Jako každý rok jsem dnes ráno zamířil na Národní třídu.
Bez velkých slov, zbytečných gest, bez doprovodu — jen s květinou, s vnitřní potřebou se zastavit a uvědomit si, jak v souvislosti s tím, co se děje okolo nás, je vše tak neskutečně křehké.
Pochopit, jak důležité je chránit to, co se zdá samozřejmé.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



