Dne 23. listopadu a 10. prosince 2012 vydala Mladá fronta Dnes články, v nichž tvrdí, že se po dobu více než 4 měsíce vyhýbám mému výslechu v tzv. kauze TATRA. Toto tvrzení redaktorů Tomáše Syrovátky a Michaely Svobodové je ovšem nehoráznou lží. Což se už stalo v mém případě pro redaktory Mladé fronty Dnes pravidlem. Za dobu, po kterou se mám dle Mladé fronty Dnes vyhýbat tomuto úkonu, jsem byl podat svoji výpověď již 3x.

KONKRÉTNĚ VE DNECH 7. ZÁŘÍ, 5. LISTOPADU A 6. PROSINCE TOHOTO ROKU. Za nepravdivé tvrzení lze označit i sdělení Michaely Svobodové o tom, že mé “údajné” omluvenky několika lékařských kapacit četl ostravský soud. Zřejmě ví více než já nebo moji právní zástupci. SPÍŠE NEVÍ NIC NEBO SI VYMÝŠLÍ, JAK JE U MLADÉ FRONTY DNES ZVYKEM. Dosud totiž není ukončena tzv. fáze přípravného řízení trestního, která se koná pod kuratelou státního zastupitelství a ne soudu. U novinářů bych alespoň elementární znalost těchto skutečností očekával. Tomáš Syrovátka i nadále publikuje o mé osobě přihlouplé články na míle vzdálené pravdě. Není bez zajímavosti, že prvně jmenovaný článek psal právě tento redaktor, jehož sám Vrchní soud v Praze označil spolu s redaktorem Janem Kroupou za lháře. Z odůvodnění rozsudku spis. zn. 3 Co 149/2011 cituji:

“V posuzované věci uveřejnění údaje o žalobci, že měl přijmout v souvislosti s obstaráváním věci věřejného zájmu od smluvní strany určité finanční plnění, je jednak nepravdivé a již vůbec nelze uveřejnění tohoto nepravdivého tvrzení omlouvat zájmem veřejnosti na informace, jak zdůvodnil soud prvního stupně. Veřejnost má nepochybně právo na informování o jednání osob, které jsou veřejně známy, má zajisté právo i na informace o otázkách týkajících se, v jejích důsledcích, každého občana, ovšem informace, kterou poskytl v článku první žalovaný /pozn. MAFRA, a.s. - vydavatel Mladé fronty Dnes/ byť byla formulována jako otázka redaktora /na kterou navíc dotazovaný ani srozumitelně neodpověděl/, byla jednak hrubě nepravdivá, a ve vztahu k osobě
žalobce navíc i výrazně dehonestující.”