Já snad budu volit pravici, zoufá si levicový politolog

27.04.2012 6:38

Více než sedmdesát procent obyvatel podle různých průzkumů nedůvěřuje vládě Petra Nečase. Odbory si berou průzkumy za své a vyzývají ke stávkám a paralyzování státu, dokud vláda nepadne. Dávají jim k tomu průzkumy právo? Podle politologa, který je příznivcem ČSSD, Jana Bureše, by to byl pád demokracie a nastolení vlády ulice. Já snad budu volit pravici, napadlo politologa poté, co viděl podobné výzvy na sobotní demonstraci v Praze.

Já snad budu volit pravici, zoufá si levicový politolog
Foto: Ladislav Carda
Popisek: Do Prahy přijely tisíce protestujících za odstoupení vlády
reklama

Průzkumy ukazují, že současné vládě nevěří asi sedmdesát až osmdesát procent obyvatel země. Ale bylo i o něco hůř. Například důvěra ve vládu premiéra Vladimíra Špidly poklesla podle agentury STEM u veřejnosti v květnu 2004 na 23 procent. Ve funkci šéfa vlády tak Špidlu i proto nahradil Stanislav Gross.

Gross poslal vládu s důvěrou k osmnácti procentům

Toho následně dohnal skandál kolem dodnes nevyjasněného nákupu luxusního bytu na pražském Barrandově a v dubnu roku 2005 se důvěra v sociálnědemokratickou vládu propadla dokonce na osmnáct procent. Přesto vláda pod vedením ČSSD a dalšího premiéra Jiřího Paroubka přežila do voleb v roce 2006.

I přes tak katastrofické průzkumy zůstávalo Václavské náměstí prázdné. Žádná stotisícová demonstrace provázená výzvami k paralyzování země do doby, než padne vláda, jak jsme tomu byli svědky v sobotu. Dávají tedy současné průzkumy odborům aktivní legitimaci zaštiťovat se průzkumy a aktivně bojovat za svržení vlády?

Je to složitější, lidé se obávají o směřování země

„No, to je pravda, sociálnědemokratická vláda se svého času propadla hluboko pod třetinovou podporu obyvatel,“ potvrdil pro ParlamentníListy.cz šéf agentury STEM Jan Hartl. „V současnosti je ale problém trošku širší. Lidé mají obavy, že směřování země není dobré v situaci, kdy je v Evropské unii hospodářská krize,“ míní sociolog.

„Zase na druhou stranu, kdybychom měli být poctiví, pak je potřeba říci, že ani opozice nijak zvlášť neskóruje. Ona vláda to sice kazí a veřejné mínění trestá, ale alternativa u opozice tady vidět není,“ poznamenal Hartl. Podle něj tak je sice u lidí patrné rozčarování, ale i nejistota. „Přepřahat, nepřepřahat? Spousta lidí vidí, že tato vláda se vyčerpala, ale když kriticky zváží, co by nastalo poté, tak se jim to také nezdá dvakrát skvělé řešení,“ myslí si sociolog.

Vláda nedovede komunikovat a opozice jenom kritizuje

„Jde totiž o to, že tak jako nedovede komunikovat tato vláda, tak opozice je také nemožná, protože nebyla schopná srozumitelně představit žádnou alternativu kromě toho, že kritizuje vládu, že to dělá špatně,“ hodnotí šéf STEMu.

Hartl připustil, že asi každé vládě by při reformách poklesly preference, má to však své 'ale'. „Je otázka, jestli škrty jsou těmi reformami. To máme reformu penzí, reformu daní, reforma zdravotnictví, kolikrát se to měnilo. Nese to známky improvizace. Mění se to bez zjevného důvodu. Jednou povinný systém, pak nepovinný systém, jednou sjednocení daní, podruhé dvě sazby DPH...“ popisuje Hartl.

Svrhneme vládu. A co dál?

Demonstrace odborů jsou podle Hartla těmi z druhé strany – rozhněvaní a naštvaní, co chtějí, aby vláda padla. „A co představí ta nová vláda? Jak vznikne?“ ptá se Hartl. Podle něj tady tak chybí odpovědi na otázky o tom, kam bude do budoucna tato země směřovat. „A neznáme odpovědi ani od sociální demokracie, ani od ministra Kalouska,“ dodal. Navzdory průzkumům si pak sociolog myslí, že mínění společnosti není většinově tak radikální, aby jenom bořilo.

