Nepřítel Kremlu se diví: Po smrti Havla projevuje opět Česko loajalitu. K Putinovi

09.02.2013 9:50

ROZHOVOR V Rusku není demokracie a s Vladimirem Putinem ještě dlouho nebude. Tamní soudy jsou zpolitizované a do nezávislosti mají hodně daleko. Ostatně některá rozhodnutí těch českých jsou také dost podivná. Tak uvažuje ředitel Fondu na podporu investigativních novinářů a veřejný nepřítel Kremlu Grigorij Michajlovič Pasko.

Nepřítel Kremlu se diví: Po smrti Havla projevuje opět Česko loajalitu. K Putinovi
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Investigativní ruský novinář Grigorij Michajlovič Pasko
reklama

Novinář, jenž seděl v ruských žalářích za vykonstruovaná obvinění. Příklon Česka k Rusku je podle něj dost nebezpečný.

Jak jste byl úspěšný se svědectvím u českého soudu, aby se do Ruska nevydávali tuzemští žadatelé o politický azyl, protože tam nejsou demokratické podmínky?

České soudy jsou pro mě záhadou. Pokud o ruských soudech přesně vím, že jsou nespravedlivé a často jednají nezákonně, s českými je to složitější. Vím o případech úplně pochopitelných rozhodnutí o nevydávání Rusů nebo například Gruzínců. Ale vyvstávají otázky v analogických případech, když soudy rozhodnou vydat ruské straně člověka, jehož vina není z dodaných dokumentů vůbec patrná. Tak to bylo ve věci Andreje Sačkova, ale i v případě Alexeje Torubarova. Stejný soudce pražského městského soudu rozhodl vydat do Ruska Sačkova a nevydat Andreje Odina. Za stejné paragrafy, ve shodných případech. Přičemž se soud opíral o více než podivný argument, že v Rusku neexistuje masové porušování lidských práv. Jak to, že ne? Vždyť řada lidsko – právních organizací mluví jen o tom. A na toto téma existuje několik rezolucí Evropského parlamentu.

Můžete popsat současnou situaci v Rusku na poli lidských práv?

Přede mnou to dobře udělal Evropský parlament. Na plenárním zasedání loni v září přijal rezoluci „O využívání justice v Rusku s politickými cíly“. V tom dokumentu vyzval šéfku diplomacie Evropské unie Catherine Ashton a Evropskou komisi, aby zabezpečily stálou a hlubokou podporu aktivistům občanské společnosti a představitelům nového sociálního hnutí v Rusku a také neustále tlačily na ruské orgány s cílem dodržování norem OBSE v oblasti lidských práv, demokracie, svrchovanosti zákona a nezávislosti soudní moci. Nezbývá, než litovat, že pro Česko se tato rezoluce stala prázdným gestem.

Co si v tomto kontextu myslíte o justici v Česku?

Samozřejmě, neznám tak dobře situaci v Česku, jako například v Rusku. Ale některé jevy ve mně vzbuzují ostražitost. Zatímco řada evropských stran už dávno pochopila, že když chce ruská strana vydat toho nebo jiného člověka, tak často chytračí, anebo dokonce přímo lže, ale česká strana se tváří, že v Rusku je všechno v pořádku. Vím o případech, sám jsem se účastnil několika soudních případů ve Francii, Itálii, Anglii, kdy soudy rozhodly nevydávat ruské občany, obviněné ruskou stranou ze spáchání trestných činů podle ekonomických paragrafů. Mám za to, že všechny země, které s Ruskem podepsaly dohody o vydávání, by měly vyhlásit dočasné moratorium na plnění těchto dohod. Do té doby, dokud v Rusku nebudou nezávislé soudy.

Další rozhovory ParlamentníchListů.cz čtěte: ZDE

Jak přijali novináři v Rusku, kteří stojí v opozici k Vladimiru Putinovi, zvolení Miloše Zemana za českého prezidenta, jenž představuje proruský směr?

Myslím si, že po smrti Václava Havla v Česku nenastaly právě nejlepší časy pro přijímání promyšlených rozhodnutí ve vztahu s Ruskem. Je pochopitelná snaha malé země zalíbit se ze všech sil zemi velké. Ale co s tím mají společného osudy prostých lidí? Co s tím má společného nezávislost a nepředpojatost soudů? Jistě nestojí za to se tak horlivě snažit zalíbit se Rusku. A pak, Rusko má daleko do demokratického režimu. Příčetní lidé se vážně znepokojují nad nelegitimností dnešní moci v Rusku. A v této souvislosti Česko zničehonic projevuje zázračnou loajalitou k režimu Vladimira Putina.

Měli by se tohoto bratření s Ruskem Češi bát?

Určitě prostí Češi nezapomněli dobu Pražského jara a „velké charty svobody“. I oni sami jistě vědí, že přátelit se se zlem a takovými vládami některých zemí, může uškodit jen jim samým.

Českým velvyslancem v Rusku by se mohl stát bývalý kosmonaut Vladimír Remek, který je europoslancem za tuzemskou komunistickou stranu. Co vy na to?

Není důležité, kdo je velvyslancem Česka v Rusku. Hlavní je, aby ten člověk viděl, slyšel a byl čestným. Jen spící, hluchý a člověk bez cti může mluvit o tom, že v Rusku existuje nezávislý soud, že se tam brání lidská práva a existuje tam demokracie.

Mohlo by se s těmito příznaky příklonu k Rusku stát i Česko, bývalý satelit SSSR, bezprávní zemí jako je to třeba popisováno v románu Deník opričnika Vladimíra Sorokoina?

Nemyslím si to. Češi mají zkušenost života ve svobodné zemi, v demokratických podmínkách. V Rusku tato zkušenost chybí a za Vladimira Putina dlouho ještě chybět bude.

Novinář Grigorij Michajlovič Pasko

Narodil se roku 1962 na Ukrajině. V roce 1983 ukončil studium na fakultě žurnalistiky Lvovské vysoké vojensko – politické školy. Tehdy pracoval už v novinách Bojová hlídka. V roce 2004 ukončil i studia na právnické fakultě Ruské státní university společenských věd. V roce 1997 byl na základě informace, že mu na zájezdu v Japonsku byly zabaveny údajně tajné dokumenty, zatčen. Odborné posudky ukázaly, že o státní tajemství nešlo. Skutečnou příčinou totiž byly články na ekologická témata. Psal hodně o atomovém odpadu, kterým představitelé armády znečišťují moře. Amnesty International ho označila za vězně svědomí. Byl odsouzen na rok, ale díky amnestii jej propustili z vazby. V roce 2000 byl ale rozsudek anulován a Pasko byl uznán vinným z vlastizrady ve formě špionáže. Byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody. V nápravném zařízení strávil víc než půl roku, celkem ve vězení zhruba tři roky. V letech 2003 až 2009 byl šéfredaktorem časopisů Ekologie a právo, Orel a hlava, Město pěti moří a dalších. V roce 2011 založil Fond na podporu investigativní žurnalistiky a stal se jeho ředitelem. Jako expert se zúčastnil několika soudů v Evropě, kde svědčil o bezpráví v Rusku. Skoro ve všech případech nebyly pronásledované osoby do Ruska vydány. Je laureátem mnoha mezinárodních cen a členem všemožných novinářských a spisovatelských svazů Ruska. Trvale bydlí v Moskvě.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…