„Sociální demokraté se v Ústí chovají prapodivně. Nerozumím tomu, proč zrovna v Ústí se odhalují desky sudetským Němcům, nebo proč se zrovna v Ústí dávají obrovské peníze do nějaké expozice oslavující sudeťáky. Kdo ze sudeťáků chtěl odejít, tak šel. Znám dokonce od nás jeden případ, kdy byl někdo odsunut neoprávněně, ozval se proti tomu, a byl normálně vrácen zpátky,“ řekl ParlamentnímListům.cz Doubrava, podle kterého by přitom neměl být problém, aby i v Ústí vznikl 67 let po válce pomník desítkám zavražděným a padlým obráncům Československa všech národností v boji proti sudetoněmeckým teroristům z freikorpsu a zabijákům Wehrvolfu v letech 1938-1947. Sudetští Němci přitom v Ústí už pomník dlouho mají: v roce 2005 jim byla na Benešově mostě odhalena deska. Tehdejší primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič z ODS tehdy pod palbou novinářů tvrdil, že ihned poté bude ve městě iniciovat vznik pomníku i českým obětem sudetoněmeckého řádění. K tomu ale dodnes nedošlo, jen Gandalovič se po vystřídání několika ministerských křesel nyní stará jako ambasador o zájmy České republiky v USA.
„Hned s tímto návrhem vyrukuji, bohužel zatím se mi odpovědní lidé z vedení města spíše vyhýbají,“ chce přesto s problémem v nejbližší době pohnout Doubrava. „Vždyť to bezpráví nepřišlo z naší strany, ale z jejich, ze sudetoněmecké,“ dodává nekompromisně senátor, který nedávno navrhoval, aby stát pro zvládnutí romské kriminality na Ústecku navrhoval použít vedle policie i armádu. O nápadu již také psaly Parlamentnílisty.cz.
Vedení Senátu chce nový zákon o českém odboji, pravice to bojkotuje
S Doubravou souhlasí také předseda Senátu Milan Štěch. Ač člen ČSSD, nad chováním svých straníků jen nechápavě vrtí hlavou. „Už na pietních slavnostech v Ležácích jsem jasně řekl, že nesouhlasím s tím, aby se odsun Němců z pohraničí v roce 1945 hodnotil stejně, jako vyhnání Čechů z této části Československé republiky. Je to neseriózní. Příčiny a následky se musí posuzovat v kontextu tehdejší doby a celkové situace, chápat tu atmosféru,“ říká ParlamentnímListům.cz šéf Senátu Milan Štěch. Nad spolustraníky z ČSSD v Ústí nad Labem zlomil hůl. „Iniciativa je na straně místních politiků. Musí mít k tomu nějaký názor, a pokud ho nemají, je mi jich líto,“ říká Štěch.
I proto chce v nejbližších týdnech Štěch protlačit přes sněmovnu i prezidenta zbrusu nový zákon o květnovém povstání Čechů v roce 1945. Ani 67 let po jejich slavném vítězství totiž takovýto lex chybí a bojovníci z barikád a venkova tak nemají žádný status protifašistických bojovníků. Čímž nemají ani žádné daňové úlevy nebo nároky, jako ti, kteří bojovali např. v zahraničních jednotkách na Východě i Západě, ve vzduchu i na zemi.
Pravice, která by to přitom ze své pozice i ze svých deklarovaných postojů měla sama udělat už dávno, s takovým zákonem otálí. Přitom by bylo jen logické, kdyby se péče o tento zákon ujala buďto „fabrika na zákony“, tedy ministerstvo spravedlnosti vedené Jiřím Pospíšilem z ODS nebo záštita pro české válečníky, tedy resort obrany, v jehož čele stojí Pospíšilův stranický kolega Alexandr Vondra. Oba tyto resorty však podle Štěcha od tohoto problému nepochopitelně dávají ruce pryč. Konečně Pospíšil má v současnosti kvůli válce mezi státními zástupci asi jiné, pro něj důležitější problémy.
