Politologové dávají největší šance zemanovcům a ANO. A upozorňují, co přijde...

O jejich přízeň se budou koncem října kromě zavedených politických stran ucházet i nová uskupení nebo ta, která už v minulosti v dolní sněmovně byla, jako lidovci nebo zelení, či bez velkého úspěchu kandidovala, ale nyní nabrala nový dech jako zemanovci nebo Suverenita Jany Bobošíkové, která si na chvíli zaflirtovala s Václavem Klausem.

Má někdo z neparlamentních stran šanci vstoupit do klubu vyvolených ve Sněmovní ulici v Praze? Nebo se kvůli vysokému počtu a cílení na stejné voliče vyautují navzájem, jak předpovídají někteří politologové? Nebylo by to ostatně poprvé. V minulých volbách v roce 2010 propadlo téměř 19 procent platných hlasů, protože se rozdělily mezi více stran, které nedosáhly potřebných pěti procent pro vstup do sněmovny.

SPOZ loví ve vládě i v ČSSD, ANO hledá známé tváře

Pro úspěch dělají partaje všechno možné. Podnikatel Andrej Babiš pro své hnutí ANO nabírá známé tváře, naposledy získal bývalého eurokomisaře Pavla Teličku, SPOZ – Zemanovci využívá prezidenta jako svého lídra, na kandidátky nasadila kancléře prezidenta, loví v Rusnokově vládě i mezi sociálními demokraty. Právě tyto dva subjekty – Ano a zemanovci – se podle politologa Ladislava Mrklase vydělují z masy uchazečů o zasednutí v poslaneckých lavicích. „Miloš Zeman udělá všechno pro to, aby se SPOZ do sněmovny dostala, navíc jim nahrává, jak vystupuje sociální demokracie,“ upozornil politolog ParlamentníListy.cz na různé spory, které se v ČSSD v poslední době objevují. Někteří sociální demokraté už dokonce podávají žaloby na stranu, například jen kvůli tomu, že se někdo nedostal na kandidátku.

Babiš má peníze, média i osobnosti. Ale chybí mu lídr

Podle politologů je těžké předpovědět, jak velké šance má podnikatel Andrej Babiš. „Má veškeré předpoklady, zejména ty materiální, na druhou stranu lidé jako Telička, Zlatuška jsou dobré osobnosti, ale nevidím ve straně lídra. Zemanovci ho sice také nemají, ale jejich skutečný lídr sedí na Hradě a udělá všechno pro to, aby je dostal do sněmovny,“ srovnává SPOZ a ANO Ladislav Mrklas.

Podle politického analytika Petra Justa má ovšem hnutí ANO Andreje Babiše mnohem větší šance než třeba Tomio Okamura s Úsvitem nebo Jana Bobošíková se Suverenitou, protože jeho výchozí pozice je mnohem pozitivnější než konkurence z podobného ranku. Podle něj Suverenita, která měla velké ambice, protože obrovské naděje spojovala hlavně s návratem Václava Klause, teď bude tratit na tom, že ze společného projektu exprezident vycouval. „Suverenita je ve stínu nástupu jiných nových stran, které jsou víc v kursu, jako je Babišovo ANO nebo Úsvit Okamury. Musíme si uvědomit, že Suverenita už na politické scéně nějakou dobu je, ale za tu dobu žádných výrazných úspěchů nedosáhla, i teď se drží preferencemi pod stranami, které vznikly teprve 'předevčírem'. Ani její pozice z hlediska mediální atraktivity není tak silná,“ vysvětlil Just, že pro média bude zajímavější, jak se bude dařit Babišovi nebo Okamurovi, případně jestli podnikatel a protikorupční aktivista Karel Janeček také vstoupí nějak do hry. „Suverenita tím, že je tu dlouho a pořád neprorazila, je pro média méně zajímavá než ti noví, kteří přijdou a hned se vyšvihnou,“ dodal politolog.

