Paní místopředsedkyně, co obvykle děláte o půlnoci ze soboty na neděli?
Obvykle jsem doma, koukám na televizi, a pak jdu normálně spát. Žádný večerní program, že bych třeba šla na ples, obvykle nemám. Většinou bývám za týden dost unavená, takže se raději vyspím.
Tématem tohoto týdne byla žaloba na prezidenta pro velezradu a řešilo se, zda věci, které mu žalující senátoři vytýkali, naplňovaly skutkovou podstatu velezrady. Co si o tom myslíte jakožto člověk, který se jako advokát právem živí?
Já bych to nejspíš za velezradu nepovažovala, protože tam nejsou naplněny znaky tohoto jednání. Určitě to nebylo nic proti svrchovanosti a celistvosti republiky, možná by se dalo polemizovat, zda to nebylo proti jejímu demokratického řádu, ale myslím si, že ta intenzita není tak silná, aby ta žaloba byla úspěšná.
Ale v zásadě to nevidím jako až takový problém. Prostě se to podá a uvidíme. Třeba ještě všichni budeme překvapeni, co s tím Ústavní soud udělá. Sama bych však takovou akci asi neiniciovala.
Jak vůbec celkově vnímáte působení prezidenta Václava Klause, který příští čtvrtek Pražský hrad opustí?
Byl to specifický prezident. Já osobně jsem k němu nikdy nepřilnula, takže to beru tak, že jsem ráda, že máme jeho éru za sebou a máme nového, levicového prezidenta.
Na otázku Klausovy velezrady se v ČSSD objevily rozdílné názory. Myslíte si, že je to téma, které stranu štěpí, nebo se jedná o méně významnou otázku, která stranu nepřivede do vnitřního konfliktu?
Nevnímám to jako štěpící otázku. Prostě se ta žaloba podává, je to věc názoru, zda to členové schvalují nebo ne. Přiznejme si, že pro některé to skutečně může být na hraně, byť já osobně mám s tou žalobou problém. Vadí mi, že třeba odmítání jmenování justičního čekatele Langera bylo opravdu letité a je možné se ptát, proč to vytahují až teď. A také mi vadí, že je to na samém sklonku kariéry současného prezidenta, kdy má pár dní do konce mandátu. Nepřijde mi to vhodné, protože to může vyvolat řadu dalších otázek.
Jsou to skutky, které jsou dávno známy, a ta amnestie je sice završuje, ale v tomto případě zase bude těžké prokázat úmysl poškodit demokratický řád, protože prezident má právo amnestii vyhlásit. Takže je to spíše otázka na to, zda samotný princip amnestie není přežitý.
Výraznou osobností této iniciativy byl senátor a místopředseda Vaší strany Jiří Dienstbier, který je v poslední době i v jiných věcech velmi viditelný, a řekněme i trochu polarizující. Jak se díváte na jeho chování z poslední doby?
Zrovna v tomto týdnu mu byly na grémiu vyčítány ty jeho občasné partyzánské kousky. Vždycky ho něco napadne a udělá to, aniž by to konzultoval s ostatními. Když ale něco podobného udělá někdo jiný, tak mu to vyčítá. Takže je to solitér, byť třeba v té otázce žaloby na prezidenta není sám.
Vy máte k panu Dienstbierovi specifický vztah, protože jste členkou ČSSD na Kladně, které on zastupuje jako senátor. Příliš se o tom nemluví, tak jaký je vlastně vztah kladenské ČSSD a Jiřího Dienstbiera coby „jejího“ senátora?
Moc ho nevídáme, na schůze sem jezdí zřídka. Jezdil sem, když se ucházel o post senátora, ale poté jsme ho tu viděli tuším jednou. Musíte se zeptat vedení organizace, jak s nimi komunikuje, já jako řadový člen ho nevídám.
Je pravda, že v Dělnickém domě na Kladně má v sídle kladenské ČSSD kancelář, ale zda tam bývá a jaké lidi přijímá, to opravdu netuším.
Jiří Dienstbier už avizoval, že by chtěl na sjezdu obhajovat post místopředsedy. Jaká je podle Vás mezi členy nálada směrem k Jiřímu Dienstbierovi, s ohledem na to, jak v poslední době vystupuje?
