Proč sudetští Němci nesmí dát peníze na Lidice? ptá se komentář

14.05.2012 11:03

Představitelé lidických organizací se bouřili proti tomu, aby pražská kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SKS) přispěla osmi tisíci korunami na projekt Rozeznění občanského sdružení Sonosféra. Jedná se o pokus oživit prostor nacisty vyhlazené vsi pomocí audiodramatu. Podle komentáře Adama Drdy v Hospodářských novinách ale vadilo především samotné umělecké dílo, sudetští Němci byli jen záminka pro přitáhnutí pozornosti.

Proč sudetští Němci nesmí dát peníze na Lidice? ptá se komentář
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

K příležitosti 70. výročí vyhlazení Lidic připravovalo sdružení Sonosféra speciální projekt. Za pomocí mobilního telefonu a satelitní navigace by návštěvníci mohli poslouchat literárně pojaté obrazy ze života obce v době před tragédií. Stačilo by jen chodit místem tragédie a poslouchat.

To se ale nelíbilo například Pavlu Horešovskému, předsedovi lidické organizace Českého svazu bojovníku za svobodu, nebo místostarostovi Lidic Tomáši Skálovi či řediteli Památníku Lidice Milouši Červenclovi.

Musí se každý, kdo má něco společného s němectvím v Čechách, bičovat?

„Neexistuje racionální ani morální důvod, proč by organizace německých vyhnanců nesměla dát peníze na projekt, který se týká Lidic. To, co v diskusi zaznělo, jsou nesmysly. Především se prý sudetští Němci za vyvraždění vsi neomluvili – jenomže Lidice nevyhladily více než tři miliony německých vyhnanců ani organizace, která je zastupuje,“ uvádí Drda v komentáři pro HN.

Musí se každý, kdo má něco společného s němectvím v Čechách, bičovat cestou do Lidic? Podle Drdy je příspěvek s patřičným komentářem dostatečnou formou, jak projevit účinnou lítost nad tragickou událostí.

Novinář v článku pro Hospodářské noviny zdůrazňuje, že sdružení Sonosféra ani nenapadlo, že by dar od Sudetoněmeckého krajanského sdružení mohl vyvolat takové pobouření a odpor. Sonosféra nakonec finanční dar vrátila, ale to je podle Drdy škoda.

Potomci obětí si zvykli na určitý způsob pojímání tragédie. Ale neměli by rozhodovat

V médiích se začaly objevovat zprávy, které tvrdily, že lidičtí občané nechtějí audiodrama vůbec. Jeho autoři totiž nechtěli pojednávat o událostech z 9. a 10. června 1942 (vyvraždění a likvidace Lidic), ale pokusili se umělecky rekonstruovat všední život vsi. Tím by se ukázala hrůznost bezdůvodného vraždění a podstata nacismu, jež dle Drdy spočívala v loupení a zabíjení.

Lidičtí pamětníci a potomci obětí si zvykli za desítky let na určitý způsob pojímání tragédie. Podle některých se totiž audiodrama „na pietní území nehodí. Ono to totiž vůbec nezobrazuje tu tragédii, která se v Lidicích stala“ (řekla starostka obce Veronika Kellnerová).

To by ale nemělo znamenat, že mají mít poslední slovo, míní Drda ve svém komentáři v HN. Má se s nimi pouze diskutovat. A také by to nemělo znamenat, aby jejich zástupci využívali argumenty, které by od kohokoliv jiného zněly jako „trapný český nacionalismus“.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: vfe

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…