Debatu se třemi uchazeči o nejvyšší ústavní funkci země, kterou uspořádal spolek Všehrd, moderoval redaktor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ten je znám svým častým zaměřením proti Václavu Klausovi a ani během besedy si několik jízlivých poznámek na jeho adresu neodpustil.
Úvodní slova kandidátů se nesla ve znamení teoretických úvah a názorů na to, jak by prezident svoji funkci měl uchopit a vykonávat. „Většinu exekutivy vykonává vláda, z čehož vyplývá postavení prezidenta, což není nejsilnější, jeho formální pravomoci mají své limity a já osobně bych na tom nic neměnil,“ uvedl Jiří Dienstbier.
Postavení prezidenta větší než jeho pravomoci
„Neformální postavení prezidenta je ale v české společnosti mnohem větší, než jaké jsou jeho reálné pravomoci. Působí jako moderátor debat o klíčových otázkách společnosti a politiky,“ míní kandidát za ČSSD.
SLEDUJEME: Přímá volba prezidenta
Přemysl Sobotka zdůraznil, že je důležité, aby si všichni uvědomili, že žijeme v parlamentní demokracii, kde má dominantní roli dvoukomorový parlament. Studenty vyzval, aby se při rozhodování, koho na Hrad zvolit, podívali na osobní i politickou historii jednotlivých kandidátů.
Současný první místopředseda Senátu za ODS neopomněl zmínit svůj značně negativní přístup ke komunistické straně. „Tímto postojem ke komunismu jsem dost známý. Pokud by situace po volbách byla taková, že člověk pověřený sestavením vlády by přišel s tím, že by sestavil vládu s podporou komunistů, pozval bych nejdřív představitele všech demokratických strana a dlouze, klidně i dva,tři měsíce, bych s nimi debatoval, zda by nebylo vhodné půdorys vlády změnit tak, aby tam KSČM nebyla,“ řekl Sobotka.
S komunisty nikdy, raději abdikace - zopakoval P. Sobotka
Kdyby to přesto nešlo a byl by nucen vládu s přímou či nepřímou podporou komunistů jmenovat, tak by prý opravdu abdikoval. „To říkám jasně dopředu, opakovaně a neustále,“ dodal.
Psali jsme:
„Kdo rozhodl o tom, že KSČM je nedemokratická? Snad voliči při volbách, kteří ji volili nebo kdo?“ zněl naštvaný dotaz Přemyslu Sobotkovi. Ten reagoval ve smyslu, že komunistická ideologie v minulosti prokázala, jaké jsou její záměry a že za komunisty stojí popravení, mučení a okradení lidé.
Miloš Zeman zabrousil k tématu prezidentského veta zákonů schválených parlamentem. „Prezidentské veto pokládám za poslední zoufalý akt, který je paradoxně přiznáním neschopnosti toho, že prezident nedokázal vystoupeními na vládě a v parlamentu přesvědčit odpovědné politiky o správnosti svého stanoviska,“ uvedl expremiér.
Fotogalerie: - Kandidáti na právech
„Také bych si povolával ministry ke konzultacím. Ministra zemědělství bych se zeptal, zda rozezná žito od pšenice, anesteziologa ministra průmyslu, jestli po něm do úřadu přijde už jen patolog a ministra financí, jak při správě státní pokladny využívá své chemické vzdělání,“ utahoval si z několika současných členů vlády Zeman.
Prezidentský úřad by dle jeho slov měl sloužit i jako neutrální pole pro rozumný a trvalý dialog mezi představiteli všech stran, včetně těch opozičních.
Studente, doučte se Ústavu, doporučil Zeman
V následné diskusi si Miloš Zeman neopomněl rýpnout do studenta, který dle jeho slov špatně citoval ústavu. Jeden z posluchačů se totiž zeptal, zda by na rozdíl od Václava Klause on jako prezident bezodkladně odvolal ministra, kdyby mu to premiér navrhl.
Psali jsme:
„Vy jste tu citoval ústavu, ale špatně, doučte se to,“ školil Zeman studenta za souhlasného smíchu publika. „Ústava sice říká, že prezident na návrh premiéra odvolává ministry, ale to neznamená, že ho musí odvolat okamžitě. Může ještě třeba debatovat s premiérem, zeptat se ho, jestli má nějaký plán B a podobně,“ sděloval Zeman, jak by se jako prezident zachoval.
Ten se vrátil i k otázce případné účasti KSČM ve vládě. Uvedl historický příklad z Francie, kde byli komunisté s dvacetiprocentní podporou přizváni do vlády, ale když z ní odcházeli, měli pouhá tři procenta, a tak to trvá dodnes. Zeman navíc už na jedné z minulých akcí řekl, že za výraznějším úspěchem KSČM v posledních volbách nesou vinu pouze a jen ti, kteří se voleb neúčastnili.
Přišlo i na často diskutované téma státních vyznamenání, které hlava státu tradičně v den svátku republiky 28. října uděluje. Moderátor vyzval jednotlivé kandidáty, aby uvedli jméno alespoň jednoho současníka, kterého by vyznamenali medailí za zásluhy. Ještě před tím však Jiří Dienstbier v obecné rovině vytýkal Miloši Zemanovi jeho spolupráci s Miloslavem Šloufem.
Jiří Dienstbier vytýká prý Zemanovi Šloufa vlivem absence vlastních myšlenek
„Jiří Dienstbier mi už na našem devátém setkání vlivem absence vlastních myšlenek vytýká Miloslava Šloufa. Ale tak tomu bych to vyznamenání opravdu nedal,“ reagoval opět s humorem. Vážně už potom dodal, že by vyznamenal třeba někdejšího šéfa slavného JZD Slušovice Františka Čubu. „Ten v době nesvobody vybudoval zárodek tržní ekonomiky,“ konstatoval Miloš Zeman.
Psali jsme:
Přemysl Sobotka by vyznamenání dal lyžaři Lukáši Bauerovi. Jiří Dienstbier by odměnil současného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.
Závěrečná otázka směřovala na současný konflikt Palestiny a Izraele. Kandidáti měli pouze říci, na čí straně stojí. Dienstbier uvedl, že situace je složitá a židovský stát také často nereaguje adekvátně, přesto prý stojí na jeho straně. Izrael jednoznačně podpořil i Přemysl Sobotka. „Já sice nejsem Žid, ale stojím na straně Izraele,“ zopakoval svůj známý postoj Zeman.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