„V minulosti byli asi proti tomuto zákonu některé politické důvody, že nevznikl, a to i po roce 1989,“ řekl ParlamentnímListům.cz Štěch. Podle něj je však nutné v tuto chvíli, kdy žije už jen hrstka původních českých bojovníků, dát stranou veškerou ideologii. „Chtěl bych to odklizovat. Dnes jsme už přece jen trochu dál a je třeba tyto činy ocenit. Tím, že přijmeme tento zákon, zároveň dáme v dnešní době, kdy se objevují pokusy přepsat historii 2. světové války, že jsou tyto události součástí naší historie a že jsme na to hrdí. Proto by se měl takový zákon přijmout,“ tvrdí rezolutně Štěch.
Podle něj by bylo nejlepší, kdyby tento zákon předložila vláda, konkrétně ministerstva spravedlnosti nebo obrany. Ty se však podle Štěcha k tomuto nemají přes opakované žádosti odbojářů už více jak čtyři roky a proto je připraven kvůli jejich dlouhodobé nečinnosti takový zákon předložit sám. „Bohužel se to dosud nestalo. O důvodech jejich nečinnosti, tedy proč tak obě ministerstva dosud neučinila, nechci spekulovat, abych tím neublížil odbojářům tím, že se kvůli tomu zablokuje celý zákon,“ vyhnul se přímému hodnocení nečinnosti ministrů Vondry a Pospíšila předseda Senátu.
Pro zákon chce přesto Štěch získat dohodu napříč celým politickým spektrem. „Nechci, aby tento zákon byl brán jako zákon sociální demokracie, ale jako zákon všech českých parlamentních stran,“ dodal parlamentnímListům.cz Štěch. Jako reálné vidí, že by nový zákon mohl jít ke schválení ještě do konce prvního čtvrtletí tohoto roku.
Milan Štěch
Není zač se stydět, tvrdí odbojáři
„V Evropě přitom nebylo delšího boje, než boje Čechů proti Němcům,“ konstatoval místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Antonín Štícha na konferenci, kterou v Senátu uspořádal vedle ČSBS právě šéf Senátu Štěch. Ten proto už chystá zcela nový zákon, tzv. lex českého povstání proti Němcům. „Doufám, že z této konference vzejde brzy zákon o květnovém povstání,“ říká optimisticky předseda ČSBS Jaroslav Vodička.
„Boje na našem území a vraždění Čechů ale pokračovali i po skončení německé teroristické nadvlády,“ uvedl Zdeněk Lastovička z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Ten zároveň připomněl tendenční publikování řady českých novinářů, odpovídající v duchu německé snahy o přepisování dějin. „Nejcyničtějším je německý mediální tlak na mladou a střední generaci, která si už tyto události nepamatuje. Musíme se těmto snahám nekompromisně postavit,“ dodal Lastovička.
Jako příklad podlézavosti Čechů vůči Němcům na konferenci od odbojářů zazněl ostudný příklad instalace pamětních desek aktivním nacistům ve Vratislavicích nad Nisou nebo případ, kdy se starosta nedalekého Jablonce nad Nisou bál přijít na protifašistické oslavy povstání kvůli tomu, že Jablonec má prý družbu se třemi německými městy a na pozvánce bylo, že se jedná o pietní akt obětí Němců.
Podle historika Petra Úpického je také lež, že povstání bylo zbytečné, že už bylo o všem rozhodnuto a znamenalo jen zbytečné ztráty. „Vzhledem k tomu, že sami Spojenci počítali s tím, že osvobození Čech a Moravy bude trvat nejméně do 20. května a s přihlédnutím k tomu, že každý den 2. světové války si podle statistik vyžádal nejméně 30000 mrtvých, tak povstání Čechů a Moravanů i přes odhadované ztráty zhruba 10000 padlých a umučených mužů, žen a dětí ušetřilo zhruba třetinu miliónu obětí,“ říká Úpický.
Podle údajů Vojenského historického ústavu se květnového povstání českého lidu na dosud okupovaných územích (bez pohraničí uloupeného Německem už v říjnu 1938) aktivně zúčastnilo 37 měst a 292 obcí a po spontánní, byť velmi precizně zorganizovanou lidovou mobilizací v něm s alespoň improvizovanou zbraní bojovalo na 100000 mužů domobrany a horečně budované povstalecké armády.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
