Elitní ekonom: Začíná devastace hospodářství. 22 let vládnou ignoranti

12.11.2012 4:44

ROZHOVOR Nikdy jsme neměli vládu, která přijímá pozitivní kroky na podporu ekonomiky a snížení veřejného dluhu, říká uznávaný ekonom Pavel Kohout. A dílčích úspěchů, kterých česká ekonomika dosáhla, bylo dosaženo navzdory všem vládám, nikoli díky nim. „Česká republika má špatného trenéra, a pokud přece jen má určité výsledky, dosahuje jich díky dopingu,“ řekl ParlamentnímListům.cz k ekonomickým vyhlídkám po schválení kontroverzního daňového balíčku ekonom.

Elitní ekonom: Začíná devastace hospodářství. 22 let vládnou ignoranti
Foto: hns
Popisek: Pavel Kohout, ekonom
reklama

Anketa

Který premiér nejlépe zvládal hospodářství?

12%
19%
3%
5%
58%
1%
1%
hlasovalo: 2053 lidí

Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček. Někteří ekonomové tvrdí, že další zvýšení sazeb DPH o procento může mít drtivý dopad na ekonomiku, protože povede ke zvýšení cen, snížení spotřeby a snížení ekonomického růstu, a tedy k dalšímu nižšímu výběru daní. Ztotožňujete se s tímto pohledem?

Samotné zvýšení DPH ještě nemusí znamenat úplně „drtivý“ dopad, ačkoli jde samozřejmě o chybný krok. Společně s ostatními zvýšenými daněmi ovšem důsledky mohou být nepředvídatelné.

Je nutné si uvědomit, že zvyšování daní v České republice již dosáhlo svého maxima. Každá ekonomika má svoji určitou kapacitu, do které lze vybírat daně. Vyspělé země mají hranici maximálního daňového břemene vyšší. Švédský stát má celkové příjmy 53,6 procent HDP podle posledních údajů OECD. Česká republika vybírá na daních a nedaňových příjmech celkem 40,3 procent HDP. Více není v našich možnostech.

Přejí si voliči sociální stát se švédským komfortem? Pak nejprve musíme zbohatnout jako Švédové a teprve pak bude co přerozdělovat. Opačný postup nefunguje.

Vyšší podíl daní na hrubém domácím produktu se prostě nevybere. Jedině za cenu devastace produktivní základny hospodářství. Jediná cesta, jak dát do pořádku veřejné finance, je přizpůsobit výdaje příjmům. Opačný postup je hloupost.

Jaké bude mít podle Vás celkově balíček (nejen změny DPH, ale i tzv. solidární daň, paušály, vyšší zdanění práce důchodců)  dopady na ekonomiku? Podaří se díky němu udržet deficit státního rozpočtu pod třemi procenty?

Lidé budou méně utrácet. Pokud ano, tak v zahraničí. Podniky budou méně vyrábět. Ekonomika bude méně aktivní. Stát vybere méně daní. Deficit státního rozpočtu se zhorší.

Kdy jste měl jako ekonom naposledy pocit, že v této zemi vládne skutečně středopravá vláda, která přijímá pozitivní kroky na podporu ekonomiky a snížení veřejného dluhu?

Nikdy jsme neměli takovou vládu. Veškerých dílčích úspěchů, kterých tato ekonomika dosáhla, bylo dosaženo navzdory všem vládám, nikoli díky nim. České vlády mají bohužel dlouhodobou tradici naprostého finančního ignorantství.

Chcete několik příkladů? Číslo jedna. Vzápětí po revoluci, v roce 1990, se rozjelo soukromé podnikání. To byl samozřejmě dobrý a nutný krok. Jenomže se začínalo se šílenou daňovou zátěží: v prvních letech, kdy ekonomika měla nabrat trochu obrátky, míra zdanění firem činila 55 procent zisku. Přes polovinu zisku zhltl stát! Je jasné, že s takovou železnou koulí na noze se ekonomika potácela. Řadu let trvalo, než přišel růst, který vůbec stál za zmínku.

Příkladem číslo dva je neregulace kapitálového trhu během 90. let. Strašný, fatální omyl. Měli jsme šanci stát se burzovním centrem střední Evropy, ale vzhledem k trestuhodné neprofesionalitě tehdejších vlád jsme tuto pozici přenechali Polákům.

Příkladem číslo tři je zákon o penzijním připojištění a penzijních fondech z roku 1994. Kdyby tento zákon psali finanční profesionálové, nemuseli bychom se dodnes hádat o penzijní reformu. Ale ne! Psali jej finančně negramotní právníci, což dosvědčuje už jen nesmyslný termín „penzijní připojištění“. Zákon byl tak špatný, že musel být několikrát novelizován a stejně to moc nepomohlo.

To jsou jen tři z mnoha chyb devadesátých let – chyby, které byly zřejmé už v době svého vzniku.

