Strach z občanské války, lynče a napadání ze strany Čechů kvůli barvě pleti vedly přerovské Romy k tomu, aby napsali dopis britské královně Alžbětě II., v němž ji žádají o azyl a finanční pomoc na cestu. Jejich možné útočiště, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je podle nich místem, kde není rasismus.
Pochopení pro jejich zoufalý čin má litvínovský aktivista Miroslav Kováč. „Nedivím se Romům, kteří po zkušenostech, ať už osobních nebo z médií, se chtějí dostat pryč. I ten anticikánismus už dosáhl neúnosné úrovně a dennodenně se s ním Romové potýkají. Jednak v zaměstnávání, když nemohou sehnat práci, ale i v bydlení a dalším,“ říká pro ParlamentníListy.cz Kováč.
Kauza dopis je extrémní příklad „řešení“
Podle romského aktivisty se situace Romů v Česku zhoršila jako odezva na dění ve Šluknovském výběžku. „Je to dáno i tím, že se zhoršuje sociální situace v republice. Z tohoto pohledu stát nese vinu, protože dopustil, aby se zhoršovala. Mezi Romy jsou dnes takoví, co si neumějí najít místo ve společnosti. Ale to je otázka pro všechny,“ myslí si Kováč.
Psali jsme:
„Myslím, že kauza dopis do Velké Británie je sice extrémní příklad ´řešení´ tak či onak, je ale vždy nedobrou vizitkou země, když z ní lidé utíkají kvůli obavám o svou bezpečnost,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Matěj Stropnický, člen předsednictva Strany zelených. Nyní už neparlamentní strana se tradičně profiluje obhajobou lidských práv a také menšín.
Za Kocába se neutíkalo do Kanady, ani Británie
„Aktuální případ z Přerova není první, vzpomeňme na anabáze s Kanadou v minulosti,“ připomíná Stropnický emigrační vlnu z konce devadesátých let. „Když byla aktivně praktikovaná politika sociálního začleňování jako v období ministra za Stranu zelených Michaela Kocába, k ničemu podobnému nedocházelo,“ chválí Stropnický působení ministra pro lidská práva a menšiny.
Také podle romského aktivisty Kováče se zrušením funkce ministra pro lidská práva situaci Romů v zemi uškodilo. „Ministr ji mohl ovlivňovat, mohl projednávat opatření přímo ve vládě, navrhovat zákony. Je obrovský rozdíl mezi ministerstvem a úřednickou funkcí, v níž je paní Šimůnková, protože nemá vliv na to, jak situaci řešit, což naopak pan Kocáb z pozice ministra mohl,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Kováč.
Mluvit o armádě ve spojení s Romy evokuje válku
Na veřejnost mohou nářky Romů a jejich strach o svou bezpečnost působit přemrštěně. „Svým způsobem jsou to přehnané obavy, ale když se podíváme na prohlášení pana senátora Doubravy, který vyzýval, aby se využila armáda, tak se nelze divit, že z toho přichází strach. To vychází z politiků, to nevychází z běžných lidí, to se mediálně prezentují politici,“ tvrdí aktivista.
Podle něj se většina politiků neprokázala nějakou prací, ale na svá místa se dostali na základě toho, že se nějakým způsobem postavili proti romské menšině a oslovili tímto způsobem veřejnost. „Samozřejmě že budou dopis Romů ironizovat nebo se mu vysmívat. Teď už jsou ve svých pozicích a dosáhli toho, co chtěli. Ale mluvit o armádě ve spojení s Romy, tak to je opravdu nabádání k nějaké válce a v tomto ohledu se nedivím, že to v tom dopise takhle zaznělo,“ myslí si Kováč.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
