Posledních 15 let žije v Liberci. Zde také vyprávěla v místním mládežnickém V Klubu o svých zážitcích z Terezína či Osvětimi. „Můj děda byl v koncentračním táboře Sachsenhausen. Nedokázal o tom říct ani slovo,“ sdělila svůj poznatek mladá dívka z publika. Kottová pokývala hlavou. „Můj bratr to měl také tak. Já však cítím jako svoji povinnost předávat tyto zážitky dále,“ uvedla stále vitální dáma.
Mengeleho selekce
Smrti nejblíže se ocitla mladá Marta 6. října 1944, kdy dorazila do obávaného vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. „Stál tam na rampě nějaký esesák a ukazoval palcem doprava a doleva. Maminka si mě přivolala k sobě a chytila mě za ruku,“ vzpomíná. Esesákem byl později asi nejhledanější válečný zločinec doktor Josef Mengele. Když poznal, že je Marta dítě, odhodil ji stranou. „Tehdy mi maminka darovala život podruhé,“ uvědomuje si Kottová. Celý jejich transport čítal 2500 lidí, uvitací selekci jich přežilo jen 120. Ostatní šli hned do plynu. V Osvětimi ztratila Marta oba své rodiče...

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban