Mocný ódésák Hrdlička o komunistech, Kmotrovi a kejklích Dana Landy

27.11.2012 19:50

ROZHOVOR Mocný člen ODS Tomáš Hrdlička, médii někdy označovaný za „kmotra“, poskytl rozhovor ParlamentnímListům. Pod podmínkou, že se bude jednat o žertovný odlehčený adventní rozhovor se špetkou kouzelnických kejklí. Jak mafie souvisí s Tomášem G. Masarykem a co si myslí Hrdlička alias bratr Paleček o kejklích kouzelníka Žita 44 alias Daniela Landy?

Mocný ódésák Hrdlička o komunistech, Kmotrovi a kejklích Dana Landy
Foto: ČT
Popisek: Člen pražské regionální rady Prahy 10 Tomáš Hrdlička z ODS

Když se ještě vrátíme k výsledku krajských a senátních voleb, co podle vás vypovídají o ODS?

Vy mi teda dáváte. Když jsme si domlouvali tento rozhovor, tak jste říkal, že to bude odlehčené, téměř adventní téma. Tento týden máme první adventní neděli. A teď přijdete s takovou těžkou artilerií?

No, když jsme u toho adventu, tak pro ČSSD mohl být výsledek krajských voleb takovým brzkým vánočním dárečkem...

Tím si ale vůbec jistý nejsem. Z jednoduchého důvodu. Když se podíváte, kolik komu ubylo voličů, byť celkový percentuelní výsledek tomu nemusí odpovídat, tak nejvíce voličů ubylo sociální demokracii. A jestli pro někoho tohle bylo Pyrrhovo vítězství, tak pro ČSSD. To, co jsem říkal o vzájemném vztahu a konkurenci ODS a TOP 09, úplně stejně přesně platí pro ČSSD a KSČM. Sociální demokraté si hlavního svého politického konkurenta (byť ideově nejbližšího), loví totiž ve stejných voličských vodách, pozvali ke stolu. Teď ho zlidští a v příštích volbách se od něj budou moci velmi těžko distancovat. A ta redistribuce hlasů na levici bude daleko krutější a daleko ostřejší...

...Takže ODS může jásat...

Ne, ne. Pro ODS volby znamenaly nepochybně prohru. Prohru drtivou. To nepochybně. Na druhou stranu se vždy až později ukáže, zda je nějaký výsledek prohrou. Protože pokud hned po špatném a tragickém výsledku následuje ponaučení, tak z hlediska delšího časového období dílčí volební prohra nemusí být prohrou celkovou.

ODS měla tedy nyní šanci poučit se na nedávném kongresu. Poučila se?

Další složitá otázka. Bohužel jestli pro mě byl něčím ten kongres rozčarováním, tak v jedné věci, kterou rozvinu. Pavlu Bémovi lze vyčítat ledacos, ale určitě ne to, že by po prohraných sněmovních volbách, kdy byl lídrem kandidátky ODS v Praze, nepřevzal odpovědnost. Mohl se schovat za to, že šlo o celostátní sněmovní volby a že za ty odpovídá předseda a volební lídr. On se ale za nic takového neschovával a řekl, že jako předseda pražské ODS nepřivedl ODS v Praze k vítězství. Druhý den odstoupil. Všiml jste si, že by něco podobného udělal předseda nějaké ze 13 krajských organizací ODS? A to prosím neskončili druzí s 24 procenty jako Bém v Praze, ale někde měli jen osm procent a byli až pátí. Žádný z předsedů regionů nepřevzal odpovědnost.

V dnešní době se z takzvaného boje proti klientelismu a kmotrům stalo klišé. Já se úplně stejně ptám, ne kde je pekař a kde je mlíkař, ale ptám se na to, zdali právě stojaté vody a neměnnost prostředí a nevyvození důsledků z prohry nejsou podhoubím pro zmiňovaný klientelismus. Mnohdy člověk odvede maximum, ale prostě se to nepovede. Ale jedině cyklická pravidelná obměna je lékem proti klientelismu a stojatým vodám. To jsem jsem ale na kongresu ODS nezaznamenal. Čili v tomto si ODS ponaučení z prohry nevzala.

Kde vidíte příčinu toho, že KSČM tolik uspěla?

Všichni se diví, že komunisté tolik posílili. Vždyť to je ale způsobeno chybným chováním většiny lidí, kteří je nevolí. Je to chyba, která je již, řekl bych téměř geneticky, založená v podstatě téměř od začátku devadesátých let. My nemůžeme přece s komunisty bojovat pouze připomínáním historie. My s nimi musíme bojovat dnes, argumentovat proti jejich programu a politice. Nechápal jsem a musím říct, že jsem se za to i styděl, když tehdejšímu předsedovi KSČM Miroslavu Grebeníčkovi nerozporovali jeho názory a neargumentovali proti nim, ale mluvili o jeho otci. Paradoxně jsme se dostali do stejné situace jako v padesátých letech, kdy se dětem vyčítal jejich třídní původ. Tolerance malých špatných věcí může přerůst ve velké špatné věci. A nikdo se proti tomu nikdy nepostavil. A to není obhajoba Miroslava Grebeníčka a jeho názorů, to je obhajoba principu, že děti neodpovídají za hříchy rodičů. Chovat se stejně jako komunisti v padesátých letech je sprosťárna a tak to dělat nelze.

Podobně dehonestující jsou takové ty nálepky jako bývalý zelinář a já nevím co. Teď vyhrál soutěž „Česko-Slovensko má talent“ kluk, který dělá v myčce, a přesto může být slavný. Ve Spojených státech by řekli, že to je splnění amerického snu. U nás se tomu dává pejorativní nádech. Mám hrozný strach z toho, že takové chyby smývají zlo a dobro a v hlavách lidí se pak nepozná rozdíl mezi KSČM a sociální demokracií a mezi KSČM a jinou demokratickou stranou. Takových chyb se dopouštíme bohužel stále a stále.

Kdybyste měl zhodnotit nové vedení ODS, jste spokojen?

Volba byla demokratická a tajná a vyhýbám se hodnocení lidí podle obecných klišé. Já velmi rád počkám na to, co budou nyní dělat a jestli povedou ODS v duchu, o kterém jsem hovořil. Na nějaké hodnocení je velmi krátká doba a počkám si. Mnohé z nich znám, nejsem v ODS nováčkem a musím říct, že to jsou čestní a chytří lidé. Věřím a pevně doufám, že v tomto to byl úspěšný kongres.

V kongresovém baru jste byl často viděn s Pavlem Dlouhým, kterého média často označují za kmotra. Kuli jste tam spolu pikle?

Víte, já chci proti takovým klišé a jejich zneužívání bojovat. Proto vyhledávám společnost lidí, kteří jsou obětí takových klišé, a neschovávám se před takovými lidmi. Takovou obětí hloupých klišé je třeba Pavel Dlouhý. Na Hluboké nad Vltavou, kde ho lidé znají, v tajných a demokratických volbách dlouhodobě dosahuje výsledku oscilujícího kolem třiceti procent a dělá tam 18 let místostarostu. To není nic samozřejmého. Na kongresu se mluvilo o „čistých a spravedlivých“, kteří ale ve svých městech ve stejných tajných a demokratických volbách dlouhodobě dostávají osm procent. Takže proto se nestydím – ne nestydím – ale dokonce vyhledávám jeho společnost. Jsem rád ve společnosti lidí, kteří dokážou své spoluobčany přesvědčit, přestože mnohdy přihlouplá média papouškují slova jak vnitrostranických konkurentů, tak konkurentů z jiných stran a vytahují podobným způsobem něco ve smyslu: copak dělal před listopadem otec nějakého politika. Jestli chce někdo polemizovat s Pavlem Dlouhým, tak ať ho porazí ve volbách tam, kde kandiduje.

Narazili jsme v uvozovkách na kmotry. Vy jste mimochodem viděl film Kmotr natočený podle románu Maria Puza?

Tak konečně se dostáváme k tomu slibovanému odlehčenému adventnímu tématu (smích). Samozřejmě, že jsem ho viděl. V nějaké hitové písničce se zpívá „neznalost historie a neznalost ústavy“. Teď letmý pohled do historie. A zase se nebudu stydět, protože už přede mnou byl jeden velký obdivovatel – neříkám Kmotra – ale toho, co ten Kmotr reprezentoval. Historie je taková, že špatná sociální situace na jihu Itálie a na Sicílii v podstatě založila organizaci typu mafie. To ale nebylo zločinecké spolčení, ale plnilo to sociální, rodinnou formu i formu odporu proti okupantům a centrální byrokratické vládě v Římě. Bylo o to vzájemné pomoci mezi lidmi. Zeptám se vás, kdo byl obdivovatelem toho sociálního, lidského, rodinného sytému mafie v českých zemích.

Nevím, ale během první světové války tady byla odbojová organizace Maffie...

Ano. Je vidět, že jste dotčen historií. (smích) Byl to Tomáš Garrigue Masaryk, který právě na základě toho pojmenoval protihabsburskou protirakousko-uherskou českou odbojovou organizaci Maffie právě z těch důvodů, o kterých jsem mluvil. Takže v rámci tohoto odlehčeného tématu, pokud je Maffie definována tak, jak jak jsem uvedl a jak ji chápal Masaryk, tak já se k ní hlásím. Na takzvané mafii se mi podobně jako Masarykovi líbila sociální citlivost, solidarita, komunita, soudržnost. Že takovou strukturu potom někdo zneužíval ke kriminálním činům, je pravda, ale to už je pseudopříběh, pseudomafie. Mimochodem pojem mafie zneužil již v osmdesátých letech devatenáctého století proti skupině okolo T. G. Masaryka Julius Grégr. A zase jsme u těch nálepek, jako jsou kmotři.

Kdybyste hlasoval na internetových fórech o postavě dona Corleone, dal byste mu pozitivní hlas jako většina diváků?

