Novinář, jenž seděl v ruských žalářích za vykonstruovaná obvinění. Příklon Česka k Rusku je podle něj dost nebezpečný.

Jak jste byl úspěšný se svědectvím u českého soudu, aby se do Ruska nevydávali tuzemští žadatelé o politický azyl, protože tam nejsou demokratické podmínky?

České soudy jsou pro mě záhadou. Pokud o ruských soudech přesně vím, že jsou nespravedlivé a často jednají nezákonně, s českými je to složitější. Vím o případech úplně pochopitelných rozhodnutí o nevydávání Rusů nebo například Gruzínců. Ale vyvstávají otázky v analogických případech, když soudy rozhodnou vydat ruské straně člověka, jehož vina není z dodaných dokumentů vůbec patrná. Tak to bylo ve věci Andreje Sačkova, ale i v případě Alexeje Torubarova. Stejný soudce pražského městského soudu rozhodl vydat do Ruska Sačkova a nevydat Andreje Odina. Za stejné paragrafy, ve shodných případech. Přičemž se soud opíral o více než podivný argument, že v Rusku neexistuje masové porušování lidských práv. Jak to, že ne? Vždyť řada lidsko – právních organizací mluví jen o tom. A na toto téma existuje několik rezolucí Evropského parlamentu.