Armádní stroje za tu dobu provedly 596 shozů s 1 023 tunami vody, v akci byly téměř 60 hodin. „Děkuji všem příslušníkům 24. základny za mimořádné nasazení při pomoci během požáru v Českém Švýcarsku. Zvláštní poděkování patří posádkám vrtulníků, které v extrémně náročných podmínkách opakovaně zasahovaly s Bambi vaky a pomáhaly chránit lidské životy, obce i přírodu. Profesionální práce, odvaha a odhodlání našich lidí znovu potvrdily, že Vzdušné síly Armády ČR jsou připraveny pomáhat tam, kde je to nejvíce potřeba. Respekt a uznání všem," poděkoval svým vojákům velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka.

V akci zde byly dva typy strojů, Mi-17 s bambi vakem o kapacitě 3000 litrů vody a vrtulníky W-3A Sokol v transportní i záchranné verzi, které unesou až 1600 litrů. Armáda nasadila největší počet vrtulníků 3. května, kdy v oblasti pomáhaly dva W-3A Sokol a jeden Mi-17. Co do počtu shozů i množství vypuštěné vody byla neděle nejintenzivnější. Tři posádky provedly celkem 289 shozů, vypustily 478 tun vody a v akci byly přes 23 hodin.

„Každý den byl jiný. V sobotu byl požár intenzivní, s mnoha ohnisky, zásahy tak byly pro nás jednodušší v tom, že bylo na první pohled jasné, kde hoří a kam máme shodit. Přes noc se situace trochu uklidnila, následující dny jsme tak dohašovali menší ohniska. Létalo se lépe, bylo méně kouře a mohli jsme nalétávat přímo nad požářiště,“ sdělil k průběhu zásahu podplukovník Petr Šafařík, velitel 243. vrtulníkové letky.

„Každý takový zásah je unikátní. Máte jiné prostředí, ve kterém působíte, jiný počet vrtulníků, probíhá tam jiná koordinace a vždy závisí na umu jednotlivých posádek, jak si s úkolem poradí,“ doplnil kapitán Michal Scherks, pilot. Koordinace leteckého provozu při zásahu v Českém Švýcarsku, kdy se ve vzduchu pohybovaly armádní a policejní vrtulníky – probíhala podle Scherkse na speciální frekvenci letecké záchranné služby. „Na této frekvenci jsme si s kolegy sdělovali, kde se nacházíme, co děláme, že například právě nabíráme vodu, jdeme na vylití atd.,“ popsal Scherks.

Nepřehledný kopcovitý terén, který je pro České Švýcarsko typický, hraje podle něj při zásahu roli. Posádky musí jednak dbát na vlastní bezpečnost, důležitá je ale samozřejmě efektivita zásahu. „Pilot se při hašení řídí metodikou, každé místo je ale specifické a řeší se podle aktuální situace – objevíme například plochu, kde se oheň rozhořívá a domluvíme se s kolegy, že se na něj zaměříme, abychom ho co nejrychleji uhasili,“ upřesnil s tím, že informace o ohniscích získával on a jeho kolegové také od policejních vrtulníků, které byly ve spojení s hasiči na zemi.

Aby mohli armádní piloti zasahovat při požárech, musí podstoupit speciální výcvik. První fáze zahrnuje létání s podvěsem pod vrtulníkem, poté cvičí hasicí techniky a způsoby náběru vody. Ty jsou tři – náběr vody z volné plochy (přehrada, rybník), z velkokapacitních nádrží a z proudnic, kdy hasiči plní bambivak vrchem z hadic.

Psali jsme:

Armáda ČR: Nové stejnokroje - prvorepubliková noblesa v moderních materiálech

Armáda ČR: Čeští vrtulníkáři na nových strojích H-1 už v Polsku plní operační úkol

Armáda ČR: Logistické jednotky mají nové cisterny na pohonné hmoty

Armáda ČR: Mise v Iráku pokračuje v omezeném režimu