Pak přišel rok 1998 a Zemanova politika utrácení na dluh, která trvá doposud. Jakýchkoli úspěchů bylo dosaženo jen díky dluhům, neboť objem státního i soukromého dluhu se od roku 1998 zvýšil 24 krát!

Česká ekonomika je atlet, který má špatného trenéra, a pokud přece jen má určité výsledky, dosahuje jich díky dopingu.

Restituce církevního majetku, které vzbuzovaly velké vášně a hrozilo, že se je nepodaří opět prosadit, byly nakonec schváleny. Bude to mít tak negativní dopad na ekonomiku, jak tvrdí levice, nebo naopak pozitivní, protože dojde k odblokování majetku ve městech a obcích?

 Odblokování nemovitostí, budiž. Právní otázky, zda tento majetek skutečně církvi patřil, raději vynechám. Poněkud mě ovšem šokuje, že neexistuje soupis restituovaných nemovitostí. Co je tohle za hloupý vtip? Během malé i velké privatizace samozřejmě existovaly seznamy majetku, a že byly velmi rozsáhlé. Největší realitní transakce po roce 1948 a obejde se bez výčtu majetku? No ne!

Připomíná mi to privatizaci ve Vietnamu. Tam také neexistoval seznam privatizovaného majetku. Proč? Možná uhádnete sami.

Co mi dále hlava nebere, je tzv. finanční vyrovnání. Jak to, že se mají odškodňovat církve, které před rokem 1990 ani neexistovaly? A co ty velmi dlouhodobé závazky státu? Budou mít církve v roce 2050 vůbec ještě nějaké členy?

Kromě jiného soudím, že s problémem církví se nejlépe vypořádal král Jindřich VIII. 

V USA zvítězil opět demokrat Obama, v Evropě vládnou socialisté, objevují se názory, že škrty by se už měly pomalu utlumovat, že peníze napumpované do ekonomiky způsobí její růst. Jaké dopady mohou mít taková opatření pro světovou a evropskou ekonomiku?

Jak budou Spojené státy vyrovnávat svůj federální rozpočet, to je pro mě záhada, na jejíž řešení jsem tuze zvědav. Větší záhadou už je jen otázka, co si se svým kumulovaným dluhem počnou evropské státy, které jsou zadluženy více než USA. Nemám na mysli problémové země ze skupiny PIIGS, ale například Francii nebo Německo. Tyto dvě země mají větší čistý dluh než USA, neboť asi třetinu amerického federálního dluhu vlastní americké federální agentury – takže levá kapsa dluží pravé kapse. A to Evropa může ještě mluvit o štěstí, že sama nemá žádný federální nebo unijní dluh!

Celkově však americká ekonomika je v lepším stavu než ekonomika Evropské unie. Méně dluhu, veřejného i soukromého. Lepší zákony. Lepší firmy, školy, instituce. Mnohem lepší demografie.

Břemeno, které Ameriku zatěžuje, jsou neuvěřitelně složité daně – a také poměrně vysoké daně. Federální daň z podnikových příjmů je v USA mnohem vyšší, než je běžné v Evropě. (Naštěstí pro Evropu, zde zatím nejsou žádné unijní daně z příjmu.) Také administrativa ohledně účetnictví a burz je v USA mnohem složitější a přísnější než v Evropě. Kdyby se Američanům podařilo omezit byrokracii a trochu snížit daně z příjmů, byli by zcela nedostižní.

Existuje něco, v čem je Evropa lepší než Amerika?

Evropa má jiné výhody. Evropské zboží platí ve zbytku světa za luxusní. Spotřebitelé jsou ochotni platit prémiové ceny za evropské automobily, potraviny, vína, luxusní zboží, atd. Zejména Německo a přilehlé okolí jsou dílnou světa, kde na rozdíl od Číny se vyrábějí a montují kvalitní výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Existuje okruh, který zahrnuje Nizozemsko, část Belgie, Alsasko, Švýcarsko, severní Itálii, Rakousko, Čechy a pochopitelně západní Německo. Tento okruh je regionem s nejnižší nezaměstnaností a nejsilnějším exportním průmyslem v Evropě. Hravě strčí do kapsy Čínu podle snad všech číselných měřítek.

Také pro Evropu platí, že zmírnění administrativní zátěže by hospodářství nesmírně ulevilo. Liberalizace pracovního trhu a všeobecné zmírnění daňové zátěže by z našeho regionu udělaly vysoce konkurenční oblast. Dokonce i ve srovnání s Amerikou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Třesk v ČT: Viděli jsme dokumenty. Přituhuje. Ale Senát nadšen nebude

7:51 Třesk v ČT: Viděli jsme dokumenty. Přituhuje. Ale Senát nadšen nebude

Spory kolem výměny dozorčí komise Rady ČT nekončí. Naše redakce získala dokumenty, v nichž odvolaní …