Pokud je to zasazeno do doby, kdy to plnilo sociální, vztahovou, solidární lidskou funkci, tak minimálně to je na tom to pozitivní. Vito Corleone jako románová postava nebyl žádný svatoušek, ale rozhodně se snažil být dobrým otcem své rodiny a pomáhat blízkým. Mimochodem velkým odpůrcem mafie byl fašistický duce Mussolini. V žádném případě se nechci ztotožňovat s kriminální činností, která se na ty mezilidské vztahy později nabalila. Ale je třeba zdůraznit ještě jednu věc. Nejvíc lidí nezabili kriminální živly a zločinci, ale pomýlení humanisti, kteří na začátku přicházejí s velkými ideály a jejichž experimenty končily s miliony mrtvých. To jsou ty různé -ismy. Fašismy, nacismy, komunismy. Vždycky ten začátek byl o velkých ideálech, které přešly v neuvěřitelnou zvrhlost.

Teď se hodně diskutuje projev Daniela Landy alias Žita 44 na českých slavících a jeho spolupráce s bojovníkem proti korupci Karlem Janečkem. Co si o tom myslíte?

Částečně jsem odpověděl v přecházející otázce, že největší zla bývají nakonec páchána pod rouškou hlásání dobra. A protože je ten advent, tak se i odpověď na tuto otázku pokusím odlehčit. Dovolím si také kejkli jako Daniel Landa. Daniel Landa řekl, že již není Daniel Landa, ale kouzelník Žito. Já tedy nyní neodpovídám jako Tomáš Hrdlička, ale jako bratr Paleček, který měl podobnou profesi jako Žito.

Kouzelník Žito působil na dvoře Václava IV., což byla nepříliš úspěšná postava českých dějin. Možná nepříliš úspěšná kvůli velkým očekáváním na navázání na odkaz jeho velkého otce Karla IV. Václav IV. měl na svém dvoře kejklíře, kouzelníka, dnes bychom řekli iluzionistu a z velké části bychom řekli i rádce, kterým byl právě kouzelník Žito. Některé dobové prameny ale říkají, že kouzelník Žito vlastně nebyl až takovým rádcem Václava IV., ale byl to konfident nasazený jeho bratrem Zikmundem Lucemburským. Dokonce byl od Zikmunda Lucemburského za své služby obdarován hradem Přimda s přilehlým panstvím.

Naopak bratr Paleček, rytíř Jan Paleček, plnil stejnou funkci na dvoře českými stavy zvoleného krále Jiřího z Poděbrad. Když se v té kejkli přenesme do současnosti, tak prý Karel Janeček přispěl na některé muzikály Daniela Landy. Jako bratr Paleček tomu nevěřím, protože jinak bych řekl, že se historie opakuje. A víte, jak se říkalo Zikmundu Lucemburskému v českých zemích?

Liška ryšavá...

Takže jako bratr Paleček nevím, jestli je tam nějaká spojitost mezi Zikmundem Lucemburským a Karlem Janečkem. Paleček nezná současnou dobu.

Proč jste nám tu udělal tu kejkli s bratrem Palečkem? Stal se z vás čaroděj?

Ráno jsem otevřel v autě Blesk a viděl jsem tři strany plné Daniela Landy a co na to kdo říká a jak se k tomu staví. Já jsem se tomu v kůži bratra Palečka pokusil dát trošku jiný pohled, odlehčený, adventní. Být Danem Landou, tak se daleko více personifikuji právě do bratra Palečka. Zapomněl jsem totiž ještě říci, že velkým odpůrcem kouzelníka Žita na dvoře Václava IV. byl Mistr Jan Hus. Znám fantastické výborné nádherné a neuvěřitelně nosné písně typu Bílá hora, Protestsong – „ze lva se stal pejsek na řetězu, slintá, čeká, na odměnu od vítězů“ – to je nádhera, tak se ptám, co se stalo, kde se vzala ta jeho změna. Proč neřekl Daniel Landa „jsem bratr Paleček“, ale „jsem kouzelníkem Žitem? Možná to má nějaký ten důvod, který jsem uvedl.

Chtěl jsem ale také říci, že v tom samém Blesku jsem viděl Lucii Bílou u paní Jiráskové. To je přeci nádherně lidské. To je advent. To je znamení příchodu dobré zprávy. Včera v Blesku jsem taky viděl rozhovor s dcerou Miloše Zemana. Já jsem otec v podstatě stejně staré dcery. Myslím si, že Miloš Zeman už vlastně vyhrál. Když jsem četl ten rozhovor, tak co může být více snem otce, než to, že se dcera takhle k němu postaví. Takže on vyhrál. To je zase další kouzlo a poselství adventu. Radost, kterou dávají děti rodičům a rodiče dětem. Nebo i jiní lidé cizím lidem. Lucie Bílá a paní Jirásková. To je možná na začátku prosince roku 2012 daleko důležitější než to všechno, o čem jsme se bavili doteď.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…