Je to různé. Někdo je k němu kritický, někdo pro něj má jen slova obdivu. Jak je to rozdělené, to asi ukáže až sjezd, dopředu se to těžko odhaduje. Někteří říkají, že Dienstbier na sjezdu projde, jiní, že neprojde, a ono to nejspíš nakonec dopadne ještě úplně jinak.
Prezident Miloš Zeman bude muset hned po nástupu obsadit několik uvolněných míst na Ústavním soudu a mluví se o řadě kandidátů. O Vás se při té příležitosti mluvilo jednak jako o kandidátce, a také jako o osobě, která určité kandidáty Miloši Zemanovi doporučovala. Jakou by podle Vašich představ vůbec měl mít podobu Ústavní soud?
Měly by tam určitě být výrazné právnické autority, které již pro stát něco vykonaly. A myslím si, že by Ústavní soud měl být pestrobarevný, neměly by tam být například jenom levicové názory. A měli by tam být zastoupeni lidé, kteří už třeba mají praxi z evropských orgánů a pohybovali se po světě, abychom byli otevření.
Právě proto jsem doporučovala například profesorku Irenu Pelikánovou, která již mnoho let soudí v Lucemburku, nebo profesora Jiřího Přibáně, který mě rovněž zaujal. Rozhodně to není o tom, že když máme levicového prezidenta, tak budou z Ústavního soudu zaznívat pouze levicové názory. Důležité je, že ty osoby budou kvalitními odborníky, kteří již v životě něco viděli.
Odcházející soud Pavla Rychetského byl občas kritizován, že v něm byl poměrně vysoký podíl bývalých politiků. Ti na jednu stranu mají zkušenosti se zákonodárným procesem, ale na druhou stranu vzbuzují pochybnosti. Do jaké míry by podle Vás měl být tento prvek zastoupen v novém Ústavním soudu?
Já moc ráda nevidím, když do justice vstupují politici. Je pravdou, že Ústavní soud je specifický a atmosféra je tam taková, že i politik se tam brzy přizpůsobí tomu, co je od něj žádáno. Úplně na škodu to není, ale nesmí toho být moc. Mnohem důležitější jsou odborníci na oblast občanského nebo trestního práva. Je třeba tam mít co nejširší spektrum odborníků, protože potom může k soudu přijít případ, vyžadující nějakou specifickou odbornost, která může chybět.
Když se v poslední době v médiích mluvilo o kandidátech, padla různá jména. V reakci na to paní senátorka Wagnerová prohlásila, že státní zástupci by neměli být v Ústavním soudu zastoupeni příliš početně, protože mají velmi specifický pohled na právo, který se poněkud rozchází s tím, co by měl dělat Ústavní soud. Jak se na tento názor díváte jako bývalá státní zástupkyně?
Je to její pohled, ale to ještě neznamená, že mezi státními zástupci nejsou jedinci, kteří se od tohoto specifického pohledu dokážou oprostit. Já jsem navrhovala profesora Jaroslava Fenyka, který je velmi uznáván i v akademické sféře a na jeho přednášky se stojí fronty, protože je prokládá praxí a ví, jak to funguje ve světě. Beru to tak, že se paní Wagnerová asi lekla toho počtu, protože se současně mluvilo o mě, profesoru Fenykovi a státní zástupkyni Andělové. Teď to však vypadá, že se budou navrhovat tři osoby a z nich bude státním zástupcem pouze jeden. Ale na druhou stranu je pravda, že kdyby jich v tom Ústavním soudě bylo pět, tak by to taky nebylo ono.
Poslední otázka se také týká prezidenta Miloše Zemana. Někteří poslanci, především z TOP 09 a ODS, začali naznačovat, že příští pátek nechtějí na jeho inauguraci a někteří přímo přiznali, že je to jejich forma protestu proti způsobu zvolení Miloše Zemana. Není toto už za hranou politického souboje?
Tady už bylo za hranou leccos, a tohle je asi to poslední, co by mohlo být problémem. Aspoň tam bude víc místa pro ty, co mají zájem a upřímnou radost.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
