Mediální odborník Hreha o snaze zamlžit výsledky jedné analýzy a postupu ČTK

V uplynulém týdnu vydala Česká tisková kancelář zprávu s názvem „KPMG: Češi se mají lépe než před 25 lety, cítí se hůře“. Čerpala v ní z materiálu s názvem „Češi 1990 – 2015“, který vypracovala společnost KPMG Česká republika, jedna z členských firem celosvětové sítě poradenských společností KPMG. „Zprávu ČTK bez jakéhokoliv ověření zveřejnila česká média, včetně Blesku. Komerční tuzemská média tak opět potvrdila, že principy tzv. korektní žurnalistiky jim nejsou vlastní podobně, jako ´společensky odpovědným´ veřejnoprávním médiím,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.

Nicméně to bere tak, že cílem privátních médií je zisk za jakoukoliv cenu, zřejmě i za cenu deformace zprostředkované reality svým konzumentům. „Veřejnoprávní média si však velmi draze platíme proto, aby nám v souladu se zákony o České tiskové kanceláři, České televizi a Českém rozhlase poskytovala objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. O uplatňování principů tzv. korektní žurnalistiky, která spočívá v zamlčování či třídění faktů s cílem vytváření virtuální reality, není ve zmíněných zákonech ani slovo,“ konstatuje Radim Hreha, bývalý ředitel Slovenské televize.

Společensky mimořádně nebezpečný postup ČTK

Podle jeho názoru je postup ČTK v rámci zprostředkování faktů z analýzy KPMG školním příkladem uplatnění orwellovského newspeaku v praxi. „Jeho zaměření v ParlamentníchListech.cz pregnantně charakterizoval psycholog Daniel Štrobl, když uvedl: ´Cílem je vyřadit kritický rozum ze hry. Proto vnímám politickou korektnost jako fundamentální ohrožení demokracie, která stojí na otevřené diskusi. Ta je v prostředí politické korektnosti prakticky vyloučená.´ Postup ČTK je společensky mimořádně nebezpečný o to víc, že samotná KPMG udělala vše proto, aby co nejvíce zamlžila negativní aspekty své analýzy,“ upozorňuje mediální odborník.

Autor komentáře Jan Žůrek, řídící partner KPMG ČR, podle něj skutečně dělal, co mohl. Neváhal dokonce vyjádřit i svůj osobní názor, jenž odporuje většinovému názoru občanů, když řekl: „Pro mě osobně nejděsivějším zjištěním naší analýzy jsou dvě třetiny Čechů, kteří volají po vládě pevné ruky. Pevně věřím, že nebude u moci ani v roce 2040.“ „Inu správný ideologický návod pro vnímání bezohledné reality byl důležitý i za totality, proč by nemohl přijít do módy opět, že ano. Ostatně profíci v ČTK to zřejmě pochopili,“ domnívá se Radim Hreha, jenž v roce 2009 vyhrál výběrové řízení na generálního ředitele ČTK, ale bylo mu znemožněno vedení veřejnoprávní agentury převzít.

Máme se lépe, ale cítíme se hůře od člověka odtrženého od reality nepřekvapí

Žůrkovu nepochopení názorů občanů, kteří dennodenně řeší rébus, jak se ještě další měsíc vyhnout riziku exekuce, se vzhledem k jeho diametrálně odlišným finančním příjmůmnediví. „Takové je i jeho přesvědčení o tom, že podle průzkumů klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně. KPMG to tvrdí přesto, že statistika vývoje exekucí je nezpochybnitelná. A to ani nemluvě o tom, že v roce 1990 exekutoři neexistovali a celá společnost setrvačností ještě jela v kolejích socialistické ekonomiky. Ta většině lidí neumožnila vidět Maledivy, avšak kupodivu neprodukovala bezdomovce ani domácnosti, které vycházely s příjmem obtížně. Leda, že bychom na tom byli v roce 1990 téměř všichni stejně špatně proto, že jsme ve velkém jezdili k moři pouze do Rumunska a do Bulharska,“ poznamenává analytik.

