Díky množství vysokých škol i vědeckých odborných pracovišť zaměřených na výzkum a podporovaných nejen evropskými penězi se město nad Svratkou stává stále více městem studentů. A staří nejsou jako by příliš vidět. Ale pozor! V Brně se dlouhodobě zvyšuje podíl starších obyvatel a patří průměrem k nejstarším městům v zemi. V současnosti však tvoří senioři, tedy osoby starší šedesáti let, zhruba čtvrtinu populace města, což je jedna z nejvyšších hodnot ve srovnání s jinými velkými městy v ČR. I mezi jednotlivými městskými částmi jsou však značné rozdíly – nejvyšší podíl seniorů je v Žabovřeskách, Komíně, Řečkovicích a Mokré Hoře a v Jundrově (více než 30 %), nejméně seniorů je v Novém Lískovci a na Vinohradech (do 15 %). V příštích letech se bude podíl seniorů v Brně dále zvyšovat – jednak proto, že se stále rodí relativně málo dětí, jednak z důvodu prodlužování průměrné délky života. V roce 2050 budou podle prognóz tvořit senioři více než třetinu obyvatel Brna.
Psali jsme:
Stárnout v Brně se má aktivně
Psali jsme:
Problémy se stárnutím a vůbec všechny starosti, které pozdní věk přináší, si už dlouhodobě zasluhují pozornost vedení Brna, které se rozhodlo problematiku seniorů a stárnutí systémově řešit. Proto se nyní dokončuje nový koncepční dokument – Plán aktivního stárnutí ve městě Brně, který je první svého druhu v České republice. Vytvoření projektu garantuje Kancelář Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem je společnost GaREP. Plán aktivního stárnutí je součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který se podařilo získat finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
„Cílem dokumentu je nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí ve městě Brně. Jeho důležitým úkolem je také vnášení problematiky stárnutí do centra pozornosti veřejnosti i politické reprezentace města. Jedním z hlavních výstupů dokumentu bude vznik platformy organizací, věnujících se seniorům, která má přispět k usnadnění a zajištění koordinace jejich vzájemné spolupráce,“ říká Jana Bohuňovská (ODS), náměstkyně brněnského primátora.
Senioři se necítí bezpečně
Součástí projektu je i analýza současných podmínek kvality života seniorů. „Vzhledem k tomu, že zdroje dat jak na národní, tak regionální úrovni týkající se seniorů neposkytují dostatek informací potřebných k cílenému nasměrování aktivit pro seniory, bylo provedeno rovněž rozsáhlé sociologické šetření mezi brněnskými seniory, při němž bylo osloveno téměř 800 seniorů různých věkových skupin. Ze šetření vyplynula řada zajímavých poznatků, z nichž lze například zmínit: Například téměř polovina seniorů využívá denně nebo téměř denně MHD, ale třetina seniorů se zde necítí bezpečně. Dostatečné informace o zdravotní prevenci mají tři čtvrtiny seniorů, ale prohlídek či preventivních programů se účastní jen polovina seniorů. Různých volnočasových aktivit, které se v Brně konají, se účastní dvě třetiny seniorů; ale o akce určené přímo pro seniory mají jen malý zájem (účastní se jich pouze desetina seniorů). Z hlediska pohybu po městě a prostředí města seniorům nejvíce vadí krátký interval zelené na přechodech, nadměrná doprava a hluk, nebezpečí srážek s cyklisty a nedostatek laviček pro odpočinek,“ uvádí konkrétní příklady Jana Bohuňovská.
Na tvorbě dokumentu a obzvláště jeho návrhové části se podílela široká řada organizací, které se ve své činnosti zabývají problematikou seniorů. S využitím poznatků z analýz a názorů těchto organizací byla vymezena témata, která jsou pro zlepšení podmínek života seniorů v Brně důležitá. Celý proces tvorby dokumentu skončí na jaře roku 2012, kdy bude Plán aktivního stárnutí dokončen a následně předložen Zastupitelstvu města Brna.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Šimák
