy dostala od NM Zídka úkol nalézt jiné řešení. To spočívalo v tom, že jsme nepovolovali videoterminály na vyhláškou regulovaných místech a zároveň jsme nežádali obec o doložení narušení veřejného pořádku. Ve většině případů si pak ale loterijní společnosti v rámci povolovacího řízení podaly žádost o rozklad a rozkladová komise MF ČR doporučila videoterminál povolit. Vzhledem k tomu, že toto řešení se také ukázalo jako neúčinné, dostal tento úkol i ředitel Korynta, který dosáhl v roce 2010 určité kompromisní dohody s loterijním průmyslem, že budou respektovat požadavky obcí. Nicméně toto řešení také nebylo dokonalé, protože bylo dodržováno jen některými společnostmi. Proto jsme přivítali snahu obce Chrastava o řešení prostřednictvím rozhodnutí Ústavního soudu a zejména konečné řešení, přijaté tzv. "Farského" novelou loterijního zákona.
Tolik na vysvětlenou.
Informace, že MF ČR a jmenovitě NM Zídek se snažil nalézt vyhovující řešení již od roku 2008 jsou snadno doložitelná rozhodnutími náměstka, zápisy z porad, zápisy z rozkladové komise MF ČR a rozhodnutími ředitelů Odboru státního dozoru.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