Politolog Jan Bureš, který se netají svou náklonností k sociální demokracii, je ze sobotní demonstrace a z nálady, kterou z pódia šířili odboroví předáci mezi účastníky protestu, rozpačitý.

Průzkumy jsou pro vládu varující

„Já například věřím výzkumům CVVM. A když tyto průzkumy řeknou, že s činností vlády je nespokojeno přes sedmdesát procent obyvatel, pak by to vláda měla brát opravdu velmi vážně. Ale mělo by to být varovné pro všechny politiky a aktéry dění, ať už je to vláda, opozice, nebo třeba odbory,“ myslí si Bureš.

Podle něj se dá pochopit, že si takové průzkumy odbory berou jako zbraň proti vládě. „Protože se jim to hodí, protože to zapadá do logiky boje proti pravicové vládě. A co si budeme povídat, odbory jsou úzce propojené se sociální demokracií. Čili jakýkoliv argument, který lze použít v boji proti pravicové vládě, je pro ně vítaný,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz politolog.

Je to bída, ale vláda má nárok

Ale podle něj už tento boj dospěl na hranu. „Já vidím problém ve zpochybňování ústavních kompetencí a pravomocí vlády,“ uvedl Bureš. „Myslím si, že je na hraně ono: Donutíme vládu k demisi jakýmikoliv prostředky."

„V politice prostě musí platit to, že je-li tu nějaká většina vzešlá z parlamentních voleb nebo z poslanecké sněmovny, tak prostě ta vláda má právo vládnout po celé volební období a ne jen pouze do té doby, dokud se proti ní nezačnou šikovat stávky, protesty, demonstrace. To by už potom nebyla vláda demokracie, ale vláda ulice,“ varuje politolog.

Já snad půjdu volit pravici...

„Sto tisíc lidí na Václaváku je samozřejmě vážný argument a vláda by ho vážně brát měla. Já nezpochybňuji, že spousta lidí se má špatně, že se zhoršuje jejich ekonomická situace. Ale chceme-li zachovat liberálně-demokratický ústavní charakter režimu a nechceme se dostat pod nějaký autokratický režim či vládu silné ruky, jako to vidíme třeba v jižní Americe, tak by tu měl být určitý respekt,“ konstatoval Bureš.

„To znamená, že odbory nepochybně mají právo říci velmi silná slova na adresu vlády. Ať jí kritizují, ať jí odsuzují. Mohou říci i to, že požadují demisi. Ale musí si být vědomi toho, že to má nějaké limity,“ připomíná politolog.

„Podle mě je za hranou říkat: Paralyzujme zemi. Rozvraťme systém. Já mám velmi blízko k sociální demokracii. Ale já musím říci, že když jsem sledoval přímý přenos z té sobotní demonstrace, tak jsem se fakt děsil a říkal jsem: Tak to snad já, člověk který má blízko k levici, budu volit pravici. Protože některé argumenty byly skutečně hodně nefér, hodně populistické, a to včetně požadavků na změnu Ústavy ČR. Prostě to svědčí spíše o zmatenosti než o ujasněnosti těch požadavků,“ zhodnotil Bureš.

Dokud má Nečas většinu, ať vládne

„Takže rozhodně bych nepodceňoval to, že se lidem daří hůř, že to je vážný problém, že nejsou spokojeni s politikou. Nezpochybňuji ani to, že pokud jde o politickou kulturu, předvádí vláda hrozné věci. Ale na druhou stranu, má-li Petr Nečas za sebou většinu poslanců, tak je třeba to respektovat a počkat si na regulérní volby, pokud se vláda nerozpadne dřív. Pak je to jiná otázka,“ konstatoval politolog Jan Bureš.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Ondřej Vaněk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

SZPI k novele zákona o potravinách, která mj. řeší dozorové kompetence v restauracích

15:06 SZPI k novele zákona o potravinách, která mj. řeší dozorové kompetence v restauracích

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podporuje pozměňovací návrh k novele zákona o potr…