Proto se vzhledem k autorově odtrženosti od reality většiny respondentů nelze divit školnímu příkladu ideologické propagandy a labelingu, tedy subjektivistickému štítkování, etiketizování a nálepkování, v podání KPMG: „Máme se lépe, ale cítíme se hůře. Může za to náš strach z budoucnosti, který nebývale narostl. V posledním roce je navíc vydatně přiživován i mediálním tažením ´apokalyptiků´. Na budoucnost společnosti tak hledí s pesimismem dvakrát více Čechů než v devadesátých letech.“

Většina občanů dokáže rozlišit propagandu a korektní informace

„Vrcholoví manažeři KPMG by měli vědět, že metody užívané v marketingu či jinde nemají své místo ve veřejných diskursech ani v postkomunistických státech. Většina občanů je zde lépe zorientovaná v realitě než občané tzv. zavedených demokracií. Zejména dříve narození občané Česka, Slovenska, Maďarska a zejména Polska ještě pořád dokáží číst mezi řádky, tudíž rozlišují propagandu a korektní informace,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.

Proto vnímá jako logické, přirozené a zákonité, že podle studie KPMG „Médiím důvěřujeme o polovinu méně. Zatímco v polovině devadesátých let byla média nejdůvěryhodnějším zdrojem informací (70 procent), dnes si o nich totéž myslí jen 38 procent dotázaných. Větší důvěru než média mají i neziskové organizace, odbory či banky.“

Propad důvěryhodnosti médií veřejnoprávní agentura zatajila

„Stejně logická a signifikantní je skutečnost, že uvedené zprávě, která je jednou z nejdůležitějších z materiálu KPMG, profesionální propagandisté České tiskové kanceláře nejen nevěnovali pozornost, nýbrž ji před veřejností ututlali. Obdobně postupovala i ostatní tuzemská média, která zveřejnila zprávu ČTK bez jakéhokoliv dodatku,“ kritizuje mediální analytik. „Nicméně novináři, kterým je uvedený styl vlastní, jsou managementy veřejnoprávních médii vyvažování zlatem a většinou členů Rady ČTK, ČRo a ČT tolerovaní. Nakonec, proč by ne. Vždyť všichni beze zbytku se téměř dokonale ´našli´ v rolích tzv. zástupců veřejnosti, tedy všech a nikoho,“ podotýká Radim Hreha.

„Drastický propad důvěryhodnosti veřejnoprávních médií, je jasným signálem selhání pravdoláskařů všech typů, kteří tato média ovládají od listopadu 89. Rozptýlení ve všech parlamentních stranách, ruku v ruce s pravdoláskařskými petenty a aktivistickými novináři, vytvořili kolem médií veřejné služby neprůhlednou mlhovinu. Ta jim a jejich kolaborantům v managementech či v mediálních radách umožňuje beze zbytku bačovat s miliardami direktivně vybranými od občanů bez ohledu na neplnění zákonů o veřejnoprávních médiích,“ tvrdí analytik.

V příštích volbách nepůjde jen o ochranu před islamizací, ale i o média

Vzhledem k současné skladbě Parlamentu napříč všemi politickými stranami si však uvědomuje, že není šance k tomu, aby zorientovaní poslanci a senátoři prosadili nějaké legislativní změny. „Zásadní změny, kupříkladu ve smyslu spojení veřejnoprávních médií v jeden celek tak, jak to udělali Maďaři, nebo spojení veřejnoprávní televize a rozhlasu v jedno tak, jak to udělali Slováci, případně změny, které aktuálně zavádějí do praxe Poláci, v Česku momentálně nejsou reálné,“ ví Radim Hreha.

„Nicméně, v příštích parlamentních volbách budou občané moci rozhodnout nejen o tom, kdo nás ochrání před islamizací, nýbrž i o tom, kdo nám i v budoucnu zaručí svobodný necenzurovaný internet a snad i o tom, kdo bude garantovat zprostředkování nezkreslené reality z výstupů veřejnoprávních médií,“ dodává pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.