„Také cítím svůj díl odpovědnosti za to, že jsem před třemi roky do Poslanecké sněmovny za tento subjekt kandidovala. Tedy za subjekt, který po velmi krátké době působení v Poslanecké sněmovně odhodil maskování politické strany a ukázal svou pravou tvář. Totiž že se jedná o jednoznačný business plán Víta Bárty,“ řekla Kristýna Kočí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
V médiích jste uvedla, že ještě nejste rozhodnuta, zda budete hlasovat pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě, protože ještě neznáte její priority a programové prohlášení. Co by se v programu vlády muselo objevit, aby vás to přesvědčilo?
Programové prohlášení vlády je poměrně obsáhlý dokument, který může obsahovat celou řadu opatření, které hodlá vláda realizovat, takže vaše otázka je dosti zjednodušující. Ale při vědomí toho, že jakákoliv vláda bude trvat maximálně několik měsíců, budu také stručná. Zcela určitě musí obsahovat opatření vedoucí ke zlepšení čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Dále od jakékoli vlády očekávám co nejrychlejší předložení nové verze zákona o státní službě, zákona o státním zastupitelství a zákona o střetu zájmů, čekám také zavedení majetkových přiznání politiků ke dni nástupu do funkce. A dále podporu protikorupčním normám, které se již projednávají v Poslanecké sněmovně, např. rozšíření pravomocí NKÚ, zákon o registru smluv atd. Na druhou stranu by vláda neměla mít v programu zvyšování daní a mandatorních výdajů státu.
Váš studijní obor byl politologie. Co říkáte na způsob, jakým Rusnokova vláda vznikla, že prezident Miloš Zeman obešel Poslaneckou sněmovnu?
Jako politolog nemohu plně souhlasit se způsobem, jakým vláda vznikla, neboť neodpovídá praxi parlamentní demokracie. Tento způsob sice nebyl protiústavní ani protizákonný, ale osobně to vnímám jako snahu posunout parlamentní demokracii směrem k poloprezidentskému modelu. Ale o takovémto zásadním posunu ústavního systému by měli rozhodovat nejlépe občané, popřípadě jejich zástupci v Parlamentu České republiky.
Byla by pro vás přijatelnější vláda Jiřího Rusnoka, nebo by měl dostat podle vašeho názoru šanci kabinet Miroslavy Němcové?
Neznám program ani jedné z nich. Co se týče mé podpory jakémukoliv kabinetu, bude záležet na jeho programovém prohlášení.
Psali jsme:
Co říkáte na zvraty v kauze kolem Jany Nagyové? Přikláníte se spíš k výkladu státních zástupců, že politický obchod je korupcí, nebo k názorům řady právníků, že je to sice neetická věc, ale nejde o trestný čin?
V prvé řadě chci říci, že mne překvapil výrok Nejvyššího soudu již v případu korupce Víta Bárty, když nabídku úplatku na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných schoval pod imunitu na půdě Poslanecké sněmovny. Další podobný výrok Nejvyššího soudu v případě exposlanců mne již tak nepřekvapil. Bohužel neznám celé odůvodnění rozhodnutí, ale jen části, které se objevují v médiích, takže ho nemohu odborně posoudit. Ale nelíbí se mi, že díky těmto závěrům se z poslanců dělají „nadlidi“, pro které neplatí stejné zákony jako pro ostatní. Že je porušena rovnost občanů před zákony. Nicméně rozhodnutí Nejvyššího soudu musíme respektovat.
A co říkáte na to, že po pár dnech po rozhodnutí Nejvyššího soudu o stíhání exposlanců byla z vazby propuštěna i bývalá vrchní ředitelka kabinetu premiéra Jana Nagyová a další dva obvinění – bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček a bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník?
Toto rozhodnutí nemám k dispozici, ale předpokládám, že soud uznal, že důvody pro vazbu už pominuly.
Co si o celé kauze myslíte? Expremiér Petr Nečas kritizoval postup policie a státních zástupců, kteří dodnes nevysvětlili, jaká spojitost je mezi jednotlivými kauzami, hlavně jak souvisí s politiky zabavení milionů korun a zlata?
Kritiku Petra Nečase považuji za jeho osobní názor. Myslím si, že by politici měli být obecně zdrženlivější při hodnocení práce policie či státního zastupitelství a že je ještě brzy dělat nějaká finální rozhodnutí, zda postupy policie a státních zástupců byly nesprávné. Bohužel veřejnost nemá maximum informací o tomto případu, takže to může vyvolávat pochybnosti, zda byl zásah adekvátní a v pořádku. Na druhou stranu doufám, že se nejedná o konečné výsledky tohoto razantního zásahu policie. Ale to si ještě zřejmě budeme muset počkat.
Někteří členové Věcí veřejných už připouštějí, že se jejich strana do Parlamentu po příštích volbách nedostane. Je vám to líto, když jste za tuto stranu kandidovala, nebo cítíte určitou satisfakci vzhledem k vystupování některých jejích lídrů?
Mně osobně to líto není. Beru to jako satisfakci pro občany, bývalé voliče Věcí veřejných, kteří byli touto stranou podvedeni. Také cítím svůj díl odpovědnosti za to, že jsem před třemi roky do Poslanecké sněmovny za tento subjekt kandidovala. Tedy za subjekt, který po velmi krátké době působení v Poslanecké sněmovně odhodil maskování politické strany a ukázal svou pravou tvář. Totiž že se jedná o jednoznačný business plán Víta Bárty. A takovýto subjekt nemá v Poslanecké sněmovně co pohledávat. Jen doufám, že voliči budou v příštích volbách obezřetnější, komu dají svůj hlas.
Poslanecká sněmovna hlasovala tento týden neúspěšně o svém rozpuštění, ale není vyloučeno, že to není naposledy. Jisté je, že nejpozději v květnu příštího roku vám skončí poslanecký mandát. Plánujete svoji další budoucnost spojit s politikou, třeba v jiné politické straně, nebo máte jiné představy?
Sama jsem hlasovala pro rozpuštění Poslanecké sněmovny. Jsem totiž přesvědčena, že v této vypjaté době by Česká republika měla zůstat parlamentní demokracií a že by se o podobě vlády a koneckonců o složení Poslanecké sněmovny mělo rozhodovat v nových volbách. Podle mého názoru se jedná o nejčistší a nejpoctivější řešení, které by ocenili především občané České republiky. Za sebe uvádím, že v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat nehodlám. Předpokládám, že po skončení mandátu budu působit v soukromé sféře.
Psali jsme:
Co vám politika dala a vzala?
Dala mi určitě celou řadu zkušeností, které za normálních okolností „běžný“ člověk nebo člověk mého věku nemůže prožít. Vidět reálnou politiku a být jejím aktivním účastníkem. Za to jsem vděčná. Ale také zkušenosti, které nikomu nepřeji – být pod drtivým tlakem médií, bývalých kolegů i části veřejnosti a přijít o lidi, o kterých jsem si dříve myslela, že jsou mí přátelé. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem měla možnost poznat, na koho se mohu opravdu spolehnout. Také mi vzala mou naivitu, se kterou jsem do Věcí veřejných vstupovala, a dala mi dovednosti, jak výše uvedenému čelit. A ty se nikde nenaučíte.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
