Při dnešním pietním aktu na Čestném dvoře vítkovského památníku nechyběly historické prapory. Vyneseny byly na zvláštní rozkaz prezidenta, který je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zástavy se pak propůjčily vybraným armádním útvarům jako uctění památky.
„K propůjčení bojovým praporům vám blahopřeji,“ poznamenal pak k aktu prezident Klaus. Přítomní také uctili minutou ticha padlé ve 2. světové válce. Jako nejvyšší velitel ozbrojených sil pozdravil Klaus v doprovodu ministra obrany Alexandra Vondry i přítomné jednotky hradní stráže a další příslušníky armády. Prezident a političtí představitelé, zástupci Sokola a válečných veteránů položili také k památníku věnce.
Na Vítkov se přišlo na vojenskou přehlídku a kladení věnců podívat několik desítek Pražanů.
Po skončení ceremoniálu se vedení ministerstva obrany sejde s válečnými veterány a udělí jim vyznamenání. Vzpomínkové akce se budou konat třeba i v Brně, Plzni či Karlových Varech.
Loni během pietního aktu bylo připomenuto, že 8. květen má být správně označován Dnem vítězství, neboť Československo stálo na straně vítězných mocností. Den osvobození, který se v této souvislosti někdy užívá, není přesný.
Prezident později na Pražském hradě povýšil trojici vojáků do generálských hodností. Mezi povýšenými je i současný generálmajor Petr Pavel, který je nově generálporučíkem. Média o Pavlovi spekulují jako o budoucím náčelníkovi generálního štábu. Nově sbor generálů doplní dosavadní plukovník František Mičánek, který se stal brigádním generálem, do hodnosti generálmajora prezident povýšil brigádního generála Jaroslava Kociána. Generálskou hodnost má nově také šéf vězeňské služby Jiří Tregler.
Památník byl zneužit komunisty
Hitlerovské Německo bylo poraženo na jaře 1945. V Česku se pak konec války slaví zmiňovaného 8. května a Den vítězství je státním svátkem. Za zmínku stojí, že památník na Vítkově byl postaven již za první Československé republiky a měl být slavnostně otevřen ke konci roku 1938, ovšem díky tragickým událostem Mnichovského období k jeho otevření nedošlo. V padesátých letech byl prostor památníku propagandisticky zneužit komunisty.
U příležitosti 65. výročí varoval Klaud před ztrátou suverenity
Zatímco letos a ani loni na Den vítězství u památníku prezident Klaus nepromluvil, předloni pak varoval před ztrátou suverenity České republiky.
„Náš stát vznikl v důsledku změn, které přinesl konec první světové války a možnost přetrvat a pokračovat dále mu dal výsledek války druhé. Je to paradoxní, ale bez těchto dvou světových válek, bez miliónů jejich obětí, bez nezměrných válečných tragédií a utrpení by zřejmě nebylo ani české samostatnosti a suverenity," konstatoval tehdy Klaus.
"V obou těchto válkách jsme stáli na straně vítězů," připomněl prezident a dodal, že v 2. světové válce bylo hrdinství československých vojáků velké, přesto ale byl přínos Československa omezený a za finální osvobození vděčil československý stát jiným zemím. Proto je třeba podle Klause i k těmto záležitostem přistupovat střízlivě a bez přehnaných heroických pocitů. „Je třeba, právě ve slavnostních chvílích jako je tato, abychom historické události a poučení z nich brali střízlivě a bez sebeklamu. Je to důležité nejen pro naši současnost, ale především pro naši budoucnost," pronesl v roce 2010 a připomněl, jak snadno Československo přišlo v roce 1939 o svou suverenitu. "Poučení je jasné, svobodu a vládu nad svými věcmi můžeme pozbýt snadno, získat je zpět je úkol nesmírně obtížný," řekl 8. 5. 2010 také Klaus.
Sudetští Němci jsou nepoučitelní, když chtějí omluvu
Hlava státu také proslula svým loňským červnovým projevem při dnech výročí vyhlazení Lidic. Tehdy Klaus například řekl, že žádat omluvu za události týkající se sudetských Němců ve dnech výročí vyhlazení Lidic je "výrazem mimořádné lidské necitlivosti a nepoučitelnosti“.
Klaus tak reagoval tak na výzvu šéfa sudetoněmecké organizace Franze Panyho, který na 62. sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu Klause vyzval k omluvě za "minulá příkoří" - za poválečné vysídlení sudetských Němců.
Klaus však tehdy vyslovil přesvědčení o tom, že spory ohledně odpovědnosti za druhou světovou válku a za vše, co s ní souviselo, nelze řešit omluvami.
"Omluva vždy měla smysl jako krásné lidské individuální gesto, které člověk dělá ze svého vlastního rozhodnutí. Spory ohledně zodpovědnosti za druhou světovou válku a za všechno, co s ní souviselo, nelze řešit omluvami, a už vůbec ne nás, kteří žijeme dnes, tedy po šestašedesáti letech," zmínil Klaus. "Všechny dosavadní omluvné výroky z české strany někteří v Německu slyšet nechtějí. Navíc žádat omluvu ve dnech výročí lidické hrůzné tragédie je výrazem mimořádné lidské necitlivosti a nepoučitelnosti," dodala hlava českého státu loňského června.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