Suverenita bez Klause nemá šanci

I když v minulých volbách získala Suverenita kolem čtyř procent hlasů, odborníci nepředpokládají, že by bez Václava Klause dokázala tentokrát uspět. „Myslím, že je jiná situace než v roce 2010, protože podobných uskupení je víc, elektorát, který slyší na populismus, není zas tak velký,“ soudí Mrklas. Před necelými čtyřmi roky tady byly Věci veřejné, které měly největší apel, za nimi se umístila Suverenita. Ale podle Mrklase jak Suverenita, tak zemanovci tehdy jednoznačně profitovali z Jiřího Paroubka. „ČSSD vedená Paroubkem byla nepřijatelná i pro velkou část standardních sociálně demokratických voličů. Také v elektorátu Suverenity převažovali ti, kteří dřív volili sociální demokracii. Myslím, že sociální demokracie nemá teď přes nejrůznější problémy nikoho, kdo by polarizoval společnost i vlastní voliče, že by ztrácela ve prospěch někoho jiného než samotných zemanovců,“ říká politolog. Ale je to podle něj logické, protože část voličů ČSSD jsou ti, kteří šli kdysi za Zemanem, a dneska budou volit SPOZ. „Tudíž si myslím, že se bude hrát o část pravicových voličů a neukotvené voliče. A těch zas moc není, naopak politických subjektů je příliš mnoho,“ dodává.

Proti Babišovi se rozbíhá antikampaň

„Andrej Babiš mi připomíná pozici Rudolfa Schustera a pozici Strany občanského porozumění na Slovensku v roce 1998. Vybudoval stranu také těsně před volbami, ale měl k dispozici silné zázemí i hodně peněz. V jeho straně byl šéf nejsledovanější televize Markíza a řada hodně bohatých podnikatelů, která mu dala peníze a za to prosadila na kandidátky své manželky. Ale měl tam i hodně známých osobností, do Parlamentu se tehdy dostal třeba operní zpěvák Peter Dvorský. Byl volebním tahákem, ale pak se kandidatury vzdal,“ porovnává situaci u nás a na Slovensku Petr Just, protože Babiš je na tom podle něj podobně. Má mediální i finanční zázemí, daří se mu získat osobnosti, které mají ve společnosti spíše pozitivní zvuk, ať už je to Pavel Telička se svou minulostí evropského vyjednavače, nebo Věra Jourová, která byla obětí justiční zlovůle, či oblíbený herec Martin Stropnický. „Má v ruce podobně silné karty,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog o miliardářovi, který se tlačí do politiky. Schusterovi se díky souhře těchto pozitivních faktorů podařilo dostat s osmi procenty hlasů do Parlamentu, byl to pro něj výtah k prezidentství. Stranu pak opustil a v dalších volbách už se do Parlamentu nedostala.

Petr Just poukazuje na to, že už se objevují první antikampaně, které připomínají minulost Andreje Babiše a jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. „Čím bude Babiš ambicioznější, čím c víse bude zdát, že má větší šanci dostat se do Parlamentu, tím víc bude sílit antikampaň proti němu,“ upozornil politolog.

Recyklace neúspěšných je směšná

I když už bývalý šéf Strany zelených Martin Bursík oznámil, že získal potřebné množství podpisů pro registranci své nové Liberálně ekologické strany, politologové jsou přesvědčeni, že je příliš pozdě na to, aby se strana dostala do povědomí voličů. „Bursíkovi bych nedával šanci, i kdyby s novou stranou přišel dřív. Myslím, že je téměř záležitost karikatury hledat tak zvané osobnosti mezi lidmi, kteří už se tisíckrát angažovali, vesměs neúspěšně, ale pořád znovu a znovu pod jinými hlavičkami zkouší prorazit. Už je toho tolik, že se to samo diskredituje,“ konstatuje Ladislav Mrklas. Podle Petra Justa bude Bursík hledat, ke komu se přidat, protože času na založení strany a vytvoření kandidátek je už málo. Politolog míní, že z mimoparlamentních stran se budou pohybovat na pětiprocentní hranici vstupu do Poslanecké sněmovny lidovci, SPOZ a ANO. „Nakonec rozhodne volební účast, to, jak strany dokáží přimět své voliče, aby přišli k volbám, a jestli se do voleb ještě odehraje něco, co by jim mohlo pomoci,“ míní Just.