Při rebeliích a trestech za ně hrál roli třídní původ, vzpomíná emigrant na to, koho čekal tvrdý trest

01.06.2013 9:09 | Zprávy

Ota Ulč, právník a politolog, žijící od roku 1959 v emigraci, poskytl Lidovým novinám rozhovor. Vzpomněl i na dělnické protesty v Plzni, které se odehrály po měnové reformě v roce 1953. Mluvil také o svém působení v justici v těžkých padesátých letech.

Při rebeliích a trestech za ně hrál roli třídní původ, vzpomíná emigrant na to, koho čekal tvrdý trest
Foto: Josef Dvořák
Popisek: Právnická fakulta v Plzni, součást Západočeské univerzity

Ota Ulč odešel z Československa v roce 1959. Lidové noviny zajímalo, co odchodu předcházelo, zda se s někým o emigraci radil. „Dnešní předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který začínal v 80. letech v Plzni, mi nedávno řekl věc, jež potěšila můj smysl pro absurdno. Můj útěk byl takový průser, že moje jméno bylo na soudu léta tabu. Ale po roce 1989 někteří soudci náhle tvrdili, že mi pomáhali s plánováním! Což je blbost, nevěděl to nikdo,“ říká Ulč.

Pro Lidové noviny Ota Ulč řekl, že se chystá do Plzně na 60. výročí dělnických protestů proti měnové reformě v roce 1953. Podle Oty Ulče šlo o první „události“ ve východním bloku. „Režim zásadně užíval bezbarvý výraz 'události'. Protože kdyby připustil, že to byla autentická dělnická rebelie, vyvolal by zmatek: Jak by se mohlo proti 'státu dělníků a rolníků' postavit samo dělnictvo?“

Odsouzeni byli i lidé, kteří se protestů nezúčastnili

Spisovatel Ota Ulč ve své knize Malá doznání okresního soudce líčí, že při trestání rebelie se bral ohled na třídní původ. Kdo šel okolo a neměl dělnický původ dostal prý tvrdý trest. „Dav třeba vtrhl do budovy soudu ve Veleslavínově ulici č. 40. V téže ulici se ještě držel obchod se sportovními potřebami, vlastník se živil vyplétáním tenisových raket. Za to, že šel ráno do práce, si to odskákal pěti lety vězení, ač neměl s protesty nic společného,“ vzpomíná Ulč. Podle něj tehdy Praha zamítla nápady, že by se mohly pořádat veřejné procesy nebo věšení. „Nikoli z důvodů humanistických, spíš to nechtěli rozmazávat,“ myslí si Ulč.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Evropská unie si z našich peněz dělá bankomat

Souhlasím s tím, co tvrdíte, bohužel situace u nás je podle mě stejná. Stát podle mě není dobrý hospodář a nač u nás potřebujeme tolik politiků za takové peníze? Vždyť o řadě z vás není ani slyšet a řada z vás si práce poslance plete s cestovkou. Nebo to tak podle vás není?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…