Zda jich měl na mysli víc, či zda šlo hlavně o zákon, podle kterého by stát měl platit náhradní výživné na děti za chronické neplatiče, není známo. Pravdou však je, že jde o problém, se kterým se snažila vypořádat již nejedna předchozí vláda, a zatím se efektivní řešení stále nenašlo. Může opravdu ještě navíc způsobit rozkol v postojích jednotlivých stran krizi koalice či alespoň změnu koaliční smlouvy?
Psali jsme:
"Nemyslím si to. Situaci matek samoživitelek, které se léta domáhají peněz pro své děti, ale naprosto chápu a chápu, že by uvítaly, kdyby jim v jejich situaci některá vláda konečně pomohla. Jenomže otázkou je jak? Je třeba hledat systémové řešení – a to, při vší úctě – nebylo to, že se neplatičům alimentů zabavují řidičáky – nebo že se budou dlužné alimenty platit ze státní kasy a tím se potažmo dál zatíží kapsa daňového poplatníka. To pan Babiš určitě moc dobře ví a jako místopředseda vlády by místo řečí o nějakých socialistických zákonech měl tedy nabídnout nějaké řešení,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ČSSD Jiří Koskuba. Jak připomněl, on sám nepatří k vysokému vedení strany, tudíž koaliční smlouvu a její přesné znění ani neviděl. Proto nemůže komentovat to, zda by na některých místech byl jakýkoli manipulační prostor ke změnám.
Dojde ke změně koaliční smlouvy kvůli alimentům?
V médiích se však spekuluje o tom, že změny budou jistě brzy na pořadu dne. A zástupci vládní koalice budou muset vyřešit svůj odlišný pohled na některé priority, které koaliční smlouva obsahuje. I proto se počátkem tohoto týdne, tedy rok po podepsání tohoto dokumentu, sešla koaliční rada, aby vyhodnotila dosavadní spolupráci. A ještě předtím právě vicepremiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že skutečně bude prosazovat některé změny klíčového dokumentu. Sociální demokraté a KDU-ČSL jsou ale zdrženlivější, minimálně ve svých vyjádřeních k tomuto tématu novinářům.
Psali jsme:
Babišovi skutečně vadí zejména zákon o náhradním výživném na děti, kdy by stát hradil alimenty za chronické neplatiče, po kterých by pak peníze vymáhal. I on řekl, že nevidí důvod, proč by se mělo platit zálohové výživné. "Když si někdo udělá děti, měl by být zodpovědný. Pokud máme zákony a fungují soudy, stát by měl být schopen to vymoci,“ prohlásil před novináři.
Proti tomu se však ozvaly i poněkud protichůdné názory. Jak z organizací zastupujících zájmy matek samoživitelek, tak samozřejmě i od politiků.
Když se budou platit alimenty za dlužníky, jaké páky se proti nim k zpětnému vymožení nasadí?
"Víte, mně vadí, že pan Babiš vždy sice něco zkritizuje, ale nemluví o řešení, které nabízí. Navíc – k tomu, aby se účelně vymáhaly alimenty, by měl být rezort spravedlnosti, a tak asi není od věci, podívat se, kdo v jeho čele stojí. I když je třeba též připomenout, že jsou v této oblasti nováčky, působí tam zhruba rok, a to je opravdu krátká doba, aby se jim podařilo během ní něco tak zásadního měnit. Jenomže začít by se mělo tam, že bude možná třeba si přiznat, pokud by platil za dlužníky alimentů výživné na děti stát, kdo to bude vymáhat? Jak? Když se to nedaří celému rezortu spravedlnosti, má stát nějaké další páky, aby ty peníze vymohl? Pokud ne, má právo zatěžovat tím daňového poplatníka? To jsou všechno věci, které Andrej Babiš asi ví, a pokud ví, jak se s nimi vypořádat, určitě by byli všichni moc rádi. Ale zatím to tak nevypadá, nezlobte se,“ uvedl dál pro ParlamentníListy.cz Koskuba.
Psali jsme:
Pravdou je, že kritika Andreje Babiše, který byl k návrhu tohoto zákona zdrženlivý ale již delší čas, se v tomto ohledu citelně dotkla i premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Připomněl například fakt, že i hnutí ANO mělo ve svém volebním programu to, že zefektivní vymáhání výživného.
Jde zhruba o 170 tisíc dětí a náklady ve výši miliardy korun
Počet dětí, které jsou z neúplných rodin a nedostávají výživné, stále v Česku přitom narůstá. Čísla z loňského roku uváděla počet 170 tisíc dětí. To byl jeden z důvodů, proč ČSSD přišla s návrhem, že by za neplatiče hradil alimenty stát a následně by po něm vymáhal dluh.
Zavedení zálohového výživného, pokud projde a nebude ani důvodem rozkolu ve vládě, by mělo začít od roku 2016. Stát by matkám nebo otcům, kteří se starají o děti a druhý rodič jim neplatí soudem stanovené částky, posílal alimenty na účet. Dlužné částky by pak stát sám vymáhal po neplatičích. Náklady se odhadují na téměř miliardu korun ročně.
Psali jsme:
Návrh v sobě zahrnuje i posílení úřadů práce o nové zaměstnance.
V polovině případů je nutno výživné vymáhat. A často neúspěšně
Suma, kterou by stát na dlužné alimenty posílal, by přitom podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové musela mít stanovenu horní hranici, protože si státní rozpočet nebude moci dovolit to platit v plné výši. Částka by vycházela z průměrného výživného, které se pohybuje od 2150 do 3280 korun měsíčně. Náklady se tak odhadují na 962 milionů korun ročně, většina peněz by se podle ministryně měla státu vrátit.
Mgr. Michaela Marksová
V České republice žije přes 570 tisíc neúplných rodin. Ročně je průměrně vydáno téměř 46 000 rozhodnutí o stanovení výživného. Podle odhadu MPSV je v polovině případů ale nikdo neplatí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
